Jód ve stravě těhotných
Nedostatek jódu může vést k nižšímu IQ dítěte, u těhotných žen způsobuje předčasné porody a potraty. Podle lékařky Marie Nejedlé na světě trpí až 900 milionů lidí vážnou poruchou štítné žlázy způsobenou právě nedostatkem jódu, což se mimo jiné projevuje únavou, padáním vlasů, zácpou, zimomřivostí a otoky.
Třetina těhotných a kojících žen v Česku má nedostatek jódu, což může mít negativní vliv na duševní i tělesný vývoj dítěte. Na nedávné konferenci Jód 21 to řekla lékařka Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
Podle lékařky může nedostatek jódu u těhotných či kojících žen snížit IQ dětí o sedm až deset bodů a naopak zvýšit jejich hyperaktivitu. Těhotným ženám navíc hrozí předčasné porody a potraty. Jód se podle Nejedlé podílí na růstu a vývoji organismu, má vliv rovněž na hladinu krevního cukru a cholesterolu. „Jeho nedostatek je naprosto zásadní pro vývoj člověka,“ řekla.
Pozor na nevhodné doplňky stavy
Státní zdravotní ústav proto připravil leták o tom, které potraviny jód obsahují a v jakém množství. Tato důležitá látka je především v mořských rybách a řasách, mléku a mléčných výrobcích, vejcích, vařené košťálové zelenině či soli. Doporučený denní příjem jódu činí u dětí podle věku od 90 do 120 mikrogramů, u dospělých 150 a u těhotných a kojících žen 250 mikrogramů. Například 200 mililitrů mléka obsahuje 50 mikrogramů jódu.
Jód je i v některých doplňcích stravy, ne všechny jsou ale vhodné. Podle odborníků existují na trhu i takové, které v jedné tabletě obsahují trojnásobek doporučeného denního příjmu. I nadměrná konzumace jódu přitom může být škodlivá.