REPORTÁŽ: V Rumunsku jsme vyráběli Fordy. Jedno auto trvá tři a půl hodiny

Když mají zrovna automobilky z čeho auta vyrábět, je jejich vznik fascinujícím procesem, jehož komplexnost si běžný smrtelník dokáže stěží představit. V rumunské Craiově jsme v tamním závodu Fordu okusili, zač je strojové práce na lince loket. Pot na čele ani jinde rozhodně nechyběl.

Málokterý motorista si uvědomuje, co všechno ona změť plechu, skla a plastu musí absolvovat, než z ní pomocí lidského umu vznikne pojízdný stoj. Když se naskytla možnost okusit na vlastní kůži, jak se vyrábějí auta v rumunské továrně Fordu, nebylo, proč váhat.

Tradiční podnik

Historie craiovské automobilky se začala psát už v roce 1976, kdy se zde rumunská vláda společně s Citroënem rozhodla postavit výrobní závod pro modely Oltcit Club a Citroën Axel hatchback.
O 15 let později francouzská automobilka ze společného podniku vycouvala, aby ji po necelých třech letech (v roce 1994) vystřídalo partnerství s Daewoo Heavy Industries a Rodae Automobile, přičemž zde započala výroba modelů Tico, Cielo a Espero.

Poslední velký převrat přišel až v roce 2008, kdy výrobní závod přebrala automobilka Ford a začala zde od roku 2009 produkovat užitkový vůz Transit Connect. Ten o tři roky později nahradil model Ford B-Max. Ve stejný čas se v Craiově začal kompletovat benzinový tříválec 1.0 EcoBoost. Od roku 2017 až do současnosti se v rumunské fabrice vyrábí SUV Ford EcoSport a od roku 2019 také Ford Puma, což je aktuálně vůbec nejprodávanější model značky na starém kontinentě.

Šichta začíná

V Craiově jsme si dohodli jednodenní brigádu, abychom aspoň v hrubých obrysech pochopili, co výroba auta obnáší. Po nezbytném bezpečnostním školení jsme nafasovali ochranné prostředky. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných závodů, které jsme kdy navštívili, nedbají v rumunské továrně na jakýkoliv pracovní dress code a každý na linkách pracuje prakticky v tom, v čem přišel z domova. Nenosí se ani přilby, maximálně brýle nebo ochranné rukavice.

Do lisu raději nesahat

Od začátku nám bylo jasné, že ty opravdu důležité výrobní procesy jako lakování karoserie nebo seskládávání motoru si budeme moct prohlédnout jenom z dálky. Případná chyba by nebyla úplně levná ne jen kvůli vyrobenému zmetku, ale především kvůli zastavení práce na lince, jejíž konec každých 67 vteřin opouští jedno nové vozidlo. Jak jsme už zmínili, krom modelů Puma a EcoSport se v továrně vyrábějí také litrové benzinové tříválce 1.0 EcoBoost, které za svou existenci dostaly hned několik ocenění.

Cesta k základnímu dopravnímu prostředku individuální mobility začíná v lisovně, tedy na místě, kde se z obrovských rolí plechu stávají karosářské díly. Nemohli jsme si však vyzkoušet samotné lisování, neboť nemáme dostatečně silný stisk. Veškerá tvarovací práce leží na ramenou dvou lisů, které z nastříhaných plechů (přístřihů) tlakem 5 400 tun vytvarují jeden ze mnoha dílů karoserie.

V jedné směně na lisovně pracuje pouze asi 20 zaměstnanců, těžkou práci poslušně vykonávají stroje. Po vylisování každý dvacátý díl prochází rukama pracovníků kontroly. Pokud se najde kaz, automaticky se lisování zastavuje a problém se odstraní. Rovněž se překontrolují, případně vyřadí všechny ostatní díly z dané várky.

Barevný program

Nalisované díly karoserie dále putují ve stojanech pro krátké uskladnění, ale dlouhodobé prostoje se nekonají. Ford se předzásobuje pouze nezbytným množstvím dílů pro případ výpadku v lisovně. Z lisovny postupují karosářské díly do sousední svařovny, kde také nepotkáváme mnoho lidí. Namísto nich tam zařezává armáda více než 400 robotů a člověk se cítí jako ve sci-fi filmu.

  • Zaměstnanci v továrně jsou genderově vyvážení (54 % muži / 46 % ženy). Platy zaměstnanců v craiovském závodě Ford se pohybují kolem tamního průměru (ten je v přepočtu 14 900 korun).
  • Pro představu, v českých závodech automobilky Škoda si běžný zaměstnanec vydělá v průměru kolem 58 215 Kč, přičemž v Česku je průměrná mzda 37 tisíc korun
  • Lidé pracující v továrně Fordu mají za směnu 20 minut na oběd a pak dvě osmiminutové pauzy na svačinu. Jídlo si uchovávají v ledničkách přímo ve výrobní hale a ohřívají si ho v mikrovlnných troubách.
  • Vůz při výrobě projde více než čtyřmi tisíci procesů. Kromě konvenčního modelu Ford Puma se na stejné lince vyrábí také sportovní verze ST.
  • Tvary pístů se liší podle výkonnosti litrových tříválců. Motor s výkonem 125 koní tak má ve svých útrobách jiný píst než slabší agregáty.

Kompletní karoserie putují do lakovny, kde stráví asi devět příštích hodin. Postupně se čistí, odmašťují, koupou v antikorozní lázni a lakují. Mezi jednotlivými vrstvami laku procházejí „tepelnou úpravou“ a ke slovu se dostávají dokonce i čistící kartáče z pštrosího peří.

V lakovně se povrch opětovně kontroluje a drobné vady se hned i ošetřují. Nevěřili byste, co všechno dokážou zázračné tinktury a pár přeleštění. Ani v lakovně nás však pro jistotu k práci nepustili. Všechny lidské aktivity tam probíhají v bezprašném prostředí a chybné kroky nelze prakticky napravit jinak než vyhozením pokaženého dílu. Holé nalakované karoserie putují do haly finální montáže, která je největší budovou celé továrny. Konečně!

Na zkušené na lince

Na nás zbyli spíš práce kosmetického charakteru, u kterých toho není moc co zkazit. Tu napasovat záslepku na jeden z otvorů ve vnitřní části dveří, tam přicvaknout vedení kabeláže pomocí připravených konektorů na správná místa a nakonec speciálním šroubovákem precizně utáhnout deset plastových šroubů. Ano, takové ty, které při demontáži čalounění odděláte jen jednou, protože podobnou operaci obvykle nepřežijí.

Aby nevznikaly zmetky nebo nedodělky, je správnost dotažení každého tohoto šroubu ihned zkontrolována. Displej vedle pásu totiž musí ukázat celkem deset zelených políček. Jinak není možné dveře posunout k další výrobní operaci a musí se zjednat náprava. Propracované jsou i takové detaily jako odpojování hadic, jimiž do motorového prostoru proudí provozní kapaliny – ano, k této sofistikované činnosti jsme byli připuštěni. Vyzkoušeli jsme si rovněž, jak precizně nalepit písmena tvořící název Puma na zadních dveře.

Sňatek z nutnosti

Jedním z nejdůležitějších stanovišť v montážní hale je místo, kde se děje takzvaný sňatek nebo, chcete-li, svatba či veselka. Je to část linky, kde se spojí karoserie s motorem, nápravami a výfukovým systémem. Připravené a seřazené skupiny komponent přicházejí na automatických vozících a svrchu nad ně připlachtí odpovídající karoserie. Mechanici vše nastaví tak, aby obřad proběhl hladce, a nemá-li nikdo námitek, zvedáky vozík se zmíněnými komponenty zespodu natlačí do auta. Pracovníci sňatek zpečetí hrubými šrouby a téměř kompletní auto zůstává pohromadě, dokud ho smrt na vrakovišti nerozdělí zpět na prvočinitele.

Zlatým hřebem programu byla možnost jeden čerstvě vyrobený exemplář na samém konci výrobní linky poprvé nastartovat. Nejprve jsme nemohli najít volant, abychom si vzápětí všimli, že jde o vozidlo s pravostranným řízením. Z dosud rozdělané přístrojové desky trčelo příslušné tlačítko, po jehož stisku se motor dlouhé vteřiny líně převaloval, než konečně chňapl po benzinu a poprvé naskočil. Je ale běžné, že se to někdy nepovede vůbec, načež musí být dotyčné auto odstaveno stranou a na místě „vyšetřeno."

Poctivá práce

Moderní výrobní procesy a organizovaný život všech pracovníků nezastře kulisy, ve kterých se celý zázrak zrození nového automobilu odehrává – stěny závodu, postranní chodby i venkovní prostranství přímo dýchají 70. lety. Mimochodem, těch zaměstnanců je zde šest tisíc a nevěřte báchorkám o tom, že aby se nezbláznili, mění si u pásů často své posty. Jak vysvětlil jeden z manažerů, v praxi jde o velmi nevítané změny, protože ač manuální, je každá jednotlivá činnost při montáží relativně kvalifikovaná. A jak už víme, každý přehmat vyvolá nežádoucí zdržení.

Navečer jsme upocení, bolí nás nohy i ruce a oči máme vypálené od zářivek. Inu kancelářské krysy, které obvykle pracuje hlavou. Klobouk dolů před všemi manuálními pracovníky.

Elektrická budoucnost

Také Ford se intenzivně začíná připravovat na dobu elektrickou (mimochodem v Rumunsku je na počet aut a obyvatel mnohem více rychlých dobíječek než u nás). Důkazem je loňské vyjádření, ve kterém automobilka oznámila, že se v roce 2023 v Craiově chystá výroba nového lehkého užitkového vozu, včetně jeho plně elektrické verze.

Premiéra práceschopného elektromobilu se plánuje na rok 2024 a bude se jednat o první bezemisní vůz Ford vyráběný v Rumunsku.

Tagy: