Přes dvacet let se zabývá kriminalistikou z pozice novináře. V osudný den 21. prosince se stal dokonce součástí největší tragédie v historii Česka. „Hej, ty zm**e, tady jsem, střílej sem. Tady jsem, tady!“ křičel Jiří Forman od Rudolfina, aby odvedl pozornost vraždícího střelce. Nevysvětlitelné běsnění na Filozofické fakultě UK mělo čtrnáct obětí. „Aktivní střelec umře. Každý, kdo s tímhle přijde, umře,“ říká rázně Forman v rozhovoru pro Fight Cast One.
Byl na místě tragédie a jako první si všiml střelce na střeše hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jiří Forman jako novinář zažil leccos, ale tento případ zaskočil i jeho.
„To je prostě zrůda. Tam není jiná charakteristika, než to, že čin, který udělal, je zrůdný. On sám je zrůda. Ať ho k tomu vedlo cokoliv, tak je to neomluvitelné, neospravedlnitelné,“ má jasno investigativní novinář.
ČTĚTE TAKÉ: Veřejnost má vědět, proč vrah takto jednal, říká psycholog Kulhánek. Lidem to může pomoci
A proč se reportér Aktu.cz objevil na místě tragédie tak rychle?
„Je to moje práce, věděl jsem, že je zvýšený počet hlídek ve městě, takže i já jsem byl v centru. Bohužel, shodou nešťastných událostí jsem se ocitl blízko filozofické fakulty, kde se střílelo. Věděl jsem, že ten člověk je ozbrojený. Bylo mi jasné, že když už vybíhají lidé, tak to bude aktivní střelec,“ vzpomíná Forman v rozhovoru pro Fight Cast One. „Točil jsem nějaká videa různých cvičení pro policii, takže i odsud vím, jak to probíhá. A bylo hned jasné, že se jedná o aktivního střelce, protože hned u vstupu do fakulty byli kriminalisté.“
Forman také natočil několikaminutové video, které zachytilo jednání vraha na střeše fakulty.
„Každý, kdo má všech pět pohromadě a má legálně drženou zbraň, tak by se měl pokusit toho střelce zneškodnit, protože každá minuta navíc může znamenat pět nebo šest mrtvých. Je i součástí policejní taktiky a metodiky, že se střelec musí, co nejrychleji to jde, eliminovat.“
Střílelo se na vraha pozdě?
Mnoho lidí se právě na základě onoho videa podivovalo, proč se nezačalo na vraha střílet dříve. Zkušený novinář nabídl srozumitelné vysvětlení.
„Ono to má několik aspektů. A jeden z nejdůležitějších je, že uvnitř té budovy byli stále lidé, kteří mohli být u oken. Byli tam zasahující policisté. Já to měl ke střelci osmdesát, devadesát, možná sto metrů. Byť jsem legálním držitelem několika zbraní a poměrně dost trénuji střelbu a taktiku, tak jsem si netroufal střílet. Z několika důvodů,“ zdůrazňuje Forman. „Abych nezasáhl zasahující policisty. Proto se na videu snažím kriminalistovi, který byl vedle mě, říct: Dej operačnímu důstojníkovi vědět, že budeme střílet, nebo že budeme provádět krycí palbu. Protože kdybychom stříleli a neřekli o tom operačnímu důstojníkovi, tak by si policisté, kteří tam zasahovali, mohli myslet, že má aktivní střelec komplice, který střílí na druhé straně náměstí. A logicky by šli po nás. Základní a logická úvaha.“
Střílet ihned bez rozmyslu by bylo navíc velmi riskantní i z dalších důvodů.
Statisícové zbraně střelce z univerzity. Na arzenál si měl půjčit více než milion korun
Vrah z Filozofické fakulty UK si na svůj rozsáhlý zbrojní arzenál měl podle informací webu iDNES vzít půjčku přes milion korun. Kde údajný úvěr získal, není jasné. Policie informaci odmítla komentovat. Uvedla, že k případu nemá nové detaily, jež by mohla s veřejností sdílet. Útočník vlastnil podle policistů osm zbraní, z toho dvě dlouhé. Pochyby, jak si je jako student mohl pořídit, se objevily prakticky ihned po střelbě v Praze.
„Zadruhé: bylo to hodně daleko na obyčejnou pistoli, na to, abych ho přesně eliminoval a zasáhl. Naopak, mohl jsem trefit okno, kde bych někoho zasáhl. Ani jsme nevěděli, jestli policisté už jsou na střeše, protože jsme ještě neměli žádnou zpětnou reakci. A ne proto, že by to byla chyba, ale relací na vysílačce běželo hodně. Každý se snažil pomáhat,“ vysvětluje reportér. „Smrtící účinek střely z pistole je dva až tři kilometry. Kdybych přestřelil, tak střela letí nějakou rychlostí nahoru, a tou samou i dolů. Takže bych mohl tři kilometry v okruhu někoho zasáhnout. Třeba někde na Staromáku… Nemusel jsem střílet a jsem za to rád. Střílel policista, který byl vedle mě.“
Běsnění na Fakultě zaskočilo i nejotřelejší policisty. A není divu.
Připomíná to Hepnarovou. Uznávaný detektiv Štoček mluví o vraždění na filozofické fakultě
Vyšetřováním nejkrutějších zločinů se zabýval přes třicet let, přesto ho vraždění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy mimořádně zasáhlo. „To vás prostě šokuje, ať už jste z práce jakkoliv otrlý,“ přiznává bývalý detektiv pražské mordparty Jan Štoček. Na celém případu mu nejvíc nedává smysl vražda dvouměsíčního nemluvněte v Klánovickém lese. „Proč to dítě?! Tomu pořád nerozumím. I kdybyste byl Sherlock Holmes, tak na to nepřijdete,“ říká autor dvou knih nazvaných Vrah je v každém z nás.
Aktivní střelec vždy zemře!
„Nikdo nepočítal s tím, že ten člověk bude tak našláplej a útok bude tak sofistikovaný, že vyleze na střechu a bude pálit odtamtud,“ říká Forman. „Vím, čím střílel. Měl na sobě legálně držených osm zbraní. Některé byly s tlumičem, což vysvětluje, proč nikomu nepřišel podezřelý nějaký hluk a křik. Na fakultě probíhaly nějaké oslavy a střelba nebyla slyšet, protože on používal zbraně s tlumičem.“
Podle Formana je potřeba, aby byla do budoucna společnost na něco podobného co nejvíce připravená. V prvé řadě je třeba se schovat, zabarikádovat.
„Aktivní střelec ví, že má opravdu jen chvilku na to, aby dokonal tu hrůzu, kterou si vymyslel a vsugeroval. A nebude se nikam dobývat, protože ví, že čím víc stráví času dobýváním se někam, tím rychleji umře. A on prostě umře. Aktivní střelec umře! Každý, kdo s tímhle přijde, umře,“ zdůrazňuje Forman. „Slyšel jsem, že se střelil brokovnicí. Víte, jak to vypadá, když se střelíte brokovnicí? Nemáte půlku hlavy. Já doufám, že nemá půlku hlavy.“