Tradice stavby a plavby vorů je na seznamu UNESCO. Nominovalo ji i Česko
Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách je od čtvrtka zapsaná na seznamu UNESCO. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách je od čtvrtka zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nominaci schválil příslušný mezivládní výbor na svém zasedání v Maroku. Informovalo o tom ministerstvo kultury. Nadnárodní nominaci vorařství pod názvem Timber rafting společně připravilo šest evropských států, kromě Česka ještě Lotyšsko, Německo, Rakousko, Španělsko a Polsko, které přípravy koordinovalo.
Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím.
Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu.
Čtěte také
Česká republika má nyní i s fenoménem vorařství na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno osm položek. V roce 2020 byla zapsána ruční výroba perličkových vánočních ozdob a předtím výroba modrotisku, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.
„Na dnešní (čtvrteční) verdikt jsme netrpělivě čekali a mám velkou radost z toho, že tradice vorařství na řece Vltavě budou i nadále udržovány v povědomí lidí a předávány dalším generacím,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Mezivládní panel UNESCO zasedá od pondělí do soboty, ve středu na seznam nehmotného kulturního dědictví přibyla například francouzská bageta, tradiční výroba kubánského rumu či severokorejská nudlová polévka, tradiční korejský tanec masek a japonský tanec furjú odori. Mezivládní výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO posuzoval celkem 46 návrhů.
UNESCO vory😀Mám velikánskou radost, že starobylá tradice vorařství byla dnes zapsána na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. V Česku se na její přípravě podílel Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků a @MinKultury 😀 pic.twitter.com/eVzoGGPFhw
— Martin Baxa (@MartinBaxa2) December 1, 2022
Vorařství mělo v Čechách dlouholetou tradici a patřilo mezi uznávaná, ale i nebezpečná povolání. První zmínky o voroplavbě na Vltavě se datují do 11. století. Ačkoliv dnes již komerční plavba dřeva s výstavbou přehrad zanikla, tradice spojená s vorařským řemeslem, a zejména se stavbou vorových pramenů se stále udržují. Podíl na tom mají vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci, které na tradice vorařů navazují.
Jednotlivé vltavanské spolky se zakládaly na přelomu 19. a 20. století a působí v této oblasti nepřetržitě. Vltavan v Praze oslavil již 150 let činnosti. V roce 2000 všechny vltavanské spolky založily zapsaný spolek Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků. V současné době mají velký vliv na udržení znalostí a dovedností řemesel spojených s vorařstvím. Předávají tak díky ukázkám stavby vorů i tradiční technologie výroby. Důležitá je i mezinárodní spolupráce například s voraři v Rakousku i v ostatních spolupředkládajících zemích. Vltavan Čechy je členem Mezinárodní vorařské asociace, jejíž existence dokládá historické využití voroplavby i v dalších evropských zemích.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
