Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun
Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Kdo ovládá sociální sítě? Favorité voleb se v prvenství střídají, projevuje se z nouze ctnost
Sociální sítě jsou fenomén, který už zhruba dekádu ovlivňuje nejen prezidentské volby v Česku i zahraničí. CNN Prima NEWS zjišťovala, kteří kandidáti na čtyřech největších platformách slaví prvenství. Někteří z trojice nejlepších vás i možná překvapí. Politolog Jan Kubáček následně přiblížil, jaký vliv mají sociální sítě na voliče, i to, která platforma bude letošním volbám hlavy státu kralovat.
Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší, než se plánovalo, a to zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčasti na evropských programech a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun, na růstu se nejvíce podílely daň z přidané hodnoty (DPH) a daň z příjmu právnických osob. Na DPH se do rozpočtu vybralo 345,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Výběr daně z příjmu právnických osob vynesl 151,5 miliardy korun, meziročně o 17,3 procenta více. „Je to historicky nejvyšší částka, která byla vybrána na dani z příjmu právnických osob,“ řekl Stanjura.
Výdaje rozpočtu se meziročně zvýšily o 4,1 procenta, tedy o 77,9 miliardy korun. Zvyšovaly se běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát zaplatil 1,798 bilionu korun, což byl meziroční nárůst o 68,2 miliardy korun. Stát sice měl mimořádné náklady spojené s dopady růstu energií, na druhé straně ale už proti předchozímu roku vydával méně peněz na protipandemickou pomoc.
Na sociální dávky loni stát vydal 768 miliard korun, z toho na důchody 588 miliard korun. Náklady na důchody se meziročně zvýšily o 10,9 procenta.
„Vzhledem k tomu, že státní rozpočet byl nedávno novelizován, tak příjmy i výdaje se čerpaly více méně podle plánu,“ řekl analytik Deloitte Václav Franče. Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun.
Státní dluh vzrostl
Celkový státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.
Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků. Stanjura (ODS) upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.
