Uprchlíci z Ukrajiny budou muset mít nově s ubytovatelem sepsanou nájemní smlouvu. Zdroj: CNN Prima NEWS
V hotelu Šumava ministerstva vnitra v Kašperských Horách mohou i po 1. červenci, kdy začne platit novela lex Ukrajina, zůstat bydlet i ukrajinští uprchlíci, kteří nepatří mezi děti, seniory či postižené. Budou si ale muset za ubytování platit. Částku 613 korun na den, kterou jim spočítalo ministerstvo, si však nebudou moci dovolit.
Měsíčně to vychází podle počtu dní na 18 390 až 19 003 korun. Informaci potvrdila majitelka hotelu Nebespán Sabina Kmecová, která napsala o jejich bezvýchodné situaci otevřený dopis ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Sehnat rychle na Šumavě jiné ubytování ve vrcholné turistické sezoně je ale téměř nemožné. Ministerstvo vnitra sdělilo, že mu zákony neumožňují s cenou jakkoli pracovat.
ČTĚTE TAKÉ: Změna u ubytování ukrajinských uprchlíků. Zdarma budou moct bydlet jen zranitelné skupiny
V zařízení ministerstva je ubytováno asi 42 ukrajinských uprchlíků, v naprosté většině jsou to ženy s dětmi. „Uprchlíci přijeli hned na začátku konfliktu, někdy loni v březnu. Jsou z různých míst, utekli s batohem na zádech a v Praze je posadili do autobusu a poslali je bydlet sem. Od té doby se tady usadili, chodí do škol, do práce, integrovali se,“ řekla Kmecová. Od července ale bude mezi zranitelné osoby, tedy ty, které nadále nebudou muset za ubytování platit, patřit jen menší část z nich.
Za zranitelné osoby považuje zákon děti do 18 let, studenty do 26 let, osoby pečující o děti do šesti let, těhotné ženy, seniory nad 65 let, postižené a osoby pečující o postiženého člověka. „Jenže tady třeba bydlí máma s jednou školačkou a jednou devatenáctiletou studentkou, ale protože ta studuje vysokou školu na Ukrajině dálkově, to studium jí prý neuznají. Za ubytování v hotelu ministerstva by tedy musela platit máma i ta studentka. A to je absolutně nereálné,“ řekla Kmecová.
Podle Martiny Vrbové, která s uprchlíky dlouhodobě pracuje a učí je i češtinu, bude k nezranitelným osobám patřit jen zhruba třetina z ubytovaných uprchlíků, ostatní by se museli od července odstěhovat nebo platit nereálné ceny.
„Musím říct, že tak vysoká cena nám vyrazila dech. Největší problém je, že oni se ty nové podmínky dozvěděli vlastně až 6. června a cenu za ubytování až minulý čtvrtek. Je nereálné to tak rychle vyřešit,“ řekla. Když na jednom pokoji bydlí třeba tři členové rodiny, tak podle ní není možné, aby dva z nich museli nově platit každý 613 korun denně. Tolik si ani nevydělají, zdůraznila.
„S ohledem na situaci v Kašperských horách jsme se rozhodli umožnit nezranitelným osobám v objektech ve vlastnictví ministerstva vnitra zůstat. Při stanovení ceny za ubytování jsme však povinni plně respektovat platné zákony, které nám bohužel neumožňují s cenou jakkoliv pracovat,“ sdělila Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Kapacity ve státních zařízeních, tedy včetně objektu v Kašperských Horách, i po 1. červenci zůstanou vyčleněné pro zranitelné osoby, popřípadě maximálně na 150 dní i pro nově příchozí z Ukrajiny, než si najdou vlastní ubytování, uvedla.
Odmítla, že by nebyl v předstihu dostatek informací o změnách, které od července nastanou. „Kromě webů MPSV a MV byly informace sdílené na sociálních sítích, příjemci humanitární dávky byli informovaní prostřednictvím mailu, informace také průběžně získávaly neziskové organizace, které s ukrajinskou komunitou pracují. Není tak možné souhlasit s tím, že by informace nebyly dostupné,“ uvedla.
Ukrajinci, kteří nepatří do kategorie zranitelných osob, stále nevědí, co budou dělat. Ozvalo se sice už několik lidí z okolí, kteří jim nabídli ubytování, není ale jasné, kolik by stálo a pro kolik lidí by se našlo, řekla Vrbová. Celou situaci se stále snaží řešit s uprchlíky i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a dalšími organizacemi, zbývá už ale jen pár dní. „Ony ty ubytované ženy i psaly dopis a velmi pokorně žádaly, aby dostaly alespoň dvouměsíční odklad, aby si mohly něco najít. Ony nechtějí ten systém zneužívat nebo na něm parazitovat, chtějí jen žít, pracovat a hlavně pořád počítají s tím, že hned jak válka skončí, pojedou zpět domů,“ dodala Vrbová.
