Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na zámku v Lánech Zdroj: CNN Prima NEWS
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Oznámil to u příležitosti jmenování nových členů bankovní rady České národní banky. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Zeman při oznámení svého podpisu uvítal meziroční snížení schodku o 80 miliard korun, stále je to ale podle něj málo.
„Oceňuji, že ve srovnání s deficitem na tento rok je deficit na příští rok o 80 miliard nižší. Ale je to zatraceně málo. A já si ponechávám svoje výhrady ke zrušení superhrubé mzdy,“ řekl Zeman. Podle něj rozhodnutí předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO), které podpořila i nyní vládní ODS, připravilo rozpočet o příjmy a zároveň podpořilo růst inflace.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil ve Sněmovně rozpočet na příští rok za přijatelný a realistický. Rozpočet podle něj pomůže obyvatelům i firmám překonat energetickou krizi. Opozice naopak rozpočtu ve Sněmovně vytýkala údajnou nereálnost části jeho příjmů a vládu obviňovala, že rezignovala na úspory.
Velké firmy dostanou na energie až 100 milionů. Pomůže to hlavně lidem, vysvětloval Stanjura
Vláda představila pomoc velkým firmám v energetické krizi. Zastropuje jim ceny na stejné úrovni jako malým a středním podnikatelům. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je strop klíčový pro konkurenceschopnost českého průmyslu a pomůže hlavně lidem. Spolu s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) ve středu představili detaily podpory. Maximální čerpání na jednu velkou firmu by mělo být omezeno částkou 4 milionů eur (zhruba 100 mil. korun). Zastropování následně schválila vláda.
Pro letošní rok činí schválený deficit 375 miliard korun. Zatímco původní letošní rozpočet, první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), Zeman podepsal, jeho novelu, která schodek navyšovala až na 375 miliard, naopak vetoval. Sněmovna jeho veto přehlasovala.
Výdaje na obsluhu dluhu rostou
Rozpočet na příští rok počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce stát hospodařit. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst na téměř 70 miliard korun.
Vláda v rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta. V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.
Více než 200 miliard na investice
Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni.
Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků přes policisty po učitele mají vzrůst na 264 miliard korun. Jen v regionálním školství má přibýt přes 6 000 míst. Na platy poslanců má jít v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti
