Za poklady do telčského podzemí. Původní sklepy se změnily v unikátní síť chodeb

Telč je renesanční perlou Česka, hlavně díky svému náměstí. Co ji ale poznat trochu do hloubky? S kamerou zamíříme pod zem – do labyrintu spletitých chodeb.

Může pršet, sněžit, klidně ať padají trakaře. V klikatých podzemních chodbách v Telči počasí nehraje roli. Na prohlídku pod povrchem země se tu vyráží s průvodcem. Nejdřív se člověk usadí k filmu a prozkoumá jedinečné domy nad hlavami. Pak už stačí ohnout záda a v podřepu vyrazit. Cestu návštěvníkům usnadňují červené šipky.

V podzemí je tma a těsno, nic pro klaustrofobiky

„Budeme tam potřebovat baterku,“ upozorňuje průvodce Petr Mach a vzápětí přichází varování: „U branky to je nejnižší bod, tak pozor...“ Na náš dotaz, jestli se v podzemním labyrintu chodeb někdo neztratil, Petr Mach odpovídá s humorem: „Zatím ještě ne, snad nebudeme první. Všechno je jednou poprvé.“

Ale po chvíli se dozvídáme, že opatrnost a dobrý orientační smysl jsou na místě. „Pod celým náměstím to má zhruba dva kilometry ve dvou úrovních. My jsme tady z toho šli asi 200 metrů. Co se týče rozměrů, občas je to opravdu velmi úzké a nízké, člověk se musí fakt ohnout. Pozor na záda, pozor na hlavu,“ připomíná průvodce.

Historie telčského podzemí je dlouhá. Ve 13. až 14. století tu vznikaly obyčejné sklepy, které později místní lidé prokopali v důmyslný systém chodeb. „Dělali to jednak kvůli tomu, aby se měli kam schovat v případě ohrožení, taky se tudy dalo utéct za hranice vnitřního města, ale přesto nejdůležitější funkcí bylo prachobyčejné skladování potravin,“ vypráví v pořadu Prima Česko Petr Mach.

A vzápětí přichází další upozornění: „Kdo se bojí pavouků, tak tady pozor.“

Tajemství i poklady

A co by to bylo za katakomby, kdyby neměly svoji strašidelnou část. Děti tu mohou odhalovat ukrytá čísla a objevit poklad. „Když jsem chodil na základní školu, pamatuju si, jak kamarádi, kteří bydleli na náměstí, se bavili tím, že si to všechno prolézali,“ vzpomíná Vladimír Brtník, starosta Telče.

O telčském podzemí navíc koluje i jedna legenda – že odtud vede obrovská úniková chodba až na hrad Roštejn, vešel se do ní prý i celý kočár se spřežením. Sice ji dodnes nikdo nenašel, ale vy se sem můžete vydat kdykoliv během roku.

Tagy: