Sedm důvodů, proč USA nevyhrály v Íránu: Trump je ve složité situaci, odhaluje analýza CNN
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že válku s Íránem už vyhrál, ve skutečnosti je to ale složitější, upozorňuje analýza CNN. Označit dosažený stav za jasné vítězství podle americké stanice není možné kvůli řadě problémů: od uzavření Hormuzského průlivu až po politické a jaderné otázky v Íránu. Napětí navíc roste i na domácí scéně – mimo jiné kvůli zvyšujícím se cenám ropy.
„Dovolte mi říci, že jsme vyhráli,“ prohlásil ve středu v Kentucky americký prezident Donald Trump. „Situace s Íránem se vyvíjí velmi rychle a daří se nám. Naše armáda je nepřekonatelná,“ dodal ve čtvrtek. Podle analýzy CNN je ale zatím brzy mluvit o velkém úspěchu a objektivní pohled na události naznačuje, že Spojené státy ještě nevyhrály.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Írán jako Trumpův bowling? Video Bílého domu zesměšňující válku pobouřilo internet
Trump je v konfliktu s Íránem v obtížné situaci. Nemůže jasně prohlásit vítězství, zdá se, že nad rozšiřující se válkou ztrácí kontrolu, a odchod z konfliktu by mohl mít ještě horší strategické i ekonomické následky než pokračování v něm, píše komentátor americké CNN Stephen Collinson, který se zabývá děním v Bílém domě. „Trump zatím nečelí tak zoufalé situaci jako prezidenti Lyndon Johnson a George W. Bush, kteří prodlužovali konflikty, které již byly prohrané. Ale varovné signály jsou všude,“ uvedl Collinson. Podle něj to naznačuje sedm důvodů.
Krize v Hormuzském průlivu
V téměř dvoutýdenní válce je podle CNN jeden bod, který nejlépe vystihuje Trumpovu slábnoucí schopnost kontrolovat její rozšíření – uzavření Hormuzského průlivu, důležitého úzkého místa pro vývoz ropy, ze strany Íránu. „Vzdor režimu ukazuje, že i když USA mají obrovskou vojenskou převahu, ne vše lze vyřešit násilím, navzdory rétorice spálené země ze strany administrativy,“ podotkl Collinson.
Čtěte také
„Nemůžete zvítězit, pokud nemůžete využívat Hormuzský průliv,“ řekl bývalý kapitán amerického námořnictva Lawrence Brennan. „Hormuzský průliv musí být znovu otevřen mezinárodnímu obchodu, což je obtížné, ne-li nemožné, vzhledem k současné situaci. I když oceňuji optimismus prezidenta, vyhlásit vítězství po prvním nebo druhém dni prostě není správné. Bude to trvat mnohem déle, než kdokoli z nás doufá,“ dodal Brennan, který sloužil na letadlové lodi USS Nimitz během íránské krize v letech 1979 až 1981.
Zdá se, že neexistuje žádné jasné vojenské řešení, jak úžinu rychle otevřít. Lepší možností by bylo politické řešení s Íránem. Trump však požaduje bezpodmínečnou kapitulaci, což Teherán odmítá. „Problémem je, že neexistuje žádný dobrý způsob, jak otevřít Hormuzský průliv silou, vzhledem k tomu, že Íránci jej mohou udržet uzavřený pomocí malého počtu opravdu levných dronů,“ řekla Jennifer Kavanaghová, ředitelka vojenské analýzy v Defense Priorities. „Na to mnozí z nás upozorňovali už před začátkem války – problémy, které představuje Írán, jsou hlavně politické a vyžadují politické řešení. Vojenské řešení neexistuje. I kdyby se problém teď podařilo vyřešit silou, nic nezaručí, že se znovu nevrátí,“ popsala Kavanaghová.
Problém nejvyššího vůdce
Atentát na ajatolláha Alího Chameneího během prvních americko-izraelských útoků vyvolal dojem, že cílem války je změna režimu v Íránu. Americké úřady ale později tento cíl spíše zlehčovaly, protože režim nakonec přežil.
Moc převzal Chameneího syn Modžtaba. To podle kritiků zpochybňuje Trumpovo tvrzení, že operace Epic Fury byla úspěšná. Demokraté proto tvrdí, že útoky mohly být vojensky úspěšné, ale z politického hlediska se jejich cíle nepodařilo splnit. Demokratický kongresman Jake Auchincloss, veterán námořní pěchoty, podotkl, že nový nejvyšší vůdce je „ještě extremističtější a ještě tvrdší než jeho otec“.
Přestane Izrael bojovat?
Za předpokladu, že Trump dospěje k závěru, že chce válku ukončit z politických důvodů, není jisté, že Izrael – který je díky své geografické poloze mnohem více nakloněn možnosti věčných válek – bude souhlasit. Po izraelském bombardování íránské ropné infrastruktury se totiž objevily náznaky, že strategické cíle USA a Izraele se mohou lišit.
Čtěte také
Donald Trump v neděli prohlásil, že o ukončení války rozhodnou „společně“ on a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. To však vyvolalo obavy, že cizí stát má nepřiměřený vliv na vojenská rozhodnutí amerického vrchního velitele. „Časté obnovení válek a vojenských akcí Izraele – v místech jako Gaza, Libanon, Írán a Sýrie – ukazuje, že Izrael vnímá regionální bezpečnost jako nepřetržitou misi, nikoli jako misi s vítězným datem ukončení, jak by si přál Trump,“ podotkl Collinson.
Žádný jasný válečný příběh
„Zmatek a rozpory v tom, jak vláda popisuje cíle války mohou zkomplikovat snahu prezentovat konflikt jako jasné vítězství – zvlášť pokud se situace na Blízkém východě bude dál vyvíjet mimo Trumpovu kontrolu,“ popsal Collinson.
Jaderná otázka
Trump tvrdí, že dále oslabil íránský jaderný program, který prý už loni „zničil“ během leteckých útoků. Pokud si ale Írán stále drží zásoby vysoce obohaceného uranu, stále má teoretickou možnost svůj program v budoucnu znovu spustit.
Během týdne se spekulovalo, že by Trump mohl nařídit operaci speciálních sil k získání radioaktivního materiálu. To by však vyžadovalo obrovské množství pozemních sil a šlo by o extrémně rizikovou misi.
„Jaderná kontrolní agentura OSN se domnívá, že v jaderné elektrárně v Isfahánu je stále asi 200 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Bez odstranění těchto zásob si Washington nikdy nemůže být opravdu jistý jadernými ambicemi Íránu,“ podotkl Collinson.
Politická stagnace Íránu
Trump zahájil válku tím, že Íráncům řekl, „že hodina svobody se blíží“ a že mají jedinečnou šanci povstat proti teokratické autokracii. Dosud však nebyly zaznamenány žádné známky takové revolty.
Čtěte také
„Mnoho analytiků se domnívá, že pravděpodobnějším scénářem je další brutální zásah vlády, až USA a Izrael ukončí bombardování. Trump by sice mohl stále prohlásit strategické vítězství, pokud by byla eliminována hrozba režimu pro širší Blízký východ, ale to by bylo daleko od jeho počáteční veřejné válečné rétoriky,“ sdělil Collinson.
Politická situace v Americe
Úředníci tvrdí, že zvýšení cen ropy kvůli válce je jen dočasné a krátkodobě nutné pro dlouhodobý prospěch. Přesto Američané, kteří truchlí nad padlými vojáky a zároveň vidí, jak rostoucí ceny benzínu a dalších spotřebních potřeb zhoršují jejich už tak napjaté rozpočty, pravděpodobně Trumpovo nadšení nesdílí.
Násilné incidenty ve Virginii a Michiganu ve čtvrtek navíc ukázaly, že válka na Blízkém východě může mít dopady i v USA. Není zatím jasné, zda s ní přímo souvisejí, ale úřady kvůli napjaté situaci považují střelbu ve Virginii za teroristický čin. FBI navíc uvedla, že najetí vozidla do synagogy v Michiganu bylo cíleným útokem na židovskou komunitu. „Nepříznivá atmosféra podkopává ujištění Bílého domu, že konflikt již zvýšil bezpečnost Američanů,“ podotkl Collinson.
„Trump čelí nevyhnutelným důsledkům války, kterou si sám vybral. Musí z ní vyjít jako vítěz, než počáteční výhoda vojenské síly opadne a slabší protivník může nastolit zkoušku vytrvalosti v závěrečné fázi,“ dodal Collinson.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ceny nafty vyletěly nad 40 korun. Pumpaři válku v Íránu nezneužívají, tvrdí ministerstvo
vaclav.cerny@iprima.cz
