Andrej Babiš u soudu Zdroj: Profimedia.cz
Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhl v případě kauzy Čapí hnízdo pro šéfa hnutí ANO Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Pro oba žádá také peněžité tresty – Babiš by měl zaplatit 10 milionů korun a Nagyová 500 tisíc korun. Soud rozhodne zřejmě v pondělí. V pátek budou pokračovat závěrečné řeči.
Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba vinu od počátku odmítají.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.
Šaroch v závěrečné řeči připomněl výpověď politikova syna Andreje Babiše mladšího, který v září u soudu uvedl, že listinu o převodu akcií firmy Farma Čapí hnízdo nepodepsal. V takovém případě by se ale podle žalobce nabyvatelem akcií nestal a čtvrtina akcií společnosti Farma Čapí hnízdo by tak zůstala ve vlastnictví Agrofertu.
„Vzhledem k miliardovým obratům těchto společností i počtu jejich zaměstnanců by pak bylo evidentní, že společnost Farma Čapí hnízdo nemohla být samostatným a nezávislým podnikem a nemohla být malým a středním podnikem bez ohledu na to, zda působila na stejných nebo relevantních trzích jako Agrofert,“ řekl Šaroch.
Babiš může v debatách spíš ztratit. Ve studiu není za hrdinu, míní experti
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nakonec nezúčastní prezidentské superdebaty na CNN Prima NEWS, v níž měl vystoupit společně s generálem Petrem Pavlem a ekonomkou Danuší Nerudovou. Jde o dobře promyšlený plán expremiérova týmu? I o tom ve vysílání CNN Prima NEWS diskutovali marketingoví experti Alžběta Králová a Vilém Rubeš.
Posouzení toho, zda Farma Čapí hnízdo a Agrofert působily na stejných relevantních trzích, ale podle žalobce zůstává stěžejní otázkou. Pokud soud uzná, že společnosti byly propojeny, vyplývá z dokazování podle Šarocha i to, že na stejných relevantních trzích působily.
Nagyová podle státního zástupce například nezohlednila skutečnost, že jednou z charakteristik malého a středního podniku je předpoklad, že nemá přístup k finančním prostředkům. Společnost Farma Čapí hnízdo podle něj neměla problém s finančními prostředky na stavbu kongresového areálu i na provoz, a to právě díky vztahům se společnostmi z Agrofertu. Poskytovateli dotace Nagyová podle žalobce neposkytla pravdivé informace.
Šaroch dodal, že Babiš podle něj později zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se tak ucházet o dotaci. Propojenost společnosti Farma Čapí hnízdo s firmami Agrofertu ale podle Šarocha nevyplývá jen z rodinných vztahů, ale i z výpovědí některých svědků.
Obhájci: Žádný trestný čin se nestal
Babišovi právníci ve středu u hlavního líčení navrhli další důkazy, soudce ale ve čtvrtek jejich návrhy zamítl. Obhájce Nagyové následně v závěrečné řeči uvedl, že v trestním řízení ani u hlavního líčení nebyl proveden jediný důkaz, který by jeho klientku usvědčoval. Požádal soud, aby ženu osvobodil. Poukázal mimo jiné na posudky, které pro obhajobu vypracovali znalci. Ti mimo jiné uvedli, že areálu Čapí hnízdo v letech 2008 až 2010 nekonkurovaly žádné další společnosti patřící pod Agrofert.
Podle Bruny se zase neprokázalo, že by vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert mělo příčinnou souvislost se získáním dotace. Babiš podle něj vyčlenění nikdy nepopíral, nejde totiž o trestnou činnost. Svědectví o tom, že se Babiš o projekt zajímal, podle Bruny také nevypovídají nic o tom, zda se stal trestný čin. Bruna se při projevu často obracel na veřejnost, Šott ho upozornil, ať mluví k soudnímu senátu.
Bruna i advokát Nagyové také upozornili na zásadu retroaktivity, tedy na fakt, že skutek je trestný jen v případě, že jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Žádost o dotaci Nagyová podala v únoru 2008, trestný čin poškození finančních zájmů EU, ze kterého je obžalovaná, byl do zákoníku zaveden až později. Podle Šarocha se ale počítá i to, že Nagyová později žádala o vyplacení už přiznané dotace.
Babiš sice z poškození zájmů EU obžalován nebyl, Šott ho ale na počátku hlavního líčení loni v září upozornil, že skutek popsaný v obžalobě by případně mohl být kvalifikován i jako pomoc k tomuto trestnému činu. Šaroch v závěrečné řeči uvedl, že Babišovo odsouzení za tento trestný čin nenavrhuje, jeho trestná činnost podle žalobce skončila právě před zavedením trestného činu do zákona.
V pátek by měl přijít na řadu druhý Babišův právník Michael Bartončík a oba obžalovaní, kteří vinu popírají. Soudce Jan Šott avizoval, že rozhodnutí v případu vynese zřejmě v pondělí.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
