Použití zbraní na území Ruska
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
„V posledních týdnech Rusko obzvláště v okolí Charkova připravovalo, koordinovalo a provádělo útoky z pozic bezprostředně sousedících ruských pohraničních oblastí. Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má právo se těmto útokům podle mezinárodního práva bránit,“ řekl Hebestreit. „V souladu s mezinárodními právními závazky k tomu může nasadit také dodané zbraně včetně těch od nás,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Poplach v bundeswehru. Německá armáda ztratila moderní raketu, může zasáhnout letadlo na 40 km
Hebestreit ke zbrojní pomoci napadené zemi poznamenal, že Berlín společně se spojenci a také s Kyjevem neustále podporu přizpůsobuje aktuálnímu vývoji na bojišti.
Biden rozvázal ruce ukrajinské obraně. Kyjev může využít americké zbraně k útoku na Rusko
Americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Informovaly o tom dnes agentura AP a web Politico s odvoláním na americké činitele. Ukrajina však stále údajně nesmí používat americké rakety dlouhého doletu k útoku na ruské území.
Německo se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Kancléř Olaf Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou ze zatažení do války.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý během státní návštěvy Německa na tiskové konferenci se Scholzem prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost dodanými západními zbraněmi napadat i cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Scholzův postoj byl tehdy zdrženlivý. Kancléř k tématu řekl, že si Německo nepřeje eskalaci konfliktu.
To, že se mezitím německý postoj změnil, naznačil Scholzův čtvrteční rozhovor s občany v Erfurtu. „Ukrajina je napadena, proto má mnoho možností, které jí mezinárodní právo nabízí. Zároveň máme s Ukrajinou dohody, které nemusíme měnit,“ řekl kancléř. Podle Politico to bylo šroubované vyslovení německého souhlasu s údery na ruské území.
Jasným podporovatelem toho, aby Ukrajina mohla útočit přímo proti cílům v Rusku, je šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová. „Je zcela jasné, odkud na Ukrajinu rakety, střely s plochou dráhou letu a drony přilétají. A je fatální, že bránící se Ukrajina nemůže udeřit na místa, odkud tyto útoky přicházejí,“ řekla na páteční tiskové konferenci.
Stracková-Zimmermannová, která navrhuje poskytnout Ukrajině i střely s plochou dráhou letu Taurus, což Scholz odmítá, varovala, že Rusko má na Ukrajině strategickou výhodu. „Ne díky zbraním, ale kvůli tomu, že my jako západní podporovatelé jsme neuvěřitelně předvídatelní,“ řekla.
Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hádka o mír. Co jste udělal pro to, aby vás Putin poslechl? ptal se Vondra Macha
