Zatímco se pomalu, ale jistě blíží konec současné podoby oblíbeného Hyudaie i30, žezlo pozvolna přebírá auto, které dnešním trendům odpovídá více. Loni představená druhá generace kompaktního crossoveru Kona si zachovává praktické dispozice svého předchůdce, design je ale nyní více ve shodě s elektrickou budoucností firmy. Jak se s ním žije?
Hyundai Kona pochází ze stejného ranku modelů, jakými jsou třeba Peugeot 2008 nebo Volkswagen Taigo, tedy auta ze segmentu B-SUV. V praxi to znamená pohodlná vozidla kompaktních rozměrů s příjemnou výškou nastupování, dobrým výhledem z místa řidiče a vnitřními prostorovými poměry na úrovni Volkswagenu Golf a snad i lepšími. Není vůbec divu, že se této kategorii v národě chalupářů a kutilů tak daří. Kona každopádně patří mezi nejvýraznější tváře své třídy.
ČTĚTE TAKÉ: Hyundai i20 je zapomenutým ideálem auta na každý den
Spousta prolisů a úzká světla řadí Konu spolu s Toyotou C-HR k nejextravagantnějším autům na trhu. Zdroj: Jan Markovič
Sci-fi venku, pohoda uvnitř
Bez mučení říkám, že vnější vzhled Kony je na mě „trochu moc“. Ale proti gustu žádný dišputát. Kosmický design blízký elektromobilům Ioniq či vanu Staria v zásadě reprezentují dva hlavní motivy: nizoučká přední světla včetně LED diod denního svícení a podobně stylizované koncové světlomety. Testovaný vůz disponoval navíc chladnou kombinací stříbrného laku s masivními černými lemy podběhů. Zkrátka design pro fajnšmekry nebo pro lidi, kterým je to jedno.
Interiér sice rovněž vypadá netradičně, je ovšem nesmírně praktický a ovládání všeho podstatného velmi intuitivní. Na dnešní dobu neobvyklé množství fyzických tlačítek znamená například možnost nastavovat klimatizaci nebo multimédia takřka poslepu bez nutnosti sahat na dotykovou obrazovku. Ta je sice rychlá a má atraktivní grafiku, ale fyzická tlačítka s příjemným stiskem jsou stále velmi pohodlná. Obrazovky přístrojů a multimédií spojené do jednoho panelu vytváří dojem celistvosti a uklizenosti celé palubky.
Nezapomnělo se ale ani na praktičnost. Velkým plusem jsou všemožné odkládací prostory umožňující uložení rozličně velkých nezbytností. Pochvalu si zaslouží dobře umístěná přihrádka na mobil s bezdrátovým nabíjením, stejně jako rozsáhlý prostor na středovém tunelu, který pojme nejen dva nápoje, ale i další drobnosti. K tomu je ještě dost místa pod loketní opěrkou.
Hyundai Kona 1.0 T-GDI Zdroj: Jan Markovič
Testoval jsem nejlepší verzi Style, která je už sama o sobě velmi dobře vybavena a navíc obsahovala moderní balíček Eco. Ten spočívá hlavně v použití prvků vyrobených z recyklovaných materiálů, jako jsou třeba koberečky a sedadla s semišovými vložkami uprostřed navozující dojem, že jde o Alcantaru. To je obzvlášť příjemné v létě, protože semiš pomáhá udržet pohodlí i při vyšších teplotách, aniž byste museli mít odvětrávané sedačky. Jediná výtka se může týkat faktu, že interiér vozu působil poněkud ponuře, stříbrné prvky na středové části palubní desky v souladu s vnějším vzhledem vozu situaci příliš nezlepšily. Přesto jde o velmi příjemné místo k životu.
Co se týče prostoru, Hyundai Kona v pohodlí odveze čtyři dospělé cestující, kteří nemají nouzi ani o místo pro své zavazadla. Mimochodem - pod dnem kufru měla své místo klasická rezervní pneumatika. Super!
Kufr je naprosto dostatečný. Zdroj: Jan Markovič
Ideální pohon
Hyundai nabízí pro Konu pestrou paletu pohonů. Na špici stojí velmi podařený úsporný hybrid kombinující elektřinu s atmosférickým motorem 1.6 GDi, pod ním stojí dvě verze svižné benzinové šestnáctistovky s turbem. Naším osudem byl ale litrový tříválcový základ s výkonem solidních 125 koní, navíc se sedmistupňovou automatickou převodovkou.
Samotný motor je asi nejkultivovanějším tříválcem na trhu a dlouho jsem jej podezříval, že má o jeden válec navíc. Přeplňovaný litr sice trpí patrnou „turbodírou“, ale zase ne tak velkou, aby si s ní dvouspojková převodovka nedokázala důstojně poradit. Zejména při svižnějším jízdním stylu nebudete mít pocity disharmonie. Snad jen rozjezdy by občas mohly být trochu jemnější.
Zmiňovaných 125 koní a točivý moment 200 Nm stačí na přiměřené zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,7 sekundy, což sice není nic ohromujícího, na přiměřeně rychlé ježdění je to ale úplně v pořádku. Malá benzinová Kona váží jen něco málo přes 1,3 tuny, což je na dnešní dobu velmi dobrá hodnota s pozitivním vlivem na dynamiku i hospodárnost provozu.
Během týdne jsem najezdil asi 600 kilometrů s průměrnou spotřebou 6,4 litru benzinu na 100 km. Vzhledem ke kombinaci dálnice, městských tras i těch venkovských cest je to slušný výsledek. Dojezd se pohyboval okolo 650 km, což je lepší hodnota, než udává výrobce.
Dvě červená očka pod budíky hlídají, jestli se náhodou nedíváte jinam, než byste měli. Zdroj: Jan Markovič
Pohodlí především
Podvozek je naladěný směrem k pohodlí, což zcela koresponduje s celkovým pojetím vozu. Bez problémů, i díky pneumatikám s vyšším profilem absorbuje, nerovnosti a i když je v zatáčkách cítit větší náklon, jízda zůstává stabilní a předvídatelná. To platí i na dálnicích, kde můžete vyzkoušet vyšší rychlosti než je český limit.
K zbláznění jsou ale přecitlivělé a především hlasité bezpečnostní asistenty jízdy. Týká se to hlavně systému sledování pozornosti řidiče a hlídání nepřekračování povoleného rychlostního limitu. Jestliže jsem výše chválil spoustu fyzických tlačítek, potom na deaktivaci obou hlasitých pomocníků potřebujete pohříchu přinejmenším tři kliky na multimediálním displeji - samozřejmě, že při každém startu motoru znovu. Aspoň, že jde základní menu elektronických asistentů otevřít pomocí tlačítka hvězdičky na volantu. Na levé straně můžete ovládat asistenta pro jízdu v pruzích, který dobře spolupracuje s adaptivním tempomatem, i když agresivní chování některých českých řidičů může jeho plné využití ztížit.
Také zezadu připomíná současná Kona spíše kosmickou loď než auto. Zdroj: Jan Markovič
Závěr
Hyundai Kona se na pohled nemusí líbit každému, jde ale veskrze o praktické a v základní verzi i velmi hospodárné a přiměřeně výkonné auto s dobrými jízdními vlastnostmi. Není divu, že jde dobře na odbyt. Ocenil bych snad jen méně komplikované ovládání bezpečnostní elektroniky. S Konou můžete jezdit od 559 900 korun, testovaný vůz stojí v základu 719 900 korun, výkonnější verze s motorem 1,6 litru jen o 30 tisíc více. Ceník výbav najdete zde, srovnání s konkurenčními modely MG ZS a Škoda Kamiq najdete pod tímto odkazem.
