Jedním z příznaků otravy karbofuranem jsou roztažená křídla a zaťaté pařáty (ilustrační záběry) Zdroj: Klára Hlubocká, ČSO
Ornitologové evidují od začátku roku už třiatřicet otrávených dravců a kvůli travičům umírají i lišky, vydry nebo krkavcovití. Jedná se především o otravy látkou karbofuran, která způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a oběť se tak za plného vědomí udusí. Používání i držení karbofuranu je na území Evropské unie zakázáno od roku 2008. Ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek je proto přesvědčený o existenci černého trhu. Policii se zatím žádného traviče dopadnout nepodařilo.
Luňáci červení na jižní Moravě, orli mořští na Hodonínsku a Královéhradecku – to jsou jedny z posledních obětí travičů používajících karbofuran. Umřely přitom kriticky ohrožené druhy. Podle Zdeňka Vermouzka traviči růst populací vzácných dravců velmi brzdí. Zvláště pak v případě orlů mořských. „Jsou dlouhověcí, pomalu se rozmnožují, mláďatům trvá několik let, než začnou hnízdit a pokud se toho věku nedožijí, nemohou se do reprodukce zapojit. Otravy jsou velmi zásadním problémem z hlediska ochrany řady druhů dravých ptáků,“ vysvětluje Vermouzek.
„Evidentně existuje černý obchod. To, že je karbofuran zakázaný, je zřejmě pobídka pro někoho, kdo se na jeho distribuci chce obohatit,“ domnívá se Zdeněk Vermouzek. ČSO letos předala policii už patnáct případů, v loňském roce jich bylo čtyřiadvacet. I když se zatím nepodařilo dopadnout ani jednoho traviče, ornitologové jsou přesvědčení, že pochází z řad myslivců, chovatelů drobné drůbeže nebo rybníkářů. „Reálně se může stát, že i u myslivců jsou jedinci, kteří jsou schopni trávit dravce a být pachateli pytláctví. Předpokládám, že se ale bude jednat o selhání jednotlivců. Rozhodně odmítám nepotvrzené a nepodložené obviňování myslivců jako celku, že stojí za pytláctvím a travičstvím ve všech případech,“ říká myslivec Lubomír Hajný s tím, že dravci jsou velmi důležitou součástí naší přírody.
Speciálně vycvičení psi pomáhají po celé republice hledat otrávené návnady i uhynulá zvířata. Zdroj: Klára Hlubocká, ČSO
Škody jako motivace
Ministerstvo životního prostředí chce spolu s Ministerstvem zemědělství s tímto „trendem“ bojovat novelizací zákona o náhradách škod. „Například v případě jestřába lesního a škod na drůbeži u drobných chovatelů nejde celkově o finančně významné ztráty, ale u drobných chovatelů může po opakovaných útocích jestřábů narůstat odpor vůči těmto živočichům, dravcům obecně a hrozí, že se budou uchylovat k nezákonnému řešení,“ uvedl za Ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát. Tento krok patří k Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů, ve které jsou kromě ministerstev zapojeny i Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, ČSO nebo Českomoravská myslivecká jednota.
Mezi oběti travičů se neřadí jen dravci, ale i lišky či vydry. Zdroj: Klára Hlubocká, ČSO
I přes vzrůstající počty otrávených zvířat se policii zatím žádného traviče nepodařilo dopadnout. „Celková problematika trávení zvěře je komplikovaná jak na samotné dokazování, tak na to, že některé skutky zůstávají latentní,“ uvedl David Schön z Policejního prezidia ČR. Způsob, jakým policie otravy vyšetřuje, však komentovat nechtěl. „Blíže specifikovat postupy a opatření v konkrétních případech může ještě dále znesnadnit dopadení pachatelů, proto je nebudeme konkretizovat,“ dodal.
S policií úzce spolupracuje psovodka Klára Hlubocká z ČSO. Se speciálně vycvičenými psy objíždí celou republiku a hledá jak otrávené návnady, tak uhynulá zvířata – včetně dravců. K nálezům pak volá policii, které případy předává. Podle ní se přístup policie velmi zlepšil. „Za poslední tři roky je vidět postup v lepší informovanosti policie a jsou čím dál méně časté případy, kdy si to nechtějí převzít nebo nevědí, co s takovým nálezem dělat, což bylo dříve běžné,“ popisuje Hlubocká.
Viktor a Sam tvořili spolu s Klárou Hlubockou významnou pomoc v boji proti travičům. Zdroj: Klára Hlubocká, ČSO
Výcvik psa, který má hledat otrávené návnady, je specifický a dlouhý. Zatímco „základy“ je schopen se naučit za rok, stejný čas potřebuje ke specializaci. Teprve pak pes může pracovat samostatně v terénu. „Ale výcvik nekončí nikdy,“ upozorňuje Klára Hlubocká, která v únoru pochovala desetiletého psa Sama. Ten jí pomáhal několik let hledat otrávené návnady a uhynulá zvířata. „Byl první v Česku, kdo tuto práci mohl dělat. První a nejúžasnější,“ dodává. V současné době objíždí republiku s tříletým Chesapeake Bay retrieverem Viktorem. Brzy k němu přibude štěně stejné rasy, které čeká výcvik, a následně bude stejně jako Sam a Viktor pomáhat s hledáním obětí travičů.
