Nelidský zločin, zní z promrzlé Ukrajiny po ochromení dodávek tepla. Sejde se OSN
Rusko v poslední době zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem ochromit dodávky energie během kruté zimy. Více než jeden milion lidí na jihovýchodě Ukrajiny strávil podle úředníků několik hodin bez vytápění a dodávek vody po ruských leteckých úderech. Další masivní útoky zasáhly také Kyjev a částečně připravily metropoli o teplo, kvůli čemuž se bude situací v pondělí mimořádně zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Nemocnice, vodárenská zařízení a další klíčové služby v Dněpropetrovské oblasti musely fungovat na záložních systémech, uvedlo podle BBC tamní ministerstvo energetiky a vyzvalo obyvatele, aby omezili spotřebu elektřiny a předešli tak dalšímu přetížení sítě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že panují obavy z „nového masivního ruského úderu“, protože Moskva se snaží využít počasí – po celé Ukrajině se očekává silné sněžení a mrazy.
ČTĚTE TAKÉ: Skupinová sebevražda ruských vojáků. Ukrajinská strana potvrdila už přes 400 případů
DTEK, největší soukromý poskytovatel energie na Ukrajině, žije kvůli ruským útokům na elektrickou síť v permanentním krizovém režimu, jak minulý měsíc pro BBC uvedl jeho generální ředitel. Většina Ukrajiny tak během zimy čelila dlouhým výpadkům proudu.
Po ruských náletech v noci ze čtvrtka na pátek zůstala polovina kyjevských obytných budov bez vytápění. Starosta ukrajinské metropole obyvatele vyzval, aby město dočasně opustili.
Zasedání Rady bezpečnosti OSN
V pondělí se kvůli těmto masivním útokům mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyřem rokům ruské agrese.
„Rusko dosáhlo svými útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu na Ukrajině nové a otřesné úrovně válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,“ napsal podle AFP v žádosti o svolání zasedání ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk.
Jeho žádost podle zdrojů agentury podpořilo šest z 15 členů Rady bezpečnosti (Francie, Británie, Lotyšsko, Dánsko, Řecko a Libérie).
