Tisková konference Ministerstva zdravotnictví
Studie kolektivní imunity odhalila podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí COVID-19. Pohybuje se kolem jednotek promile, řekl ve středu na tiskové konferenci k předběžným výsledkům studie. Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů.
Ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje podle předběžných výsledků podíl nakažených nemocí COVID-19 hodnoty pěti procent testovaných. Podle předběžných výsledků se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ukázalo, že lidí bez příznaků mezi nakaženými je asi 27 až 38 procent.
Podle ministra Adama Vojtěcha není důvod měnit nastavený plán rozvolňování opatření proti koronaviru, ale je potřeba chránit rizikové skupiny. Zaměřit se je podle něj nutné na lokální ohniska nákazy, například Chebsko nebo v posledních dnech Prahu. „Nemáme už plošný problém, ale musíme ho řešit lokálně,“ dodal.
Nízký podíl lidí s protilátkami je podle Vojtěcha očekávaným výsledkem. „Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit,“ řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. „Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi,“ dodal.
Chytrá karanténa
Nikdo podle Vojtěcha zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, ČTK minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.
Další vývoj epidemie je podle Duška těžko předvídatelný, když jsou počty nakažených nízké. „Ochota lidí nechat se testovat je výrazná, takže se zaměříme na lokální ohniska,“ dodal ministr.
Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na COVID-19.
Výsledky
Testováno bylo v rámci studie zhruba 26 500 lidí, mezi nimi asi 2 400 chronicky nemocných pacientů. Přes 5 000 lidí bylo testováno v Praze a Brně, téměř 6 700 v Olomouci, asi 3 100 v Litoměřicích a 2 400 lidí v Litovli, Uničově a Července, které byly na začátku epidemie hygieniky uzavřeny kvůli vysokému výskytu nakažených. Dalších 1 200 lidí doplnili respondenti Akademie věd ČR (AVČR) a 620 lidí přidal Český statistický úřad.
Testy respondentů ČSÚ ukázaly v Praze 0 až 1,48 procenta nakažených, v Brně až 1,87 procenta a v Olomouci až čtyři procenta. Mezi zvanými Akademií věd bylo až 1,29 procenta a IKEM 0,63 procenta. Mezi dobrovolníky, kteří se na testy sami přihlásili, pak v Brně 0,22 procenta, v Praze 0,4 procenta, v Litoměřicích 0,6 procenta, v Olomouci 1,29 procenta a v Litovli a Uničově 3,33 procenta.
