Babišův tlak mohl ČNB ke zvýšení úroků vyprovokovat, míní Křeček. Tlačíme na pilu, uznal Mach
Přílišná snaha premiéra Andreje Babiše (ANO) ovlivnit rozhodování České národní banky (ČNB) mohla vést k tomu, že se guvernér Aleš Michl a jeho tým rozhodli úrokové sazby proti přání ministerského předsedy zvýšit na truc. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to ve čtvrtek řekl ekonom a bývalý poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) v té souvislosti uznal, že nemá cenu, aby kabinet vyvíjel další nátlak, protože šanci ovlivnit rozhodování ČNB prakticky nemá.
Štěpán Křeček připomněl situaci ve Spojených státech, kde prezident Donald Trump dlouhodobě kritizoval americkou centrální banku (FED). Podle Křečka se banka snažila ukázat svou nezávislost a tlaku neustoupila. „Americká centrální banka chtěla dokázat, že je nezávislá. Takže i když by třeba sama chtěla ty sazby snižovat, tak to neudělala,“ uvedl Křeček s tím, že k něčemu podobnému teď patrně došlo i u nás.
ČTĚTE TAKÉ: Policie selhala, míní Bartoš. Česko považuje za kratomovou velmoc už 10 let
Křeček připomněl, že na ČNB veřejně tlačil i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ekonoma ale mohly podobné výzvy vyvolat opačný efekt. „Centrální banka tak trochu chtěla demonstrovat svoji nezávislost. A tak, i když by třeba úrokové sazby ještě zvyšovat nemusela, se pro tento krok rozhodla,“ uvedl. Dodal, že mezi rozpočtovou a měnovou politikou by měla vést jasná hranice.
Čtěte také
Politici nemají na banku žádné páky
Náměstek ministryně financí Petr Mach s tímto pohledem částečně souhlasil. Zdůraznil, že bankovní rada ČNB je ze zákona nezávislá a politici nemají k dispozici žádné skutečné nástroje, jak její rozhodování ovlivnit.
„Asi nemá smysl moc tlačit na pilu. Centrální banka by pak totiž, právě proto, aby ukázala, že na sebe nenechá tlačit, nechtěla vypadat, že něčí příkazy poslušně plní,“ konstatoval Mach. Podle něj je lepší předkládat racionální argumenty a počkat, jestli bankovní rada sama na dalším zasedání uzná, že už je vhodná doba na snížení sazeb.
Čtěte také
Vysoké sazby jako zátěž pro rozpočet
Pro ministerstvo financí přitom zůstává měnová politika ČNB tvrdým oříškem, protože přímo ovlivňuje deficit veřejných financí. Vysoké úroky totiž prodražují obsluhu státního dluhu.
„Podstatná část toho deficitu, který je asi 310 miliard korun, tvoří úroky, je to víc než třetina, asi 110 miliard. Tyto úroky se odvozují od toho, jaká je úroková sazba. Kdyby nebyla čtyři procenta, ale dvě, tak to není 100 miliard, ale 50 miliard,“ přiblížil Mach, proč resort financí kroky banky tak bedlivě a s nevolí sleduje. Centrální bance to ale podle něj může být jedno, protože případná účetní ztráta její fungování nijak neohrožuje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Z rafinerie v Moskvě šlehají plameny, ukazují záběry. Ukrajinci zasáhli klíčový most na Krymu
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění.
