Svět už zažil větší dramata než dění na 74. kongresu FIFA ve rwandském Kigali. Volba prezidenta světového fotbalu postrádala zápletku, protože současný šéf Gianni Infantino neměl žádného protikandidáta. Zároveň ale moc dobře ví, že obdivován všemi na planetě rozhodně není. Proto po znovuzvolení vzkázal, že miluje i své „hejtry“. Čím brnká švýcarsko-italský funkcionář leckomu na nervy a jaká byla jeho cesta na vrchol?
Proti silné kritice zvenčí – či nějaké té urážce – je Infantino obrněný, nijak ho neznepokojuje. Pro něj je nejdůležitější, že má pod kontrolou prostředí, které mu dává moc, hlasuje pro něj.
ČTĚTĚ TAKÉ: Selfie u otevřené rakve s Pelém. Šéf FIFA Infantino opět čelí kritice
Na kongresu ve rwandském Kigali 52letému funkcionáři odmávalo znovuzvolení všech 211 členských federací FIFA. Nikdo se mu stejně jako před čtyřmi lety nepostavil a Infantino bude vládnout do roku 2027. Minimálně. Donedávna se mělo za to, že přes tento termín kvůli omezení na maximálně tři volební období nejede vlak. Jenže předseda si loni v prosinci vymyslel cestu.
Gianni Infantino has been elected FIFA President for the 2023-2027 term of office by acclamation.#FIFACongress pic.twitter.com/akzQV0IMNO
— FIFA (@FIFAcom) March 16, 2023
Konstatoval, že první období bylo jen tříleté, tedy neúplné, a má právo zůstat na vrcholu pyramidy až do roku 2031.
Když je řeč o právu, na to je Infantino expert. Právě díky tomuto oboru vyletěl do nebes. Vystudoval právnickou fakultu na Freiburské univerzitě a už ve 27 letech se stal vedoucím právního a licenčního oddělení evropského fotbalového orgánu UEFA. V roce 2007 povýšil na pozici generálního sekretáře.
Kardinální kariérní posun přišel po květnu 2015, kdy se nad FIFA stáhla mračna. Naplno se rozjelo vyšetřování rozsáhlého korupčního skandálu a v centru bouře byl logicky tehdejší prezident Sepp Blatter. Překonat nejtěžší krizi v historii organizace měla malá skupina funkcionářů-reformátorů, Infantino mezi nimi nechyběl.
Prezident všech
Z „hasičů“ požáru překvapivě přesvědčil nejvíce a v únoru 2016 byl zvolen Blatterovým nástupcem. Došlo na střídání dvou mužů, kteří se narodili v malých městečkách ve stejném údolí na jihu Švýcarska. Rodák z Vispu byl vyměněn Infantinem pocházejícím ze čtyři kilometry vzdáleného Brigu.
Z geografického hlediska skoro žádná změna a co z pohledu stylu vládnutí?
Jelikož Infantino vzešel jako vítěz z partičky reformátorů, sliboval, že dojde na reformátorské kroky, aby FIFA zmuchlala a zahodila mizernou pověst. Aby neměl od začátku image hamižného funkcionáře, vydal se symbolicky na svoji první oficiální cestu v pozici prezidenta nízkonákladovou leteckou společností, jak připomíná The New York Times. Brzy ale přestoupil do soukromého tryskáče.
„Chci být prezidentem vás všech,“ poznamenal krátce po svém zvolení. Některé informace napovídají tomu, že Infantino dosahuje svého cíle jistým autoritářstvím. A nedostatek demokracie se nezdá být tou správnou cestou k odstřihnutí se od starých pořádků.
Nejviditelnější kritici Infantina pocházejí většinou z evropských lig, hráčských svazů a týmů, které dominují světovému fotbalu, a z organizace UEFA. „Ta se stala pro FIFA spíše konkurentem než partnerem,“ píše New York Times. Ale tato oponentura Infantina neohrožuje, protože nepromlouvá do voleb.
Každopádně nesouhlasné hlasy tvrdí, že Infantino je rozdělující postavou poháněnou ambicemi, jejíž sporná rozhodnutí vedla k častým konfliktům, chybným nápadům a zbytečnému dramatu.
Kultura strachu
Ale pro Infantina je klíčové, že uvnitř svého království má mnoho a mnoho loajálních lidí. Jeho pokračování kvitují nejvíce především desítky fotbalově malých zemí, které mají pocit, že je s nimi jednáno s patřičným respektem, jsou dostatečně slyšet. A podle amerického listu také vítají miliony, které od FIFA každoročně dostávají.
Prezident-polyglot ovládající angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu i arabštinu vzbudil za poslední dobu vášně mnohokrát. Například tím, že chtěl pozměnit čtyřletý cyklus mistrovství světa a pořádat největší turnaj každé dva roky. To by samozřejmě znamenalo větší zisky pro FIFA.
Chvály se nedočkal ani za to, jak se během loňského šampionátu urputně bil za Katar. Malinká pořadatelská země bez fotbalové tradice byla kritizována zejména kvůli mizerné lidskoprávní situaci, při přípravách mundialu měly zemřít tisíce dělníků. Infantino to bagatelizoval a obvinil Západ z pokrytectví.
Šokoval rovněž vyjádřením, v němž připustil, že by Severní Korea mohla v budoucnu hostit mistrovství světa. Tento krok by podle něj pomohl sjednotit svět.
Kvůli válečné agresi mu reputaci kazí i vlídný vztah k Rusku, který byl v roce 2019 zpečetěn tím, že od Vladimira Putina obdržel Řád přátelství.
Uvnitř FIFA mu to ale nijak zásadně neškodí. Lise Klavenessová, šéfka norské fotbalové federace, zmiňuje důvod, proč tomu tak může být. Její optikou vybudoval kulturu strachu, v níž se potenciální kritici bojí promluvit. Za jeden z nástrojů lze označit i dopisy rozesílané FIFA jednotlivým federacím z loňska. Vyznění bylo jednoduché: „Volte Infantina.“ A to mohlo odradit možné soupeře fotbalového mocnáře, který bude po volbách ve Rwandě sedět na trůnu dál.
Drobná rezistence přece jen byla na kongresu znát. Když se rozhodlo o předem rozhodnutém a Infantino se vítězně usmíval, právě Klavenessová ještě se švédským delegátem nehnutě seděla. Všichni ostatní stáli a tleskali.
