Globální trh s ropou právě vstoupil do nejhoršího období za několik posledních dekád. Během druhého čtvrtletí má poptávka po černém zlatě klesnout téměř o čtvrtinu, předpovídá Mezinárodní energetická agentura. Za celý letošní rok pak bude spotřeba ropy asi o desetinu nižší než loni.
Než vypukla pandemie koronaviru, denně se z útrob Země vytěžilo kolem sta milionů barelů ropy. Na přelomu března a dubna se její produkce snížila o necelých deset procent. Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že největší propad těžby má nastat v květnu a za celé druhé čtvrtletí by se mohlo těžit denně téměř o čtvrtinu méně ropy než před rokem.
„Obnovení poptávky bude ve druhém pololetí probíhat postupně a ještě na konci prosince čekáme, že bude o 2,7 milionu barelů meziročně níže,“ uvedla Mezinárodní energetická agentura ve svém nejnovějším výhledu globálního ropného trhu. Určitou nápovědou by mohl být vývoj poptávky po ropě v Číně, která se podle banky Goldman Sachs momentálně nachází jen pět procent pod svou předkrizovou úrovní.
Znovuzrození Hubbert Peak Theory
Analytička CNN Business Julia Horowitzová ale upozorňuje, že globální poptávka po ropě se dostat zpět jen tak nemusí. Podle ní takovou úvahu podporuje hned několik okolností. Klíčovým faktorem bude rychlost uvolňování protiepidemických opatření v důležitých hospodářských centrech jako USA, Japonsko nebo Evropská unie. Čína už se ke svému normálnímu životu víceméně přiblížila. Čím déle omezení budou trvat, tím delší a hlubší bude mít trvání hospodářský útlum a tím déle potrvá aktuální stav na trhu s ropou.
Video: Jak se vyvíjela těžba ropy od roku 1900
Koronavirová krize ale může poptávku po ropě ovlivnit i z dlouhodobého časového horizontu, a to zprostředkovaně. „Lidé žijící ve městech se špinavým ovzduším si mohli zvyknout na modrou oblohu, a začít tak vyžadovat ještě přísnější regulace emisí znečišťujících látek,“ píše Horowitzová. To by znamenalo, že vlády zvýší svůj tlak na prosazování zelených energetických zdrojů, jichž se koronavirová krize dotkla v daleko menším měřítku než právě ropy.
V dlouhodobém výhledu by tak ropným gigantům nezbývalo, než se poptávce po změně energetického mixu přizpůsobit. Možná by se tak konečně naplnila teorie někdejšího geologa Mariona Kinga Hubberta, který v polovině 50. let předpověděl, že lidstvo jednoho dne dosáhne svého ropného vrcholu. Tedy okamžiku, od kterého začne těžba ropy klesat.
Deset největších těžařů ropy na světě v roce 2019
Země | Miliony barelů denně | Podíl na globální těžbě (v %) |
---|---|---|
USA | 19,5 | 19 |
Saúdská Arábie | 11,8 | 12 |
Rusko | 11,5 | 11 |
Kanada | 5,5 | 5 |
Čína | 4,9 | 5 |
Irák | 4,7 | 5 |
Spojené arabské emiráty | 4,0 | 4 |
Brazílie | 3,7 | 4 |
Írán | 3,3 | 3 |
Kuvajt | 2,9 | 3 |
Top 10 celkem | 71,8 | 71 |
Svět celkem | 100,6 | 100 |
Zdroj: Energetická informační agentura USA