Tuny ledu, speciální zmrzliny a sázka na lesy: Jak zvládají horka zvířata v českých zoo?
Vlnám veder čelí v zoologických zahradách napříč Českem i zvířata, jež nejsou na podobné počasí ze své podstaty zvyklá. Chovatelé mají hned několik metod, jak jim zpříjemnit parné dny. Kromě důkladnějšího monitoringu stavu zvířat umisťují do výběhů stovky kilogramů ledu a nezapomínají ani na pravidelné sprchy. Některé druhy navíc dostávají ledové dorty, v nichž jsou ukryty jejich oblíbené pochoutky. Výrazným pomocníkem proti vedrům je ale sama tuzemská příroda, a to hlavně zeleň a stromy.
V brněnské zoologické zahradě monitorují stav zvířat pečlivě každý den. Horkům přizpůsobují i svůj každodenní provoz, což se týká hlavně tvorů žijících spíše v chladnějších částech světa. „V naší zoo jsou typickými zástupci lední medvědi, lišky polární, sovice sněžní, sobi polární, wapiti sibiřští, rosomáci,“ vyjmenoval pro CNN Prima NEWS mluvčí brněnské zoo Jan Bedřich.
ČTĚTE TAKÉ: Dobytek musí kvůli suchu dříve na jatka, není krmivo. Ohrožena je výroba některých sýrů
Již standardem jsou dodávky ledu do výběhu či pravidelné osvěžování sprchou. Nedávno tak v Brně rozdělili až tunu ledových kostek. „U ledních medvědů pak využíváme mlžítka instalovaná přímo ve výběhu a také vysokokapacitní ledovače, které celý den vyrábí čerstvý led,“ popsal ohledy na welfare zvířat mluvčí zahrady. Medvědi navíc mají k dispozici vnitřní zázemí s chladnějším prostředím.
Podívejte se na ochlazování ledních medvědů v brněnské zoologické zahradě:
Brněnští chovatelé také pravidelněji mění vodu ve výbězích, jelikož ve vedrech rychleji ztrácí kvalitu. „Dále některým dalším zvířatům doručujeme i speciální ledové dorty, které jsou naplněné oblíbenými pochoutkami a fungují jako skvělý enrichment (zjednodušeně nahrazování aktivit z volné přírody, pozn. red.) – to je typické například u primátů (dželady, lemuři),“ popsal Bedřich.
Mlžítka pro zvířata i návštěvníky
S čerstvou vodou a chladným zázemím mohou počítat i tvorové v pražské zoologické zahradě. Mnoho druhů má přímo v expozicích bazének k ochlazení. Výrobník ledu tu mají – stejně jako v Brně – lední medvědi.
„V některých expozicích jsme v posledních letech instalovali také rozprašovače vody, takzvaná mlžítka, která ochlazují mikroklima – to je příklad třeba ďáblů medvědovitých, tučňáků Humboldtových, kapybar, bongů horských nebo sobů karelských. Ostatně mlžítka instalujeme i na návštěvnické cesty,“ popsal opatření na dotaz redakce mluvčí pražské zahrady Filip Mašek.
Čtěte také
Tato zařízení zpříjemňují pobyt návštěvníků na celkem 28 místech v areálu. Podle Maška chladnomilné druhy parné počasí zpravidla zvládají. „Jde o jedince narozené v zoologických zahradách mírného pásma a na středoevropské podnebí jsou tak dlouhodobě adaptovaní. Během mimořádných teplot však chovatelé své svěřence samozřejmě kontrolují či pozorují nad rámec běžných povinností,“ ubezpečil mluvčí. V zoo letos žádný případ přehřátého zvířete neřešili.
Ve Dvoře Králové nejsou vedra takovým problémem
Na zvýšený dozor při vlně veder sází v plzeňské zoologické zahradě. Také pravidelně doplňují vodu určenou k pití i ke koupeli. Stín pak zajišťují koruny stromů a keřů. Pro tučňáky ovšem vytvořili ošetřovatelé stín umělý – za pomoci napnuté plachty.
Určitou výhodu mají ve známém safari parku ve Dvoře Králové. Africká zvířata jsou na takto horké počasí zvyklá. „Areál je navíc pokrytý souvislým porostem stromů a poskytuje příjemnou úlevu lidem a zvířatům,“ dodal ředitel komunikace zoo Michal Šťastný.
Čtěte také
Na extrémní počasí reagují i v chomutovské zoo. „K nejčastěji využívaným metodám patří kropení vodou a mlhovače, které ocení například losi nebo jeleni bucharští. U vybraných druhů, jako jsou rosomáci či pižmoni, doplňujeme také čerstvý sníh,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí areálu Matěj Maršík. I v Chomutově ale sázejí na stromy a jimi poskytovaný stín.
Jezírka s tekoucí vodou jsou úlevou pro buvoly domácí nebo medvědy hnědé. Druzí jmenovaní si v chomutovském výběhu dopřávají i ovoce zamražené v ledu.
Podívejte se, jak probíhá ochlazování zvířat ve výbězích chomutovského zooparku:
Ledová zmrzlina pro lemury a rosomáky
Na výhodné přírodní podmínky sází zaměstnanci zoo v Ostravě. Areál totiž leží přímo ve Velkém ostravském lese, takže ho z více než poloviny tvoří lesní porost. Vysoké teploty nad 30 stupňů Celsia přesto nesvědčí druhům s hustou srstí. Z osazenstva této zoo jde třeba o manuly, wapiti sibiřské, medvědy ušaté nebo o pandy červené.
„Pandy mají proto ve výběhu nainstalovanou mlžnou sprchu, která ochlazuje okolní vzduch pomocí jemných kapiček. Medvědi mají k dispozici velký lesní výběh s přírodním jezírkem, kde se často koupou. Jeleni se rádi ochlazují v bahništi,“ vyjmenovává mluvčí Šárka Nováková. Nicméně i zvířata, jež jsou zvyklá na tropické a subtropické podmínky, dobu největších pařáků přes poledne raději tráví ve stínu.
Čtěte také
Jistotou jsou chladnější vnitřní prostory pavilonů. Pro slony a hrochy je pak připravena venkovní sprcha nebo bahniště. Pokud lidé nechtějí trávit čas na rozpáleném slunci, když zvířata stejně odpočívají ve stínu, mohou ostravskou zoo navštívit během podvečera, a to do 20:00. Vstup však musí stihnout do 18:00, připomíná Nováková.
Na pečlivé doplňování vody do koryt a misek dbají i v ústecké zoo. „Některé druhy, které jsou přímo vázané na vodu, mají ve svých expozicích bazény nebo protékající vodu. V ústecké zoo to jsou například tuleni, vydry, hrošík nebo tučňáci,“ vyjmenovává vedoucí útvaru pro kontakt s veřejností Veronika Schranková.
Některé výběhy se také často kropí, například ubikace pand červených. „Dále se podávají například lemurům nebo rosomákům takzvané zmrzliny v podobě zmrzlého ovoce. Šelmy mají nepřetržitý přístup do vnitřní ubikace, kde je v těchto dnech klima příznivější. Ochlazování proudem vody z hadice si pak užívají třeba lamy nebo pštrosi,“ popsala mluvčí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: V horku na motorce? Nepodceňujte oblečení, dnes už nemusíte být jako kosmonaut, říká expert
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
