Co hýbalo světem v roce 2020? Zdroj: Profimedia.cz
Co hýbalo světem v roce 2020? Zdroj: Profimedia.cz
Prazvláštní rok 2020 se chýlí ke konci a je načase bilancovat. Koronavirová pandemie svět změnila k nepoznání, na pozadí nákazy se ale odehrála řada dalších důležitých událostí. Připravili jsme pro vás seznam těch nejzásadnějších zahraničních zpráv letošního roku.
Brexit. Jediné slovo, které během roku 2019 křičelo na Brity prakticky každý den z novinových stánků, letos zažilo výrazný ústup ze slávy. Na konci letošního ledna totiž Velká Británie po neuvěřitelných tahanicích v Dolní sněmovně formálně opustila Evropskou unii a smrskla unijní osmadvacítku na 27 států.
Od 1. února je Velká Británie v takzvaném přechodném období, během kterého měla Downing Street vykomunikovat s Bruselem vzájemné obchodní podmínky a hraniční politiku. Vyjednávající subjekty se nakonec o vánočních svátcích shodly a vypracovaly dohodu. To znamená, že od příštího roku budou unijní státy nadále obchodovat s Británií bez cel a kvót, vrátí se ale hraniční kontroly.
Agónie na burze
Kvůli šoku z koronaviru si letos investoři prožili na burzách po celém světě své další Černé úterý. Těžko vybírat, jaký den byl pro akcionáře nejhorší tentokrát, největší propady ale hlásily indexy kolem 9. března a 12. března. Lidé v panice začali prodávat i běžně stabilní aktiva, protože se báli, že se trh z dopadů pandemie dlouhou dobu nevzpamatuje. Kvůli všeobecnému výprodeji došlo ke kuriózní situaci na trhu s ropou, která jeden den uzavírala se zápornou cenou minus 37,63 dolaru.
Jenže jak rychle krize akciové trhy zasáhla, tak rychle se vypařila. Vlády jednotlivých států začaly schvalovat masivní podpůrné balíčky a tisk nových peněz, což způsobilo u investorů extatickou radost a akciové indexy se kvapně vyšvihly na své předchozí hodnoty. Surová měnová politika ale způsobila v mnoha státech vysokou inflaci, jelikož je mezi lidmi k dispozici nejvíce peněz v historii, jen se kvůli krizi kumulují v rukou menšího počtu lidí.
Smrt George Floyda a protesty proti policejní brutalitě
Minneapoliský policista Derek Chauvin zaklekl 25. května krk Afroameričana George Floyda, který měl v obchodě platit falešnými bankovkami, a podezřelého udusil. Policejní zásah v jednom americkém městě spustil lavinu protestů proti rasismu a policejní brutalitě po celých Spojených státech i ve světě. Také po zbytek roku se problematika rasové nesnášenlivosti propírala v médiích i mezi politiky více než kdy dříve.
Demonstrace proti běloruskému „diktátorovi“
Květen byl na důležité zahraniční události letos bohatý. Poslední den v měsíci propukly v hlavním městě Běloruska protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, jehož vláda údajně zmanipulovala výsledky prezidentských voleb.
Ačkoli Lukašenkův režim kritizovala v Evropě řada státníků, žádnou hmatatelnou pomoc občanům země nikdo neposkytl. Policie v Bělorusku během táhlých demonstrací pozatýkala v zemi tisíce odbojářů, nejméně pět lidí při protestech zemřelo. Přes odpor lidu Lukašenko své vládnoucí žezlo z ruky nepustil.
SpaceX dopravila astronauty do vesmíru
A zlomový květen ještě jednou. Na konci tohoto měsíce se firmě SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podařil husarský kousek – poprvé v dějinách se na palubě vesmírné lodi spravované komerční společností dostali dva američtí astronauti na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Ačkoli se Muskův úspěch očekával, měl obrovskou symbolickou hodnotu. Ukázalo se, že nejen vládní agentury jsou schopné odbavit dopravu lidí do vesmíru, díky čemuž se řadě lidí začíná zhmotňovat sen o vesmírném turismu.
Exploze ledku v bejrútském přístavu
Obrovská rána a tlaková vlna jako po výbuchu bomby. V podvečer 4. srpna v přístavním skladišti v hlavním městě Libanonu explodovalo 2 750 tun ledku. Při tragédii zemřelo přes 200 lidí, dalších šest tisíc se zranilo. O střechu nad hlavou přišlo kvůli neštěstí zhruba 300 tisíc lidí.
Během následujících týdnů záchranáři prohledávali a odklízeli trosky. Přímo na místě pomáhali také Češi, operace ale komplikovala složitá politická situace v Libanonu.
Na věčné časy s Putinem
V půlce prázdnin hlasovali občané v Rusku v referendu o změně ústavy. Stěžejním bodem bylo anulování funkčního období prezidenta Vladimira Putina, díky čemuž by mohl teoreticky vládnout do roku 2036. Vize stabilního ochránce Kremlu se Rusům zalíbila a ústavní změny v referendu posvětili. Pro bylo 78 procent hlasujících. Podle politologů to jen potvrzuje dlouholeté zalíbení ruských politiků v autoritativních režimech.
Izrael uzavřel mír s odvěkými nepřáteli
Na politické mapě Blízkého východu hrál Izrael od svého vzniku v roce 1948 roli nenáviděného souseda. Jeho existenci (a s tím spojenou přítomnost židovského náboženství v regionu) respektovaly na Blízkém východě do letošního roku jen Egypt a Jordánsko.
Zlomový rok 2020 ale vše změnil. A dopomohl k tomu americký prezident Donald Trump, který v půlce září zprostředkoval navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a Bahrajnem a Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. Ještě před koncem roku normalizovaly vztahy se židovským státem také Súdán a Maroko. Je možné, že se připojí také Saúdská Arábie, což pro kolébku islámu bylo donedávna něco nemyslitelného.
Americké volby
V noci z 3. na 4. listopadu volili za Atlantikem nejmocnějšího politika planety. Americké volby byly jednoznačně nejsledovanější zahraniční politickou událostí roku. Rozdělená americká společnost se nakonec vyslovila pro rošádu v Bílém domě a místo Trumpa povolala do Oválné pracovny demokrata Joea Bidena.
Zvolení Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové může znamenat zásadní odklon od současné americké politiky. Biden se chce například znovu připojit k Pařížské klimatické dohodě i k Íránské jaderné dohodě. Demokrat si chce rovněž posvítit na utlačitele lidských práv a navázat hlubší vztahy s Evropskou unií.
Pandemie koronaviru
Událost, která letos ovlivnila 7,8 miliardy lidí a zřejmě nenávratně změnila chod dějin. Z nenápadného koronaviru, který se na přelomu roku rozšířil do světa pravděpodobně z čínského Wu-chanu, se stalo během několika měsíců politické, mediální, zdravotní i konspirační téma číslo jedna.
Koronavirem se nakazilo přes 75 milionů lidí, jednotlivé státy během roku průběžně vyhlašovaly a rozmělňovaly restriktivní opatření, virus ale nikdo neporazil. Spásu mají přinést vakcíny, které budou v průběhu roku 2021 k dispozici pro tři čtvrtiny světové populace. Očkování bude ve většině zemí dobrovolné a zdarma.
