Kromě elektrického mustangu mach-e či stejně hnaného focusu nabízí Ford stále i plnotučná auta. Tak trochu ve stínu osmiválcového mustangu v nabídce figuruje i sedmimístné SUV Explorer s plug-in-hybridem a 476 koni pod kapotou.
Ford Explorer není na českém trhu úplně nové jméno. Druhá generace tohoto tradičního amerického modelu se u nás prodávala už v 90. letech, takže když někde zahlédnete konzervativně tvarované SUV s espézetetkou například ALB 19-53, pravděpodobně půjde o vůz koupený v Česku. Aktuální šestá generace, se kterou jsme strávili čtrnáct dnů, je jiným autem. Větším, hezčím a brutálně silným. Do města kvůli impozantním rozměrům zrovna ideální není, na dlouhé cesty s velkou rodinou ale těžko najdete pohodlnější dostavník.
Explorer je pořádný kus auta - na délku měří přes pět metrů a prázdný váží hodně přes dvě tuny. Zdroj: Michal Borský
Explorer je pořádný kus auta - na délku měří přes pět metrů a prázdný váží hodně přes dvě tuny. Zdroj: Michal Borský
Přitažlivě jiný
Sedmimístné SUV je primárně autem pro americký a čínský trh a v obou rozhodujících světových ekonomikách se také vyrábí. V ceníku evropské prodejní sítě Fordu je tedy Explorer vedle klasického Mustangu jakousi pomyslnou třešinkou na dortu, která může jen příjemně překvapit. Ostatně, právě sportovní plnokrevník už několik let dokazuje, že to rozhodně není nemožné – na silnicích je mustangů vidět potěšitelné množství. Také velké esúvéčko má rozhodně co nabídnout.
Hybridní srdce dává v úhrnu 450 koní a 840 Newtonmetrů. Zdroj: Michal Borský
Hybridní srdce dává v úhrnu 450 koní a 840 Newtonmetrů. Zdroj: Michal Borský
Úderná mechanizace
Vynechme delší subjektivní hodnocení designu, který svou zámořskou impozantností nemusí sednout všem. Vedle uhlazených křivek Audi Q7 či Range Roveru však může Explorer působit sympaticky „jinak“. Ne ale tolik, aby nebyl akceptovatelný pro evropské zákazníky – naopak mám dojem, že se Ford do vkusu obyvatel starého kontinentu docela trefil.
V podobném duchu můžeme hovořit i o interiéru. Když se usadíte za volantem a mrknete do vnitřního zpětného zrcátka, řeknete si jen „wow!", tohle auto je opravdu dlouhé a široké. Tento dojem ještě zbytní v momentě, když nastartujete a bezhlučně se chystáte opustit parkoviště dimenzované na auta evropských proporcí.
Jakmile se dostanete na volnou silnici, je rázem všechno v pořádku. Explorer má relativně citlivé řízení a především drtivou sílu pod kapotou, kterou je hotov servírovat prakticky od volnoběhu. V Evropě jedině prodávaná verze Plug-in Hybrid kombinuje zážehový motor 3.0 EcoBoost V6 s elektromotorem, generátorem a 13,6kWh lithium-ion trakčním akumulátorem, který se nabíjí z vnějšího zdroje, nebo rekuperací během jízdy.
S výkonem 336 kW/457 koní a točivým momentem 840 Nm je Explorer zdaleka nejvýkonnějším hybridním fordem. Taková porce výkonu už prostě musí být znát vzdor nemalé hmotnosti. Ford jede lehčeji, než vypadá. Až surrealistický pocit přináší zrychlování na plný plyn, při kterém je člověk součástí obří hmoty, která silou svého pohonu přece jen překoná tíhu zemské přitažlivosti a vystřelí mnohem více než dvoutunový kolos drtivě vpřed.
To vše za hutného a přece vkusného řevu třílitru, který zní spíš jako osmiválec. Po většinu času nepotřebuje ke svižné jízdě víc než 2 000 otáček, ale když na to ve sportovní režimu šlápnete, dlouhé a široké SUV vyrazí vpřed zcela dominantně. Pravda, ne vždy mu v tom optimálně sekunduje desetistupňový automat, který se občas tváří, že neumí ani do pěti počítat, zkrátka, když se chcete je rozjet, je zejména v automatickém módu hybridního systému zbytečně přemýšlivý.
Jízdních režimů ostatně Explorer nabízí přehršel. Způsob využívání elektřiny uložené v akumulátoru může řidič ovlivnit volbami EV Auto (automaticky), EV (elektrický režim až do vybití akumulátoru), EV later (vůz šetří elektřinu v akumulátoru na pozdější dobu) a charging EV (průběžné nabíjení). Kromě toho jsou u této permanentní čtyřkolky s jasnou preferencí zadního pohonu tradičně k mání volby pro tahání přívěsu (do 2500 kg), pro jízdu mimo zpevněný povrch nebo pro sportovní svezení. Ano, čtete dobře, tento vůz délky a šířky (2,3 m) menší plachetnice překvapivě dobře jezdí nejen rovně.
Pracoviště řidiče nepůsobí stroze ani americky levně, k dispozici je také dostatečné množství funkčních tlačítek. Zdroj: Michal Borský
Pracoviště řidiče nepůsobí stroze ani americky levně, k dispozici je také dostatečné množství funkčních tlačítek. Zdroj: Michal Borský
Malá spotřeba, pomalé nabíjení
V zatáčkách se Explorer sice laškovně sklouzne (ještě aby ne s tou tonáží), ale člověk nemá pocit, že by věci neměl pod kontrolou, naopak si lze tento bizarní powerslide celkem užít. Podvozek sdílený s Lincolnem Aviator je přitom na výlučně dodávaných 20" kolech nesmírně komfortní a to i v lehčím terénu – do toho těžšího se vzhledem k proporcím Explorer moc nehodí, leda tak na arizonskou solnou pláň.
Všechno toto opojné cestování nebude řidiče na benzinu stát žádnou dramatickou sumu, neboť se i při svižném stylu jízdy obvykle vejde do devíti litrů benzinu. Čistě na elektřinu ujede 40 kilometrů s tím, že systém si vždy ponechává 30% rezervu pro podporu spalovacího motoru. K plnému nabití trakčního akumulátoru z vnějšího zdroje pod napětím 230 V je potřeba 5 hodin a 50 minut, což je hodnota, která k častému nabíjení zrovna nevybízí.
V Exploreru jsou i sedadla ve třetí řadě v zásadě plnohodnotná, náročnější je jen přístup k nim. Zdroj: Michal Borský
V Exploreru jsou i sedadla ve třetí řadě v zásadě plnohodnotná, náročnější je jen přístup k nim. Zdroj: Michal Borský
Spousta místa s rezervami v detailech
O vnitřní prostornosti Exploreru už byla řeč. Vpředu je místa habaděj, ve třech polohách posuvná sedadla druhé řady také neskrblí a s trochou nadhledu se dospělý sveze i na zadní „dvojce“. Pro všechna sedadla nicméně platí, že rozměrově by snesla nějaký ten centimetr navíc ve všech směrech, což se projeví při delším cestování. Sklopením sedadel ve druhé a třetí řadě lze získat zavazadlový prostor o objemu až 2274 litrů. Sedadla ve třetí řadě se přitom ovládají elektricky. Úhrnný objem odkládacích prostor v kabině dosahuje 123 litrů.
Ztvárnění přístrojové desky i ovládacích prvků vypadá velmi podařeně a výbavy je tu vskutku přehršel – jen masážní funkce předních sedadel má asi šest různých módů. Středobodem všeho dění jsou dva velké displeje, jejichž software by snesl rychlejší tempo, logika ovládání je ale v zásadě v pořádku a nervy příliš netrpí. Zpracování je na americký vůz na velmi dobré úrovni, což se týká i použitých materiálů, jakkoliv si někteří audináři mohou možná myslet něco jiného.
O něco honosněji vypadá zvenku i uvnitř výbava Platinum, testovaná ST Line má však větší švih a zejména kombinace tradiční tmavěmodré metalízy se standardními 20" koly a čtyřmi výfukovými koncovkami (jejich imitacemi, pravé výfuky jsou ohlé k zemi) jí vyloženě sekne, nehledě na tužší, leč nikoliv méně pohodlný podvozek.
Alternativa pro racionální individualisty
Nemáte rádi arogantní image německé prémiové trojky, Volvo se čtyřválcem se vám zdá méněcenné, Range Rover přeceňovaný a Lexus příliš exotický? Pak stojí Explorer určitě za vyzkoušení. Podobně jako Mustang je to originál každým coulem. Podrobné porovnání Fordu Explorer 3.0 V6 EcoBost Hybrid AWD ST-line s Audi Q7 55 TFSI e a BMW X5 xDrive 45e naleznete pod tímto odkazem. Zároveň se v tomto porovnání dozvíte technické parametry a informace o výbavě Exploreru. Pořídit se dá do dvou milionů korun.
