Smrtící túry na ukrajinské bojiště. Ruští vojáci líčí každodenní hrůzy na frontě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Svědectví z fronty: technika nepoužitelná, vojáci musí pěšky
Cesta k linii kontaktu: 30 km trek s minami.
Zásoby a noc: nejhorší chvíle pro vojáky
Jaká je realita v "šedé zóně" a její dopad
Ukrajinská fronta prošla od počátku války obrovskými změnami. Zatímco na počátku ruské invaze šlo o víceméně organizovanou válku, to, co se na frontě děje teď, nelze nazvat jinak než chaosem, kde každý hraje sám za sebe. Nejlépe situaci popisují ruští váleční blogeři, kteří mají informace z první ruky přímo od vojáků, jež měli to štěstí a z fronty se vrátili. Když člověk čte jejich reporty z bojiště, připomínají spíše příběhy z partyzánské války před desítkami let, nežli moderní bojiště.
Kdyby nešlo o realitu jen několik stovek kilometrů od Česka, znělo by vyprávění z fronty z pohledu ruských vojáků jako děsivý postapokalyptický film. Na ruském telegramovém kanále jménem Garáž v první linii, který má přístup k mnoha zákulisním informacím z prostředí ruské armády, se objevila svědectví údajných navrátilců z ukrajinské fronty. Ty mají autenticky zachycovat situaci, jež v současné době na frontě vládne. A podle následujících řádků rozhodně není pro ruské vojáky ideální.
„Malé skupiny bojují ve velké válce,“ zní svědectví z fronty, které mluví o tom, že obrněná technika už je vojákům téměř k ničemu. „Nyní je technika zaparkovaná desítky kilometrů od linie kontaktu. Zatímco v roce 2023 tytéž obrněné transportéry fungovaly jako tanky, nyní se pravděpodobně ani nedostanou na určenou pozici, ze které by mohly střílet. A není to proto, že by tanky byly zastaralé. Nelze je prostě systematicky chránit a krýt před hlavní zbraní nepřítele – kamikadze drony,“ píše se na telegramovém kanálu.
ČTĚTE TAKÉ: Tomahawky pro Ukrajinu zatím nebudou, rozhodl Trump. Navrhl, kde zakopat válečnou sekeru
Smrtící trek
„Popíšu, jak vypadá cesta k linii kontaktu pro běžného pěšáka. Nyní je to plnohodnotný trek. Se vším vaším haraburdím, asi 30 kily, vás vysadí 10–15 kilometrů od místa, kde budete bojovat. V některých oblastech může být trek dlouhý až 30 kilometrů,“ zní popis fronty od ruských vojáků. „Nejtěžší je se tam dostat. Silnice a komunikační trasy jsou zaminovány z dronů. Do lékárniček se cpou domácí miny, výbušniny se pokrývají lepidlem a trávou, na stezky se po desítkách shazují nástražné granáty a tam, kde jsou viditelné stopy vozidel, se umisťují velké magnetické miny,“ popisují vojáci strastiplnou cestu k bojové linii. Ta je podle nich také to nejnebezpečnější, co voják při svém nasazení podstoupí.
V noci se probouzejí zlí duchové
„Mavicové (drony, pozn. red.) neustále sledují pohyb a jsou připraveni okamžitě předat souřadnice posádce dronu nebo dělostřelecké baterii. Na samotné frontě, v zákopu, to není tak nebezpečné jako cestou k ní. Dnes je běžnou praxí, že chlapi měsíc nebo dva sedí přímo na frontě beze ztrát, ale při ústupu se dostanou bez problémů,“ zní popis situace přímo na frontě. Nejhorší situace je však se zásobováním. A také, když se na bojišti setmí.
„Nejsou žádné zásoby. Všechno se přesunuje pěšky. Ten nejlepší, na koho se můžete spolehnout, je odvážný motorkář, který se nebojí vjet do zóny a okamžitě ujet,“ popisují vojáci problematické zásobování fronty. To nejhorší však přichází po setmění: „V noci se probouzejí zlí duchové. Obrovské drony s termokamerami shazují minometné granáty. Pokud do západu slunce nenajdete kryt, jste mrtví.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výrazná proměna ruské armády. Chaos je pryč. Učí se rychle, má ale své limity, tvrdí expertka
Každý sám za sebe
„Nejsou zde žádní samostatní ženisti, spojaři ani jiné podobné věci. Musíte vědět všechno sami. V první řadě jak se orientovat a používat mobilní mapy, za druhé, jak používat komunikaci a za třetí, jak používat pyrotechnickou jednotku. Bez těchto znalostí se fyzicky ztratíte, ztratíte kontakt s těmi, kteří by vám mohli pomoci, a nakonec šlápnete na roztomilý malý chomáček uprostřed země nikoho,“ zakončuje citovaný voják, který má chomáčkem na mysli zamaskovanou minu. Velmi syrově zní také popis šedé zóny, tedy oblasti těsně u fronty.
„Šedá zóna má asi dva až tři kilometry. Toto území je plné opuštěných raněných, mrtvých a min. To všechno má na vojáky velmi depresivní vliv. Dokonce i speciální jednotky tu ztrácejí svou dřívější morálku a obratnost. Posily a pomoc se k nim navíc už téměř nemají šanci dostat,“ uzavírá pisatel na telegramovém kanálu mrazivé svědectví z první linie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rubio s Lavrovem si telefonovali o summitu v Budapešti. Kdy bude, stále není jasné
