Infarkt postihuje i mladé lidi. Zdroj: Profimedia.cz
V úterý 29. září si připomínáme Světový den srdce. Podle statistik patří srdeční choroby k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku. V čele této nemilé statistiky předčily nemoci srdce zhoubné nádory a cévní nemoci. Srdce máme jen jedno a měli bychom o něho pečovat. Jak si ho udržet v dobré kondici a která onemocnění srdce nás ohrožují nejvíce? Na to jsme se zeptali předsedy České kardiologické společnosti a přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN profesora Aleše Linharta.
Jaká jsou nejčastější srdeční onemocnění, pane profesore?
Zcela bezkonkurenčně je nejčastějším onemocněním srdce tzv. ischemická choroba srdeční, způsobená zúženími nebo uzávěry věnčitých tepen aterosklerózou. Spíše než termín ischemická choroba srdeční známe její projevy – infarkt myokardu nebo anginu pectoris. V posledních letech se ale výrazně zvýšila četnost srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce není schopno dostát svým úkolům a objevuje se nedostatek dechu při námaze nebo i v klidu, případně otoky nohou a další projevy.
Ischemická choroba srdeční je nadále na prvním místě v příčinách úmrtnosti
Máte nějaké statistiky, kolik lidí ročně zemře na infarkt a jiné srdeční choroby?
Statistiky máme, i když řada z nich nám ukazuje čísla s velkým odstupem až několika let. Některé jsou příznivější, jiné méně. Infarktů – pokud bereme v úvahu všechny jeho typy, ošetříme ročně přes 21 tisíc. Bohužel ale nevíme, kolik lidí na něj zemře, aniž by se dostali do nemocnice. Soudě z četnosti náhlé srdeční smrti to je nemalé procento nemocných. Ischemická choroba srdeční je nadále na prvním místě v příčinách úmrtnosti. Víme také například, že přijetí do nemocnic je pro diagnózu srdečního selhání skoro čtvrt milionu.
Pane profesore, můžete popsat, co je hlavní příčinou infarktu a jaká je podle vás nejlepší prevence?
Příčinou infarktu je ateroskleróza. K ní vede především akumulace některých dobře známých rizikových faktorů, které skutečně můžeme aktivně ovlivnit. V České republice je velkým problémem kouření, které se daří ovlivňovat jen málo. Dále je to nadváha nebo dokonce obezita, ke které přispívá sedavý způsob život a nepříliš zdravá skladba jídelníčku. Češi obecně konzumují zeleniny a ovoce méně než s námi sousedící země.
Některá rizika vyžadují aktivní přístup k preventivní medicíně. Je třeba znát svůj krevní tlak a cholesterol, případně je včas léčit. Léky na to máme a v ČR jsou dobře dostupné. To platí i o cukrovce, která je rovněž jedním z neblaze působících rizikových faktorů. Konečně nelze nezmínit ani náš nemírný vztah k alkoholu, který má vliv například již na právě zmíněná rizika, jakými jsou vysoký tlak a cukrovka, a nepřispívá ani k chuti sportovat.
Při infarktu jde o minuty
Jsou nějaké varovné signály infarktu?
Bohužel, infarkt přichází často z nenadání. Někteří nemocní ale mají před jeho vznikem anginu pectoris, která se projevuje tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí při námaze. Tato bolest, často ve větší intenzitě, se objevuje i při infarktu a v klidu neustupuje. Může vyzařovat do paží nebo do čelisti. Mnoho nemocných udává pocit dechové tísně, nepravidelného tepu, pocení či nevolnosti. Poruchy srdečního rytmu, které u infarktu nejsou výjimečné, mohou vést nejen k nepříjemným pocitům, ale i ztrátě vědomí a zástavě oběhu, kdy nemocný bez okamžité pomoci a resuscitace nemá šanci infarkt přežít.
Pokud se takové příznaky objeví, je třeba neváhat a volat záchrannou službu. Může jít opravdu o minuty. V ČR máme dobře propracovaný systém péče o infarkty, který nám závidí celý svět. Je škoda, když nemocný přijde o šanci z něj profitovat zbytečným váháním, zda do nemocnice jet, či nikoli.
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. patří k předním českým kardiologům.
Mnoho lidí trpí srdeční arytmií. Co ji způsobuje a může být nebezpečná?
Některé arytmie mohou být skutečně nebezpečné. Tou nejčastější je fibrilace síní, často se projevuje jako nepravidelný, někdy urychlený tep. Tady hrozí, že by mohlo dojít v srdci ke vzniku krevní sraženiny a jejímu uvolnění do běhu, v nejhorším případě do mozku. Vznikají pak velké mrtvice s trvalými následky. Fibrilace síní je dobře léčitelná a takovýmto katastrofám lze do značné míry předejít. Jiné poruchy rytmu mohou být ještě závažnější a vést k náhlé srdeční smrti, na druhou stranu existuje i řada arytmií, které zas tak nebezpečné nejsou, ale mohou být nepříjemně vnímané.
Říká se, že i přechozená nebo nedoléčená angína může mít negativní vliv na srdce, je to tak?
Dříve vedly streptokokové infekce ke vzniku revmatické horečky s následkem vzniku chlopenních vad o mnoho let později. Díky antibiotikům je tento problém nyní v našich končinách vzácný. Nicméně pro srdce mohou být nebezpečné i obyčejné virózy včetně chřipky a dnes tolik skloňovaného COVID-19. Ty mohou způsobovat srdeční záněty s mnoha různými následky. Zdá se, že pokud dáme organismu dostatek času na uzdravení, je riziko pozdějších komplikací významně menší.
Co všechno pro sebe můžeme udělat, abychom minimalizovali riziko onemocnění srdce?
Celkem jednoduše by se vše dalo shrnout pod pojem „zdravý životní styl“. To znamená nekouřit, sportovat, nepřibírat, nepít mnoho alkoholu. Ale důležité je, abychom všichni měli na paměti, že to nemusí stačit. I přes to všechno můžeme mít vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku. Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k lékaři, a pokud se necítíme dobře, nic nezanedbat.
Co se týče srdečních a cévních chorob, Česko patří mezi evropské premianty
Když člověk prodělá infarkt, jaká omezení ho čekají?
Život po infarktu má řadu omezení. Jejich stupeň závisí na tom, jak velké postižení srdečního svalu způsobil. Většina infarktů se dnes léčí katetrizační cestou. Po takovém výkonu je zavedena léčba, která má bránit recidivě a je cílena jak na krevní srážlivost, tak na cholesterol a na případné projevy srdečního selhání. Dodržování této léčby je klíčem k úspěchu. Samozřejmostí by mělo být přestat kouřit a začít s fyzickou aktivitou, která se opět odvíjí od stupně poškození srdečního svalu a měla by být vedena na základě doporučení lékaře. Nutno ale dodat, že většina lidí, kteří prodělali infarkt, ale byli dobře zaléčeni – bez zbytečné prodlevy – mohou žít kvalitní život a omezení nemusí být nijak dramatická.
Jak si stojí Češi mezi ostatními zeměmi, co se týče srdečních chorob?
Bohužel, Česká republika na tom moc dobře není. Spíše obráceně. Naše pozice v Evropě je jednoznačně blízko nepříjemného vrcholu žebříčku výskytu cévních a srdečních onemocnění, a to i přesto, že již čtvrtou dekádu u nás výskyt těchto chorob klesá. Klíč k řešení problému nedrží jen zdravotní systém, jeho služby, nastavení a dostupnost. Na to si u nás stěžovat nemůžeme. Většinu máme ve vlastních rukou, ale to bych se už musel opakovat.
