Trumpovo příměří se Putinovi líbí. Moskva podle návrhu získá území a vyhne se sankcím


Zisk dobytého území, konec většiny sankcí a také obnovená energetická spolupráce se Západem. Tak zní podmínky dohody o ukončení války na Ukrajině, kterou ruskému autoritářskému vládci Vladimiru Putinovi nabízí americký prezident Donald Trump. Informuje o tom polský portál Onet s odkazem na své zdroje. Kreml by touto dohodou hodně získal a Putinovi se návrh údajně velmi zamlouvá.

Středeční setkání Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa s Putinem prý přineslo průlom v jednání. Šéf Kremlu dostal od americké delegace návrh na ukončení války, který se mu podle jeho klíčového poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova poměrně líbí.

ČTĚTE TAKÉ: Drogové kartely měly infiltrovat ukrajinskou armádu: Kyjev rozjel vyšetřování. Co mafii láká?

„Američané dali nabídku, kterou považujeme za docela přijatelnou,“ komentoval Ušakov pro ruská média, jak informuje ruský portál RBC. Odpověděl tak na dotaz prokremelského reportéra kanálu Rossija-1 Pavla Zarubina.

S podobou Trumpova plánu přišel polský portál Onet s odkazem na své zdroje. Dohoda obsahuje následující:

  1. Příměří na Ukrajině, nikoliv mír
  2. Uznání ruských územních zisků (otázka s legitimitou odsunuta na 49 až 99 let)
  3. Ukončení většiny sankcí uvalených na Rusko a také návrat k energetické spolupráci Ruska se Západem včetně importu ruské ropy či plynu

Onet zároveň poukazuje na to, že Trumpova dohoda na ukončení války, která se má Putinovi líbit, neobsahuje garanci, že se Ukrajina nestane v budoucnu členem Severoatlantické aliance (NATO). To je přitom podmínka, kterou Moskva opakovaně hlásala.

Stejně tak není psáno, že by Ukrajina již nezískávala ze Západu vojenskou podporu a dodávky zbraní. Nehovoří se ani o postavení ruské menšiny na Ukrajině, ačkoliv jejich zajištění je také jedním z deklarovaných cílů invaze Kremlu.

Rusové aktuálně drží většinu Luhanské a Doněcké oblasti, stejně tak drží části Chersonské či Záporožské oblasti. Tyto regiony už před lety připojili ke svému území, ačkoliv nad nimi neměli plnou kontrolu a navíc tyto anexe Západ neuznává.

Pavel a další by cenu přijali

Západní politici se k této myšlence podle náznaků staví spíš kladně. Český prezident Petr Pavel v nedávném rozhovoru pro BBC pronesl, že „pokud je cenou za přežití Ukrajiny to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak“.

Polský premiér Donald Tusk na konci července podle Onetu poznamenal, že se blíží dobrá šance na ukončení rusko-ukrajinské války v blízké budoucnosti a nynější dohoda by mohla být přesně tou, na kterou odkazoval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram uvedl, že Evropa se má účastnit mírového procesu. „Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ oznámil Zelenskyj po rozhovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Setkání se Zelenským není na pořadu dne

Řeší se rovněž trojstranné jednání mezi Putinem, Zelenským a Trumpem. Kreml uvedl, že se aktuálně připravuje osobní setkání amerického a ruského prezidenta, přičemž by k němu mělo dojít už během příštího týdne.

Na druhou stranu však Moskva odmítá, že by Putin souhlasil s usednutím za jeden stůl se Zelenským. „Tohle nebylo diskutováno. Ruská strana nechala tuto možnost zcela bez komentáře,“ řekl Ušakov médiím podle britského deníku The Guardian.

Putin novinářům řekl, že se k setkání se Zelenským nestaví špatně, ale ještě na něj prý nenastal čas. „Musí být ale vytvořeny určité podmínky. Bohužel jsme od vytvoření takových podmínek stále daleko,“ uvedl ruský vůdce.

PODÍVEJTE SE: Rusko vede válku jako v 17. století. Pohání ho strach z osudu Sovětského svazu, říká Just