Pražský městský soud v pondělí zrušil část opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého je možné z některých zemí před návratem do České republiky individuální dopravou vyžadovat negativní test na COVID-19. Pro návrat veřejnou dopravou povinnost zachoval. V tiskové zprávě to uvedl soudce Štěpán Výborný.
Podstoupit test na covid před vstupem na území Česka při cestě individuální dopravou je nyní nutné jen při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem nákazy, tedy těch, které spadají do tmavě červené kategorie. Opatření soud zrušil k 17. červnu.
Zrušení se týká části ochranného opatření ministerstva zdravotnictví z 28. května. „Soud shledal, že v případě návratu občana individuální dopravou lze sledovaného cíle, tj. ochrany veřejného zdraví, dosáhnout i mírnějšími prostředky, než je povinné absolvování testu u akreditované laboratoře před návratem do České republiky,“ uvedl Výborný.
Povinný test podle soudu v takovém případě představuje nepřiměřené omezení práva na svobodný vstup na území České republiky, které zaručuje každému občanovi Listina základních práv a svobod.
V autě je riziko nákazy minimální, shledal soud
Podle soudu je u cestovatelů, kteří cestují například svým autem, minimální riziko, že by v průběhu cesty nakazili další osoby. Velmi vysoká rizikovost zemí má pak podle soudu odraz v dalších povinnostech, které musí lidé při návratu splnit. Lidé nyní musí při návratu z tmavě červených zemí podstoupit PCR test nejdříve pátý den po příjezdu, dokud neobdrží negativní výsledek, musí se samoizolovat.
Soud přihlédl podle Výborného i k tomu, že pro občany je jednodušší se nechat otestovat v České republice, dva PCR a čtyři antigenní testy měsíčně jsou navíc v ČR hrazené ze zdravotního pojištění.
V případě návratu veřejnou hromadnou dopravou však soud povinnost zachoval. „Soud přihlédl především k nutnosti minimalizace rizika rozšíření nákazy COVID-19 a zavlečení různých forem mutací onemocnění,“ vysvětlil Výborný.
Pro soud bylo podle něj zásadní, že test není vyžadován z důvodu vstupu občana na území Česka, nýbrž proto, že se bude delší dobu pohybovat ve vysoce rizikovém prostředí – hromadném prostředku – v němž se může nákaza šířit.
Dopravce by měl znát bezinfekčnost cestujícího
Soud také akceptoval, že se potvrzením o absolvování testu musí cestující dopravci prokázat. „Soud považuje za důležité a pochopitelné, že je dopravci stanovena povinnost ověřit, zda přepravovaná osoba disponuje požadovaným potvrzením o absolvování testu, neboť tímto postupem se zvyšuje důraz na nutnost dodržení opatření a minimalizuje se jejich obcházení či nedodržování,“ uvedl Výborný.
Pro dopravce je také podle soudce informace o případné pozitivitě cestujícího důležitá, může pak totiž přijmout opatření, která mohou minimalizovat ohrožení dalších cestujících. Výborný doplnil, že je podle soudu správné, že dopravce není povinen přihlížet k pozitivitě či negativitě testu. „V opačném případě by mohlo být ve výsledku ohroženo právo některých občanů na návrat do domovské vlasti, neboť pro některé je veřejná doprava jedinou cestovní možností,“ dodal soudce.