kardiovaskulární onemocnění

Vejce jsou bohatým zdrojem živin a jejich konzumace může přispět k delšímu a zdravějšímu životu. Podle nejnovější studie australských vědců lze při pravidelné konzumaci až šesti vajec týdně snížit riziko předčasného úmrtí.

Denně ujít deset tisíc kroků, vynechat kávu a vypít skleničku vína, radí zažitá doporučení, jak se vyhnout srdečním problémům. Dnes už tak úplně neplatí. Jak se tedy opravdu vyhnout kardiovaskulárním onemocněním? Kardiolog Miloš Táborský to prozradil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Pracovní den bez kávy si dokáže představit jen málokdo. Ve společnosti si však tento nápoj příliš dobrou pověst nevybudoval – jeho častá konzumace bývá vnímána jako zdraví škodlivá. Lidé se sedavým zaměstnáním by však měli zpozornět. Vědci z Univerzity Soochow na Tchaj-wanu totiž zkoumali, zda existuje souvislost mezi pitím kávy, častým sezením, zdravím a úmrtností. A dospěli k překvapivým výsledkům – káva při sedavém zaměstnání prospívá, píše Bild.

V noci na středu zemřel lékař a spolutvůrce Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (ICRC) Tomáš Kára. Trpěl rakovinou, bylo mu 56 let. O úmrtí informovala Nemocnice Milosrdných bratří, kde Kára pracoval. Byl výjimečnou osobností české i mezinárodní medicíny, předním expertem v oblasti kardiologie a spánkové medicíny, uvedla za nemocnici její mluvčí Andrea Šromová. Letos získal Cenu města Brna pro rok 2023 v oblasti lékařské vědy a farmacie.

Smrt matky ho navedla k tomu, že se rozhodl po celý život pomáhat lidem. Významný australský kardiochirurg čínského původu Victor Chang, jenž by v úterý oslavil 87. narozeniny, posunul úroveň celosvětové lékařské disciplíny o pořádný kus dále. V nemocnici v Sydney sestavil tým expertů, kterému se podařilo v šestiletém období provést neuvěřitelné množství transplantací srdce. Zářnou Changovu kariéru však přerušila tragédie, když byl zastřelen dvěma zločinci.

Ve chvíli, kdy udeří vlny veder, je náš organismus vystaven takové zátěži, jako kdybychom byli ve sklárnách s velmi vysokými teplotami. Uvedl to epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Mezi nejohroženější skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či lidé s kardiovaskulárním onemocněním. Apeloval na to, aby lidé nenechávali děti v autech a nezapomínalo se na pitný režim.

Nejen, že může život ohrozit samotná nemoc, nebezpečný je covid i po vyléčení. Tzv. dlouhý covid nebo také postcovidový syndrom může pro pacienty dokonce znamenat ohrožení na životě. Nejnovější studie americké zdravotní pojišťovny Elevance Health, publikovaná v odborném magazínu JAMA Health Forum, ukázala, že i vyléčeným mohou hrozit problémy se srdcem, cévami, plícemi, nebo dokonce smrt.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímá Česká republika sedmé místo v žebříčku nejobéznějších zemí v Evropě. Do roku 2030 by měla obezitou trpět více než polovina evropské populace. Obézní lidé přitom násobně častěji trpí vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kardiovaskulárními komplikacemi, infarkty či mozkovými příhodami a jsou také rizikovou skupinou onemocnění COVID-19.

V úterý 29. září si připomínáme Světový den srdce. Podle statistik patří srdeční choroby k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku. V čele této nemilé statistiky předčily nemoci srdce zhoubné nádory a cévní nemoci. Srdce máme jen jedno a měli bychom o něho pečovat. Jak si ho udržet v dobré kondici a která onemocnění srdce nás ohrožují nejvíce? Na to jsme se zeptali předsedy České kardiologické společnosti a přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN profesora Aleše Linharta.

Kardiologové upozorňují na to, že lidé, kteří prodělali onemocnění COVID-19, a kvůli vážnějšímu průběhu skončili v nemocni, mohou mít poškozené srdce. Řada zahraničních studií prokázala u těchto pacientů změny na srdci.