Poznají roztroušenou sklerózu z pouhé řeči. Čeští vědci pracují na revoluční technologii
Roztroušená skleróza už zdaleka není takovým strašákem, jak bývala. Současná medicína dokáže reagovat mnohem rychleji než dříve. Zatímco ještě před deseti lety se vysoce účinná léčba nasazovala jen pěti až deseti procentům pacientů, dnes je to 84 procent. Ten rozdíl ale není jen statistika. V praxi to znamená, že pacienti mají větší šanci zůstat déle aktivní a soběstační a oddálit chvíli, kdy nemoc výrazně zasáhne do jejich každodenního života.
Roztroušená skleróza je vážné a nevyléčitelné onemocnění, se kterým v Česku žije zhruba 26 tisíc lidí. Každý rok přibývá 700 až 800 nových pacientů. Nemoc se nejčastěji objevuje v produktivním věku, přibližně kolem 33 let. Typické je střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Průběh je nepředvídatelný, což ztěžuje jak léčbu, tak prevenci. O to důležitější je nemoc zachytit včas a její vývoj co nejpřesněji sledovat a vyhodnocovat.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyřletá Karolínka bojuje s osudem. Trpí vzácným syndromem i následky rakoviny. Potřebuje pomoc
Nová data však ukazují pozitivní trend. „Doba od prvních příznaků nemoci k nasazení léčby se zkrátila ze 7,5 měsíce v roce 2024 na loňských 6,4 měsíce. Pacienti se zároveň dostávají do specializovaných center do 3–4 měsíců od prvních příznaků. V posledním roce se tato doba zkrátila přibližně o jeden měsíc,“ vysvětlil Jiří Drahota, ředitel registru ReMuS, který shromažďuje data o pacientech z 15 specializovaných center pro léčbu roztroušené sklerózy. Právě díky němu se podle odborníků daří zpřesňovat pohled na léčbu i její výsledky v reálné praxi.
Co se vlastně pod pojmem roztroušená skleróza skrývá?
Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Při roztroušené skleróze dochází k poškození myelinu, tedy ochranného obalu nervových vláken. Následkem toho se narušuje přenos nervových signálů, což se postupně projevuje typickými příznaky nemoci.
Na rozdíl od řady jiných onemocnění nepřichází roztroušená skleróza náhle. V organismu se může vyvíjet dlouhé roky, aniž by o sobě dala výrazně vědět.
Přesná příčina nemoci zatím není známá. Mezi rizikové faktory patří vedle genetických predispozic také virus Epsteina–Barrové (EB virus), kouření nebo nedostatek vitaminu D.
S touto nemocí se potýká i řada známých tváří, například herečky Selma Blairová či Christine Applegateová, slovenská zpěvačka Tina či čeští politici Kateřina Konečná a Pavel Bělobrádek.
Hlavní pokroky v léčbě jsou výsledkem nových léků i dlouhodobého úsilí českých neurologů v centrech pro léčbu RS. Jednou z průkopnic je profesorka Eva Kubala Havrdová, která před třiceti lety založila Centrum pro demyelinizační onemocnění na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze, kde dodnes působí.
Boj s nemocí pomocí technologií
Na tiskové konferenci věnované tomuto onemocnění, na které byla redakce CNN Prima NEWS přítomna, Kubala Havrdová upozornila také na novou technologii vyvíjenou vědci z Českého vysokého učení technického v Praze. Ta analyzuje řeč pacientů a dokáže na jejím základě vyhodnotit změny zdravotního stavu.
„Nemoc se projevuje v emocích, myšlení i ve způsobu řeči, například v artikulaci. Tyto změny v ordinaci přesně nezachytíme. Pacient může mít zrovna dobrý den, ale o chvíli později je situace úplně jiná,“ vysvětlila lékařka. Studie nyní probíhá ve spolupráci s lékaři z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN a její výsledky by se v budoucnu mohly promítnout do registru ReMuS.
Čtěte také
Stejně tak se pracuje i s daty z projektu zaměřeného na tzv. radiologicky izolovaný syndrom (RIS). „Jde o léze dobře viditelné na snímcích magnetické rezonance, které mohou být časným signálem, že se u člověka v následujících letech rozvine roztroušená skleróza. Pokud je zachytíme včas, můžeme zasáhnout ještě před propuknutím nemoci,“ popisuje odborná garantka registru ReMuS, profesorka Dana Horáková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Obavy v královské rodině. Panovnice skončila v nemocnici, zdravotní potíže trápí i princeznu
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
