Atlet Jiří Pavel Češka bere běhání jako terapii v boji s autismem. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Když běžím, nepřemýšlím. Když nepřemýšlím, je mi dobře. Tato slova řekl webu Bez frází český atlet Jiří Pavel Češka, pro kterého je sport cestou, jak uniknout depresím, kterými trpí kvůli Aspergerovu syndromu – poruše autistického spektra. Dlouho mu nikdo diagnózu nesdělil, proto se v minulosti dost natrápil. Až tak, že se přibližně dvacetkrát pokusil o sebevraždu.
Běhání je pro 17letého atleta specializujícího se na tratě 800 a 1 500 metrů Jiřího Pavla Češku nejlepší terapií. Začal s ním v roce 2011 a rychle zjistil, že pro něj jde o ideální únik od chmurných myšlenek. Sám popisuje, že deprese k Aspergerovu syndromu patří stejně jako nadváha k cukrovce.
Až donedávna nikdo nevěděl, že bojuje se zmiňovanou poruchou. Nevěděli to ani jeho spolužáci ve škole či učitelky, a tak byl považovaný za problémové dítě. Jen kvůli tomu, že byl jiný – chytřejší, občas výbušný a nezapadal do kolektivu.
„Bohužel 95 procent autistů se přesně takhle stane v průběhu života obětí šikany. Mě to potkalo právě hned při nástupu na základní školu. Byla psychická i fyzická. Třeba taková, že mě kluci přimáčkli na umyvadlo, až mě bolelo břicho, a pustili na mě v mrazu ledovou vodu, z čehož jsem byl pochopitelně nemocný. Stal jsem se pro ně jednoduchým zdrojem okamžité zábavy,“ popsal atlet pro Bez frází.
Proto po čase přešel na domácí výuku do doby, než byl přijat na osmileté gymnázium. To pro něj bylo vysvobozením, protože jak říká – jeho vrstevníci tam mnohem lépe dokážou chápat odlišnosti.
Některé pokusy o sebevraždu byly naivní, jiné vážné
V průběhu let ale stejně musel na čas s běháním přestat. Svému trenérovi Václavu Janouškovi – o němž říká, že ho zná nejlépe – sdělil, že kvůli psychickým problémům zvažuje pobyt v psychiatrické léčebně. Kouč jeho rozhodnutí podpořil a do léčebny ho sám odvezl.
Češka hájící barvy klubu Spartak Praha říká, že to sice narušilo jeho sezonu, nicméně to zachránilo jeho šance, aby se v budoucnu mohl posunout kupředu. Často si totiž chtěl sáhnout na život. „Spáchat sebevraždu jsem se pokusil opakovaně. Myslím si, že těch pokusů mohlo být ke dvěma desítkám. Některé byly naivní, jiné vážné. Nebudu je popisovat, protože nechci nikomu dávat návod,“ svěřil se talentovaný sportovec.
Dobře ví, že Aspergerův syndrom, který má i nejbohatší člověk na světě Elon Musk, jen tak sám od sebe nezmizí. „Můžu mu doslova utéct na tréninku, který mám i sedmkrát týdně a trvá několik hodin denně. Vždycky ale nakonec skončí. Nemůžu běhat pořád. Musím se jednou zastavit a s tím zastavením se vrátí myšlenky a přemýšlení. Strach z nicoty, ze života.“
Ale i temné myšlenky jsou „naředěné“ pozitivními věcmi, jeho sny. Třeba těmi olympijskými. „Chci se dostat do velkého olympijského finále. Nevím, jestli to bude na osm set metrů nebo na delší distanci, ale tenhle cíl je jasný,“ uvedl Češka, podle kterého autismus kupodivu přináší při běhání výhodu.
„U lidí s naším hendikepem se také objevuje zmíněný posunutý práh bolesti. Dovedu si představit, že mi to v závodech pomáhá. Dokážu jít dál za hranu než moji soupeři,“ řekl držitel českého rekordu na osmistovce v dorostenecké kategorii s časem 1:51,36. Ve světových tabulkách mu tento výkon stačí na více než pěkné 12. místo.
