360°, Otakar Foltýn, Jiří Šedivý - 31.5. v 21:30
Ukrajina je obětí agrese. Má proto právo útočit na vojenské objekty agresora kdekoliv na území Ruské federace, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Skutečnost, že Ukrajina dosud na ruském území nepoužívala západní zbraně, je podle něj otázkou dodržení daných slibů, nikoli mezinárodního práva.
„Podle mezinárodního i válečného práva má napadený právo útočit na vojenské objekty agresora, kdekoliv na jeho území, ve vzdušném prostoru a v mezinárodních vodách,“ upřesnil Foltýn.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka o mír. Co jste udělal pro to, aby vás Putin poslechl? ptal se Vondra Macha
To, že si spojenci, kteří Ukrajině dodávají zbraně, stanoví podmínky a Ukrajina je dobrovolně akceptuje, je podle bezpečnostního analytika politickou dohodou, nikoliv právním závazkem. „Mezinárodní právo po Ukrajincích nic takového nevyžaduje. Od okamžiku útoku Ruské federace na území Ukrajiny má oběť agrese právo bránit se nejenom na svém území, ale i na území Ruska,“ zdůraznil.
Opozice zpochybnila užití zbraní NATO v Rusku. Aby se chudáček Putin nezlobil, nechápal Benda
O tom, zda mohou zbraně dodané Západem zasáhnout Rusko, by se mělo dohodnout NATO jako celek, prohlásila v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslankyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová. Reagovala tím na krok USA, které Ukrajině povolily nasazení jimi dodaných zbraní v Rusku k obraně Charkova. Podle poslance Radka Kotena (SPD) to povede k eskalaci konfliktu. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že podle něj opozice nechápe, v jaké situaci se Ukrajina nachází.
Samotný závazek je podle Foltýna vynutitelný pouze jediným způsobem: Ukrajina si totiž dobře uvědomuje, že pokud by ho nedodržela, daný stát by v dodávkách zbraní nemusel pokračovat.
Podle bezpečnostního analytika je rozumné umožnit Ukrajině využívat západní zbraně i na území Ruska. „Omezovat tu pomoc pouze na okupovaná území a nedat Ukrajincům možnost zasáhnout Rusy na jejich vlastním území jim zbytečně svazovalo ruce,“ uvedl.
Země NATO postupně uvolňují omezení, která stanovily pro používání zbraní dodaných Ukrajině, která aktuálně čelí silnému ruskému tlaku zejména u Charkova. Pro možnost, aby Ukrajina směla používat zbraně pro údery na vojenské cíle na ruském území, se v pátek vyslovil Berlín a ve čtvrtek v omezené míře i Washington.
Bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý v pořadu 360° řekl, na jaké cíle by Ukrajina mohla primárně útočit. „Jsou to letiště, odpalovací zařízení raketových systémů, případně prvky, které vyrábějí pohonné hmoty, zbraně, munici. Tedy vše, co snižuje schopnosti Rusů vést ofenzivní operace v takovém rozsahu, v jakém je v současné době vedou,“ uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Turek volá po pravidlech pro Ukrajince v EU. Chtějí zpátky Krym, ale bojovat se jim nechce
