Jeden z emočně nejsilnějších okamžiků života – těmito slovy většina maminek popisuje chvíle krátce po porodu. Michaela Hartmanová ale bojovala v těchto okamžicích s jinými emocemi. Pocit štěstí u ní nahradily deprese a strach. Svá dvojčata proto zavraždila. Doufala, že tak její těhotenství i následný porod zůstanou tajemstvím. A stejně se zachovala o rok později, když čekala třetího potomka. Redakce CNN Prima NEWS přináší děsivý příběh v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.
Drogy, alkohol a k tomu statisícové úvěry. Takový koktejl si Michaela Hartmanová namíchala společně se svým manželem a dvěma dětmi dlouho před osudným těhotenstvím. Dluhy manželé nespláceli a místo rekonstrukce domu, na kterou si půjčovali, utráceli peníze za běžné potřeby. Užívání marihuany a časté pití je pak zcela odtrhávalo od odpovědnosti za své jednání a od běžných starostí, které s sebou rodinný život s nízkým rozpočtem přináší. Když se Hartmanová dozvěděla, že čeká dalšího, v pořadí už třetího potomka, vymyslela bestiální plán. V její hlavě se prosadily rysy necitlivé osobnosti, kterou později popisovali soudní znalci.
O těhotenství nikdo nevěděl
Vražedkyně dokázala své těhotenství skvěle maskovat. Nevěděl o něm nikdo z obyvatel Vlasatic na Brněnsku, kde žila, její nejbližší příbuzní ani sám manžel. Zda tušila, že pod srdcem nosí dvojčata, ví zřejmě jen ona sama. Stejně tak se detektivové nikdy nedopátrali pravého motivu ohavného činu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Faráři zasekl Kazda do hlavy sekeru a lovil taxikáře. Později prosil o odpuštění
V květnu 2012 Hartmanová porodila. Byla v tu chvíli sama, a tak jí nikdo nezabránil, aby to zůstalo tajemstvím. Pro jednatřicetiletou ženu musel být porod dvojčat bez pomoci kohokoliv dalšího velice náročný. Podle pozdějších expertiz se jí podařilo přivést na svět dvě sice nedonošené, ale zdravé děti. Matka jim však nedala šanci.
Ihned po porodu nabrala během několika okamžiků sílu a začala jednat. Jako smyslů zbavená začala obě novorozeňata dusit. Když si byla jistá, že jsou mrtvá, zabalila tělíčka do ručníků a igelitových tašek. V ten moment začala řešit, jak zahladí stopy dvojnásobné vraždy. Hrozilo, že se doma někdo neočekávaně objeví, nebo ji dokonce překvapí při činu. Nakonec žena tašky odnesla do sousedního stavení a ukryla mrtvá tělíčka ve sklepě.
Zapomenout na hrůzný čin jí nedělalo žádný problém. Podle psychologů, kteří později pracovali na posudcích, si vypomohla marihuanou a alkoholem. Brzy se s dvojnásobnou vraždou dokázala vyrovnat a žila dál, jako by se osudný květnový den roku 2012 nic nestalo.
Dopadli ji díky gynekologovi
O rok později přišla na vlas stejná situace. Další těhotenství se do života Michaely Hartmanové nehodilo o nic více než to předchozí. Tentokrát jej však neutajila před světem. Manžel ani nejbližší příbuzní sice znovu nic netušili, Hartmanová se ale rozhodla navštívit gynekologickou ordinaci.
Díky tomu se o jejím případu dozvěděli policisté. Lékař se totiž logicky zajímal, jak porod jeho pacientky dopadl, a žena na sebe upozornila lží. Porodní asistence, kterou gynekolog poslal do Vlasatic, totiž řekla, že porodila v nemocnici a její dítě tam krátce poté zemřelo. To ale mohl lékař jednoduše ověřit. Když zjistil, že v nemocnici o žádném takovém případu není záznam, zalarmoval policii.
Kriminalistům stačilo několik výslechů. Následně objevili ve sklepě jedné z budov hospodářského stavení tři igelitové tašky a v každé z nich mrtvého novorozence. Hartmanová věřila, že je nikdo nikdy neobjeví. Patologové navíc brzy určili, že všechny tři děti se narodily živé, a pokud by se jim dostalo potřebné péče, mohly přežít.
V červenci 2014 si Hartmanová vyslechla rozsudek. Přestože se její advokát snažil verdikt zvrátit tvrzením, že jeho klientka je psychicky nemocná, padlo rozhodnutí o dvaadvacetiletém trestu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Romy nahnali do řeky, aby se utopili: Třicet let od první rasové vraždy v České republice