S kamerou pořadu Prima Česko jsme se podívali na Příbramsko, do největšího hornického skanzenu v Česku. Návštěvníkům ukazuje, jak se dolovalo a zpracovávalo stříbro, uran a další rudy od samého počátku. Důl Anna byl „zaražen“ v roce 1789 a je druhým nejstarším hlubinným dolem v Březových horách.
Jeden z prohlídkových okruhů příbramského muzea vede prostorami dolu Anna. Prohlídka začíná v tzv. cáchovně, která návštěvníkům ukazuje expozici o hutnictví a úpravnictví. „Cáchovna je počeštělý německý výraz, v originále Zechenhaus, a znamená objekt, ve kterém se horníci tzv. cáchovali neboli evidovali do práce,“ vysvětluje v pořadu Prima Česko Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram.
Tzv. cáchovna, místo, kde se havíři hlásili do služby. Zdroj: archiv CNN Prima News
Chodba vedoucí do dolu Anna Zdroj: archiv CNN Prima News
Důl Anna ukáže o havířství vše, co jste kdy chtěli vidět. Zdroj: archiv CNN Prima News
Součástí prohlídky je i pohled do štoly hluboké 1 600 m. Zdroj: archiv CNN Prima News
Nechybí ani funkční důlní vláček. Zdroj: archiv CNN Prima News
Důl Anna Zdroj: archiv CNN Prima News
Tzv. cáchovna, místo, kde se havíři hlásili do služby. Zdroj: archiv CNN Prima News
Chodba vedoucí do dolu Anna Zdroj: archiv CNN Prima News
Důl Anna ukáže o havířství vše, co jste kdy chtěli vidět. Zdroj: archiv CNN Prima News
Součástí prohlídky je i pohled do štoly hluboké 1 600 m. Zdroj: archiv CNN Prima News
Nechybí ani funkční důlní vláček. Zdroj: archiv CNN Prima News
Důl Anna Zdroj: archiv CNN Prima News
Co se dělo pod povrchem
Hornictví odjakživa patřilo mezi nejnáročnější a nejnebezpečnější profese. Horníci denně nasazovali své životy v těžkých podmínkách dolu a věřili, že nad nimi bdí a ochraňují je horničtí patroni. „Ať už to byl sv. Prokop, nebo sv. Barbora. A také věřili, že jim pomáhají tajní skřítci zvaní permoníci. A my zde návštěvníkům, zejména těm nejmenším, některé z těch permoníků občas ukazujeme – ať už v podobě figurek, anebo v podobě zajímavých tajemných zákoutí na skále,“ vypráví Josef Velfl.
K TÉMATU: Historický skanzen Mayrau: Vlak naplněný zdejším uhlím by sahal až do Austrálie
Štola byla vyrubána v hloubce 24 metrů už před rokem 1857 a v následujících letech byla upravována. Coby horizontální důlní dílo sloužila k přepravě vytěžené rudy. „Na březových horách se těžila především stříbrná a olověná ruda. A v 19. století byl největší boom tohoto dobývání, kdy se zde vytěžilo takřka sto procent zásob stříbra a olova v rámci Rakouska-Uherska,“ dodává.
Během prohlídky se lze svézt důlním vláčkem. Ten příchozí proveze 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou. A při výpravě za historií hornictví na Příbramsku nesmí chybět ani takzvaný štajgr – jak se v hornické hantýrce říkalo předákovi směny. Ten mimo jiné kontroloval práci havířů a zajišťoval veškerý materiál pro jejich práci.
Teplota 40 °C a téměř stoprocentní vlhkost
V hornickém muzeu v Příbrami se nachází jedna z nejhlubších šachet ve střední Evropě. Dosahuje úctyhodné hloubky 1 600 metrů, jak upozorňuje ředitel Hornického muzea Příbram. „Ta jáma má celkem 41 pater, některá z těch pater samozřejmě nebyla tak bohatá. Nicméně kdybychom se vypravili do těch závratných hloubek, tak na úrovni jednoho a více kilometrů je teplota pohybující se okolo 40 stupňů. A je tam takřka stoprocentní vlhkost. Jinými slovy, práce havířů v tom kilometru a půl hloubky byla nesmírně těžká a namáhavá a také z hlediska toho prostředí byla velice náročná pro zvládání pracovních úkolů, které před sebou měli,“ říká Velfl.
A jak horníci skálu dobývali? „Žádná technika nebyla, bylo to všechno ručně pomocí nástrojů. Horník přiložil ke skále vrták, tloukl do něj a kroutivým pohybem ho při každém úderu uvolňoval. A postupně do té skály vykutal nějakou díru,“ popisuje těžkou dřinu Václav Tomšovský, zdejší průvodce.
Interaktivní formou si tak mohou návštěvníci vyzkoušet nejen zdolávání skály, ale třeba i použití ručních vrtáků nebo pevnost skály. Součástí prohlídky štoly je také ukázka historického důlního díla.
Zajímavosti nejen pod zemí
Důl Anna ale zdaleka nenabízí jen možnost nahlédnout do podzemí. Podívat se můžete i do strojovny, kde se nachází technická památka – jeden z nejvzácnějších exponátů muzea – parní těžní stroj Breitfeld Daněk z roku 1914. „Důl Anna patřil k významným dolům Březohorského důlního revíru, proto byl v popředí zájmu významných představitelů, kteří sem zavítali na návštěvu. Z těch známých osobností bych například vzpomněl známého paleontologa Joachima Barrandeho nebo Jana Nerudu, ale například také některé politiky, zdejší podzemí obdivoval následník trůnu František Ferdinand d’Este a v roce 1920 sem zavítal také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ uvádí Josef Velfl.
Navštívit zdejší hornické muzeum a obdivovat jeho krásy můžete i vy. Otevřeno tady mají celoročně.
