Jednou z alternativ za plynový kotel může být tepelné čerpadlo. Podle odborníků má vysokou účinnost, je bezúdržbové a dotované. Na druhou stranu je finančně poměrně nákladné, prostorné a levnější modely mohou být hlučnější. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česko zažívá boom tepelných čerpadel. Poptávka po nich se až osminásobně zvýšila, dodací lhůta činí v některých případech i rok. Tepelné čerpadlo se ale nehodí všude. Mezitím se na evropské úrovni vede debata, jak omezit plyny, které čerpadla i klimatizace využívají ke chlazení.
Jiří Lojín má funkční tepelné čerpadlo od září. Do jeho pořízení investoval skoro 600 tisíc korun. Očekává od něj především energetickou soběstačnost domácnosti. „Rodina potřebuje nějakou jistotu, že si zatopí, bude mít teplou vodu a tak dále,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS.
Na instalaci zařízení si ale musel počkat jeden rok. Potíž byla také ve vyřízení stavebního povolení. „Protože mám tepelné čerpadlo země-voda, je nutný vrt, kvůli tomu mě legislativa zdržela zhruba o půl roku,“ dodává Lojín.
Prodejci po začátku války na Ukrajině evidují po čerpadlech nebývalý zájem. „Poptávka nám stoupla zhruba o 800 procent. Tepelné čerpadlo si nejlépe rozumí s podlahovým topením, u rekonstrukcí je potřeba upravit otopný systém,“ říká ředitel GT Energy Richard Beber. Jsou ale i případy, kdy se instalace nevyplácí. „Pokud někdo jenom vyšroubuje starý kotel na uhlí a dá místo něj tepelné čerpadlo, může splakat nad výdělkem,“ varuje Beber.
Návratnost tepelných čerpadel se liší. Při přechodu z elektrokotle se dnes pohybuje až okolo pěti let, pokud opouštíte plynový kotel, je to dokonce až devět let. „V případě, že máte starý dům, bych primárně řešil zateplení, které i z hlediska investic může vycházet méně náročně,“ popisuje různé možnosti pro CNN Prima NEWS ředitel divize energií na portálu Srovnejto.cz Aleš Fojtík.
Nejistá budoucnost
Tepelná čerpadla využívají takzvané fluorované skleníkové plyny. Právě jejich omezení se teď řeší na evropské úrovni. „Hrozí, že bude existovat vysoká poptávka po čerpadlech, ale čerpadla nebudou vyrobena, protože to neumožní nařízení o fluorovaných plynech,“ míní europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
„V 90. letech se řešil dopad těchto chlorovaných uhlovodíků na ozonovou vrstvu. Kdybychom to neudělali, nemůžeme vůbec vylézt ven bez tlusté opalovací vrstvy,“ podotýká k tomu europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Pokud tepelným čerpadlem nahradíte neekologický zdroj vytápění, můžete získat dotaci od státu až 100 tisíc korun.
