Politiky asi čekají desetitisíce navíc. Před volbami si platy zmrazili, teď se jim nechce
Covidová vlna ve školách: Žáci kašlou jeden přes druhého, řada učitelů je v karanténě
Intrikán s nablýskanou tvářičkou. Proč skončil politický supertalent Sebastian Kurz
Co hýbalo světem v roce 2020? Zdroj: Profimedia.cz
Co hýbalo světem v roce 2020? Zdroj: Profimedia.cz
Prazvláštní rok 2020 se chýlí ke konci a je načase bilancovat. Koronavirová pandemie svět změnila k nepoznání, na pozadí nákazy se ale odehrála řada dalších důležitých událostí. Připravili jsme pro vás seznam těch nejzásadnějších zahraničních zpráv letošního roku.
Brexit. Jediné slovo, které během roku 2019 křičelo na Brity prakticky každý den z novinových stánků, letos zažilo výrazný ústup ze slávy. Na konci letošního ledna totiž Velká Británie po neuvěřitelných tahanicích v Dolní sněmovně formálně opustila Evropskou unii a smrskla unijní osmadvacítku na 27 států.
Od 1. února je Velká Británie v takzvaném přechodném období, během kterého měla Downing Street vykomunikovat s Bruselem vzájemné obchodní podmínky a hraniční politiku. Vyjednávající subjekty se nakonec o vánočních svátcích shodly a vypracovaly dohodu. To znamená, že od příštího roku budou unijní státy nadále obchodovat s Británií bez cel a kvót, vrátí se ale hraniční kontroly.
Kvůli šoku z koronaviru si letos investoři prožili na burzách po celém světě své další Černé úterý. Těžko vybírat, jaký den byl pro akcionáře nejhorší tentokrát, největší propady ale hlásily indexy kolem 9. března a 12. března. Lidé v panice začali prodávat i běžně stabilní aktiva, protože se báli, že se trh z dopadů pandemie dlouhou dobu nevzpamatuje. Kvůli všeobecnému výprodeji došlo ke kuriózní situaci na trhu s ropou, která jeden den uzavírala se zápornou cenou minus 37,63 dolaru.
Jenže jak rychle krize akciové trhy zasáhla, tak rychle se vypařila. Vlády jednotlivých států začaly schvalovat masivní podpůrné balíčky a tisk nových peněz, což způsobilo u investorů extatickou radost a akciové indexy se kvapně vyšvihly na své předchozí hodnoty. Surová měnová politika ale způsobila v mnoha státech vysokou inflaci, jelikož je mezi lidmi k dispozici nejvíce peněz v historii, jen se kvůli krizi kumulují v rukou menšího počtu lidí.
Minneapoliský policista Derek Chauvin zaklekl 25. května krk Afroameričana George Floyda, který měl v obchodě platit falešnými bankovkami, a podezřelého udusil. Policejní zásah v jednom americkém městě spustil lavinu protestů proti rasismu a policejní brutalitě po celých Spojených státech i ve světě. Také po zbytek roku se problematika rasové nesnášenlivosti propírala v médiích i mezi politiky více než kdy dříve.
Květen byl na důležité zahraniční události letos bohatý. Poslední den v měsíci propukly v hlavním městě Běloruska protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, jehož vláda údajně zmanipulovala výsledky prezidentských voleb.
Ačkoli Lukašenkův režim kritizovala v Evropě řada státníků, žádnou hmatatelnou pomoc občanům země nikdo neposkytl. Policie v Bělorusku během táhlých demonstrací pozatýkala v zemi tisíce odbojářů, nejméně pět lidí při protestech zemřelo. Přes odpor lidu Lukašenko své vládnoucí žezlo z ruky nepustil.
A zlomový květen ještě jednou. Na konci tohoto měsíce se firmě SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podařil husarský kousek – poprvé v dějinách se na palubě vesmírné lodi spravované komerční společností dostali dva američtí astronauti na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Ačkoli se Muskův úspěch očekával, měl obrovskou symbolickou hodnotu. Ukázalo se, že nejen vládní agentury jsou schopné odbavit dopravu lidí do vesmíru, díky čemuž se řadě lidí začíná zhmotňovat sen o vesmírném turismu.
Obrovská rána a tlaková vlna jako po výbuchu bomby. V podvečer 4. srpna v přístavním skladišti v hlavním městě Libanonu explodovalo 2 750 tun ledku. Při tragédii zemřelo přes 200 lidí, dalších šest tisíc se zranilo. O střechu nad hlavou přišlo kvůli neštěstí zhruba 300 tisíc lidí.
Během následujících týdnů záchranáři prohledávali a odklízeli trosky. Přímo na místě pomáhali také Češi, operace ale komplikovala složitá politická situace v Libanonu.
V půlce prázdnin hlasovali občané v Rusku v referendu o změně ústavy. Stěžejním bodem bylo anulování funkčního období prezidenta Vladimira Putina, díky čemuž by mohl teoreticky vládnout do roku 2036. Vize stabilního ochránce Kremlu se Rusům zalíbila a ústavní změny v referendu posvětili. Pro bylo 78 procent hlasujících. Podle politologů to jen potvrzuje dlouholeté zalíbení ruských politiků v autoritativních režimech.
Na politické mapě Blízkého východu hrál Izrael od svého vzniku v roce 1948 roli nenáviděného souseda. Jeho existenci (a s tím spojenou přítomnost židovského náboženství v regionu) respektovaly na Blízkém východě do letošního roku jen Egypt a Jordánsko.
Zlomový rok 2020 ale vše změnil. A dopomohl k tomu americký prezident Donald Trump, který v půlce září zprostředkoval navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a Bahrajnem a Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. Ještě před koncem roku normalizovaly vztahy se židovským státem také Súdán a Maroko. Je možné, že se připojí také Saúdská Arábie, což pro kolébku islámu bylo donedávna něco nemyslitelného.
V noci z 3. na 4. listopadu volili za Atlantikem nejmocnějšího politika planety. Americké volby byly jednoznačně nejsledovanější zahraniční politickou událostí roku. Rozdělená americká společnost se nakonec vyslovila pro rošádu v Bílém domě a místo Trumpa povolala do Oválné pracovny demokrata Joea Bidena.
Zvolení Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové může znamenat zásadní odklon od současné americké politiky. Biden se chce například znovu připojit k Pařížské klimatické dohodě i k Íránské jaderné dohodě. Demokrat si chce rovněž posvítit na utlačitele lidských práv a navázat hlubší vztahy s Evropskou unií.
Událost, která letos ovlivnila 7,8 miliardy lidí a zřejmě nenávratně změnila chod dějin. Z nenápadného koronaviru, který se na přelomu roku rozšířil do světa pravděpodobně z čínského Wu-chanu, se stalo během několika měsíců politické, mediální, zdravotní i konspirační téma číslo jedna.
Koronavirem se nakazilo přes 75 milionů lidí, jednotlivé státy během roku průběžně vyhlašovaly a rozmělňovaly restriktivní opatření, virus ale nikdo neporazil. Spásu mají přinést vakcíny, které budou v průběhu roku 2021 k dispozici pro tři čtvrtiny světové populace. Očkování bude ve většině zemí dobrovolné a zdarma.
K tématu
Jeden kašle přes druhého, smrkají a jsou nachlazení, přesto chodí do školy. V poslední době ale také mnoho žáků, studentů a učitelů končí v karanténě či izolaci kvůli koronaviru. Podle Pedagogické komory školy zasáhla obří covidová vlna, vláda je zatím ale příliš neomezuje. Studenti pro CNN Prima NEWS popsali, jak to ve školách skutečně vypadá.
Herec Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici na dýchacích přístrojích. Fanouškům prostřednictvím sociální sítě napsal, že nebyl očkován a vyzval národ, aby neudělal stejnou chybu jako on. V českém šoubyznysu není jediným, kdo měl velmi těžký průběh nemoci. Koho dalšího koronavirus dostal na lopatky?
Lékař Jan Hnízdil ostře diskutoval s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem a s iniciátorem akce Lékaři pomáhají Česku Radkem Mounajjedem na téma očkování. Experti debatovali v pořadu Co Čech, to politik!. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala nejzajímavější výroky.
Chtěl zklidnit pracovní tempo, přemohla jej ale zákeřná nemoc. Oblíbený pedagog ze Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Remeš zemřel v neděli 28. listopadu teprve ve 47 letech. A to v době, kdy chtěl začít cestovat. Se zármutkem na něj vzpomínají ostatní pedagogové i studenti.
Konec jedné éry. Tak rakouská média komentují čerstvé rozhodnutí exkancléře Sebastiana Kurze kompletně odejít z politiky. Kurz skončí i v čele lidovecké strany (ÖVP) a hodlá se věnovat rodině a svému nedávno narozenému synovi.
Po několika dnech, kdy teploty balancovaly nad nulou, přichází do Česka ochlazení. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty místy klesnou až k -8 °C.
Případ matky, kterou policisté vytáhli s malým chlapcem ve středu večer z řeky Blanice u jihočeských Vodňan, otřásl celým Českem. Žena chtěla zřejmě spáchat sebevraždu. Bohužel se nejedná o výjimku. Případů, kdy se rodič rozhodne své problémy řešit sebevraždou a chce přitom zabít i své dítě, je více. Často se jedná o ženy v tíživé situaci, které se cítí být bezmocné.
Ostrá debata kvůli očkování se strhla mezi lékařem Janem Hnízdilem a zastánci očkování Milanem Kubkem a Radkem Mounajjedem v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS. Hnízdil má totiž výrazné pochybnosti o vyvinuté vakcíně, poukazuje na krátké trvání protilátek. Prezident České lékařské komory Milan Kubek a stomatolog Radek Mounajjed jsou naopak přesvědčeni, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak pandemii tlumit.
Evoluční biolog Jaroslav Flegr je přesvědčen, že plošné zavření škol během předchozích covidových vln mělo svůj smysl. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. S tím nesouhlasil biochemik Zdeněk Hostomský. Ten naopak tehdejší rozhodnutí vlády označil za obrovskou chybu.
Deset milionů eur, v přepočtu přes čtvrt miliardy korun, by dostal fotbalový trenér Ralf Rangnick jako odměnu za to, kdyby v letním přestupním termínu přivedl z německé Borussie Dortmund do anglického klubu Manchester United momentálně zřejmě nejžádanějšího útočníka na světě Erlinga Brauta Haalanda.
Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání podruhé v tomto týdnu klesl. Ve čtvrtek testy odhalily 18 582 nakažených, asi o 9 300 méně než před týdnem. Minulý čtvrtek byl počet nově nakažených za jeden den nejvyšší od začátku epidemie. Hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 bylo ve čtvrtek 6 683 lidí, v těžkém stavu více než tisícovka.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se ho ve středu pokusil napadnout ozbrojený muž. Útočník byl zadržen na vrátnici Úřadu vlády. Policie incident prověřuje. Babiš to zmínil na svém Facebooku v reakci na jednoho z kritiků.
Skupina právníků Pro Libertate, kteří jsou známí pro svou spolupráci s antivaxerskou komunitou, podala trestní oznámení na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou i její předchůdkyni Jarmilu Rážovou. Tvrdí, že projekt Chytrá karanténa měla umožnit soukromým firmám zpronevěřit miliony korun. Ministerstvo zdravotnictví to považuje za nesmysl a odkazuje se na kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Více než polovina Čechů nesouhlasí se zavedením povinného očkování proti covidu, ukázal nový průzkum agentury SANEP. Ta ve své zprávě mimo jiné uvádí, že více než 71 procent dotázaných se vyslovilo proti uzavření vánočních trhů.
Téměř tisícovka českých lékařů podepsala petici proti povinnému plošnému očkování a vakcinaci dětí. Vadí jim, že kdokoliv s odlišným názorem okamžitě obdrží nálepku dezinformátora a přejí si svobodnou diskusi. Vedle praktických lékařů jsou mezi signatáři také například zubaři, veterináři nebo odborníci, kteří mají blízko k alternativní medicíně, například homeopatii. Iniciativu ostře odmítl mj. šéf lékařů Milan Kubek.
Češi ji považují za národní klenot. Pohádka Tři oříšky pro Popelku je už synonymem Vánoc. Letos o to více, že do hereckého nebe odešla Libuše Šafránková. A když vyšlo najevo, že právě tuto Popelku podle české verze natáčejí v Norsku, byli všichni zvědaví, jak to dopadne.
Lidé, kteří vyhrožují zastáncům vakcíny, jsou zmanipulovaní dezinformacemi podobně jako Němci v dobách nacismu. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to naznačil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Společně se stomatologem Radkem Mounajjedem se shodl, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak se z covidové krize dostat. Proti tomu se naopak ostře ohradil lékař Jan Hnízdil. Svůj konkrétní návrh, jak s pandemií bojovat, ale nepředstavil.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
