Potravinová intolerance
Bolesti hlavy, kloubů, nadýmání, migrény nebo kožní a dýchací potíže můžou být zapříčiněny i konzumováním určitých potravin. Nemusí jít však o přímou alergii. Lékařům v ordinacích přibývají pacienti s takzvanou potravinovou intolerancí. Jak zjistit, že naše tělo třeba potraviny s lepkem nebo mléčné výrobky nesnáší dobře, vysvětlil pro CNN Prima NEWS klinický biochemik Marek Antoš.
„U alergie má na naše tělo zpravidla rychlou reakci a nástup během minuty. Potravinová intolerance má pak pozdější nástup,“ vysvětluje lékař klinické biochemie laboratoře SYNLAB Marek Antoš a dodává, že intolerance na potraviny může vést třeba k bolestem hlavy ale i dýchacím potížím či nadýmání.
Vyhozené potraviny: Řetězcům se daří plýtvání redukovat, problém jsou domácnosti
V Česku vznikne asi 800 tisíc tun potravinového odpadu. Podíl potravin, které putují z regálů obchodů rovnou do koše, pozvolna klesá. A to jak efektivnějším řízením nabídky, tak rozvojem spolupráce s potravinovými bankami. Stále více neprodejných potravin najde i jiné využití. Končí třeba jako krmivo v zoologických zahradách nebo slouží k výrobě energie. Evropská unie chce snížit objem vyhozených potravin do roku 2030 na polovinu.
Jedinou možností, jak rozeznat alergii od potravinové intolerance, je podle něj pouze specializovaný test. „Pacient si může nechat odebrat krev třeba na naší klinice. My pak i z malého množství vzorku najdeme ty potraviny, které způsobují jakékoli obtíže,“ doplňuje.
Potravinám, které tělu nedělají dobře, je se pak třeba ideálně zcela vyhýbat. „Záleží však na tom, na kolik potravin má pacient intoleranci a jakou mají reaktivitu. Pokud je intolerance vysoká, zmíněné potraviny by měl z jídelníčku vyloučit minimálně na tři měsíce,“ říká Antoš.
Testy nehradí pojišťovna
Pokud se intolerance včas neidentifikuje, může od lehkých potížích vést až k závažným problémům. „Protilátky se vážou na nestrávené části potravin, které se následně usazují v cévách, kde může docházet k lokálnímu zánětu a poškození střevní sliznice, kloubů nebo cév v mozku,“ varuje.
Intolerance potravin je záležitostí jak dědičnosti, tak ale i špatné životosprávy. „V Česku máme zatím malé procento pacientů s intolerancí. Je to však způsobeno tím, že tato diagnostika není hrazená pojišťovnou,“ tvrdí. V USA je takových pacientů až 20 %. „Je možné, že se naše populace tomuto číslu blíží,“ uzavírá.
