Zleva finský ministr zahraničí Pekka Haavisto, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová Zdroj: Profimedia.cz
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.
„Je to opravdu historická chvíle pro Finsko, pro Švédsko i pro NATO,“ prohlásil po podpisu dokumentu Stoltenberg. Zdůraznil, že oba státy dlouhodobě s aliancí vojensky spolupracují a sdílejí společné hodnoty.
Aby se obě skandinávské země staly členy Severoatlantické aliance, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem na summitu v Madridu minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.
Allies signed the Accession Protocols for #Finland & #Sweden in the presence of 🇫🇮 FM @Haavisto & 🇸🇪 FM @AnnLinde.
— NATO Spokesperson (@NATOpress) July 5, 2022
SG @jensstoltenberg said: “This is truly an historic moment. For Finland, for Sweden, for #NATO & for our shared security.”
Read: https://t.co/J1C1vuapiJ pic.twitter.com/GVjQGQVpw4
V úterý dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.
