Technologie, emoce i vstup zdarma. Praha otevřela nejmodernější muzejní expozici
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
{{ instagram('https://www.instagram.com/p/DSU7BquFTxb/') }} Více
Praha má nové muzeum v právě otevřené hlavní budově na Florenci. Zdroj: Se svolením Muzeum Praha
Praha má nové muzeum – a není to místo, kde se jen tiše chodí mezi vitrínami. Nová hlavní budova Muzea Prahy na Florenci nabízí moderní expozice, audiovizuální zážitky i unikátní imerzní sál, který návštěvníky doslova obklopí příběhem města. Ambicí je oslovit hlavně mladší generaci a rodiny s dětmi. A překvapení? Vstup je zdarma.
Muzea se mění – stejně jako chování společnosti. Právě na to reaguje nové pojetí Muzea Prahy, které se rozhodlo jít cestou zážitku místo klasické expozice. „Jsme trošku v jiné době. Situace se proměnila výrazně po pandemii covidu a celkové chování společnosti se změnilo. Čím dál složitější je dnes zaujmout střední i mladší generaci,“ vysvětluje Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Podle něj už nestačí vystavit co nejvíce exponátů. „Rozhodli jsme se to zkusit jinak – spíš kolem sbírkových předmětů vytvořit velký audiovizuální zážitek,“ dodává.
Imerzní sál: prostor, který vás pohltí
Jedním z hlavních lákadel nové budovy je tzv. imerzní sál. Název možná zní složitě, princip je ale jednoduchý – návštěvník se stává součástí děje. „Imerzní znamená obklopující, pohlcující. Je to sál, který vás doslova pohltí. Projekce je na stěnách i na podlaze, takže jste uvnitř příběhu,“ popisuje Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Technologicky jde podle něj o výjimečný prostor. „Je to svým způsobem nejmodernější sál v České republice. Zatím ho žádné jiné muzeum ani veřejná galerie nemá a má obrovský potenciál do budoucna,“ dodává.
Langweilův model: rozebraný, ne rozřezaný
Velkou pozornost přitahuje také Langweilův model Prahy – jeden z nejcennějších exponátů. Tentokrát ale není vystaven jako celek. „Nerozřezali jsme ho. Je to v zásadě puzzle nebo Lego. Model má přes 50 dílů a my jsme ho složili do 12 tematických celků,“ zdůrazňuje Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Rozdělení modelu má jasný smysl. „Když byl celý, měl osmkrát tři metry a lidé si stěžovali, že do něj vlastně nevidí. Teď mohou vidět jednotlivé uličky a detaily mnohem lépe,“ vysvětluje. Navíc tím muzeum odkazuje i na samotného autora. „Antonín Langweil model nevytvořil najednou. Stavěl ho po částech a také ho tak vystavoval. Je v tom symbolika,“ dodává Macek.
Vstup zdarma jako vědomá volba
Jedním z největších překvapení je rozhodnutí nabídnout vstup do muzea zdarma. Nejde ale o náhodu, nýbrž o výsledek průzkumu. „Skoro tři čtvrtiny respondentů nám řekly, že výše vstupného je pro ně zásadní téma,“ říká Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Roli hraje i samotné místo. „Jsme na Florenci, kde se opravuje metro a okolí je rozkopané. Zároveň si nás lidé často pletou s Národním muzeem. Řekli jsme si, pojďme to zkusit jinak a být jedni z prvních, kde je vstup zdarma,“ vysvětluje.
Hledání hranice mezi zážitkem a hloubkou
Moderní technologie jsou lákadlem, ale muzeum si podle vedení musí hlídat hranici, aby se z něj nestala jen atrakce. „Je složité hledat hranici mezi disneyovskou zábavou a obchoďákem na jedné straně a hloubkou, pamětí a tradicí na straně druhé,“ přiznává Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Výhodou jsou rozsáhlé sbírky. „Máme obrovské fondy a víc než 140 let zaznamenáváme paměť Prahy. To je něco, co ostatní nemají. Jen to musíme umět zabalit do lepšího kabátu,“ dodává.
Pro koho je muzeum?
Zatímco senioři si k historii cestu najdou sami, cílovou skupinou jsou hlavně rodiny a mladší generace. „Střední generace, rodiny s dětmi a lidé po třicítce jsou pro nás klíčoví. Jsou zvyklí na muzea v zahraničí a ptají se: Proč to tady nejde, když jinde ano?“ říká Macek.
Oáza uprostřed města
A s jakým pocitem by měl návštěvník z Muzea Prahy odcházet? „Chceme, aby lidé cítili, že u nás se muzeuje jinak. Udělali jsme z podstatného jména muzeum sloveso,“ uzavírá Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Podle něj nemá jít jen o cíl návštěvy, ale o přirozenou zastávku. „Jdu kolem, tak se zastavím. Dám si kávu, sednu si, na chvíli se schovám před každodenností. Chceme, aby to byla oáza, kde lidé zapomenou na starosti všedního dne.“
