Pomněnkový den
Na 25. května připadá pomněnkový den, tedy Mezinárodní den pohřešovaných dětí. Policisté připomínají smutné případy a věnují se také prevenci. Každý rok je totiž vyhlášeno pátrání po stovkách dětí. Řadu jmen dětí, které beze stopy zmizely, zná celá republika. Patří mezi ně Honzík z Prahy i Valerie.
Devítiletý Honzík z Prahy se ztratil už v roce 1998. Tehdy odešel z bytu v Podolí za svým kamarádem. Jenže k němu nedošel. Policisté prohledávali město i řeku Vltavu, marně. Dnes, pokud žije, je už dospělým mužem. Už čtvrtstoletí zůstává jedním z nejznámějším případů zmizelých dětí v Česku. Mezinárodně je tím nejznámějším případ Maddie McCannové.
Mnozí si vzpomínají i na v té době teprve šestiletou Valerii Kvasničkovou z Prahy, která se pohřešuje od srpna 2018. Naposledy však byla spatřena v lednu téhož roku, půl roku o jejím zmizení úřady nevěděly. Jak se později ukázalo, Valerii týrala její babička, která ji a její dva sourozence měla v péči. Žena dostala za své činy později pravomocný trest osm let vězení.
O tom, co se stalo s její malou vnučkou, ale zarytě mlčí. Není ani jasné, zda je vůbec naživu. Probíhalo rozsáhlé pátrání, bohužel bez výsledku. I sebemenší detail, na který se mohlo zapomenout, by nyní mohl být chybějícím dílkem ve skládačce jejího zmizení. Proto se případ Valerie stal součástí speciálního kalendáře, který mají k dispozici vězni v českých věznicích.
Valerie však není jediná, která se stala součástí unikátní metody pátrání. Policistům nedává spát ani jméno Míša Muzikářová. Tehdy 13letá dívka se ztratila v roce 2017, kdy nedorazila do školy v Ústí nad Labem. Její zmizení bylo náhlé, nikdy dříve nebyla pohřešovaná. Sedm let ji nikdo neviděl.
Únos ze strany rodičů?
Některé z dětí jsou vedené v databázi pohřešovaných osob, protože je nevrátil jeden z rodičů. To jsou případy, kdy děti většinou zmizely v zahraničí. Takový je i ten kolem Nikolase Zedníčka. Chlapec zmizel v září roku 2015, když se z dovolené nevrátil zpět do Klokánku. Policisté uvedli, že zřejmě pobývá v zahraničí se svou matkou.
Zmizení dvou sester Barbory a Kristiny podle policie může mít na svědomí jejich maminka. Policisté po nich pátrají od roku 2019. Matka s nimi měla odjet do zahraničí dva roky po rozvodu, od té doby už dívky jejich otec neviděl, ale stále věří, že se s nimi jednoho dne setká a bude je moci obejmout.
Ročně se pátrá po 1 500 dětech
Řadu případů, kdy policisté žádali o pomoc veřejnost s pátráním po dětech, si lidé dosud pamatují. Stále však přibývají ty, kdy nejmladší beze stop mizí. „Ročně pátráme po zhruba 1 500 dětech,“ uvedl smutnou statistiku kriminalista.
Děti často hledají samotu, například se odmítají vrátit ze školy domů, jenže mnohdy – hlavně ty mladší – nedomyslí nebezpečí, které při útěku hrozí.
Historie Mezinárodního dne pohřešovaných dětí se datuje k roku 1979, kdy se v New Yorku 25. května ztratil teprve šestiletý Ethan Patze. Odešel do školy a už se nikdy nevrátil. Případ společností otřásl natolik, že se jméno chlapce připomíná až do současnosti. Organizace zmizení chlapce každoročně připomínaly, až se tehdejší prezident USA Ronald Reagan rozhodl den Ethanova zmizení označit za Den pohřešovaných dětí.
Symbolem dne, kdy nejen rodiny vzpomínají na beze stopy zmizelé děti, se stala pomněnka. V angličtině totiž květina nese název „forget me not“, tedy v překladu „nezapomeň na mě“. Modrý kvítek tak v tento den každý rok připomíná neznámé osudy těch nejmenších. Za jejich zmizením může stát cokoliv. Nejčastěji se však jedná o únosy, ať už vlastními rodiči, či cizími osobami, útěky z domovů či pouhá ztracení dětí například po cestě domů. Bohužel, okolnosti zmizení mnohdy zůstávají záhadou.
