Ukrajinský vpád do Kurské oblasti odhalil deset důležitých faktů. Poučí se z nich Kyjev? Zdroj: Profimedia.cz

CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Ukrajina

Ukrajinský vpád do Kurské oblasti odhalil deset důležitých faktů. Poučí se z nich Kyjev?

Téma: Ukrajina
Tomáš Kačmár
8. září 2024 21:11

Před více než měsícem překvapili Ukrajinci nejen své ruské soupeře, ale i své západní spojence nenadálým vpádem do Kurské oblasti – oficiálního území náležícího Moskvě. Ani po této době se Kremlu nepodařilo vetřelce dostat pryč, vojáci Kyjeva naopak stále drží ruské obce. Ruskojazyčný portál The Insider přinesl hned deset bodů, které nečekaná operace Ukrajinců přinesla či ukázala. Kdo si je vezme k srdci – Kyjev nebo Moskva?

1) Válka přišla do Ruska

Zahájením ukrajinské operace do Kurské oblasti 6. srpna se začala psát nová kapitola války na Ukrajině. Doposud se odehrávala čistě na území státu, který se brání ruské invazi. Tímto krokem se přelila i právě do země agresora.

ČTĚTE TAKÉ: Hádka o Ukrajince: Nemáme na ně „prachy“, zní z SPD. Jste za hranou slušnosti, namítl Jurečka

Nejde o to, že by Rusové přicházeli o obrovské množství území, nýbrž o vnímání konfliktu mezi Rusy. Moskva je sice stále daleko a tamní obyvatelé válku vůbec nepociťují, ale jinak jsou na tom Rusové z pohraničí, potažmo přímo z Kurské oblasti. Rádio Svobodná Evropa informuje o jedné mimořádné zajímavosti. Podle ní totiž Rusové z regionu odpovídali na dotaz, kdy podle nich začala válka, a drtivá většina uvedla 6. srpna 2024 – začátkem ukrajinského vpádu do Ruska.

Britský ministr pro Evropu Stephen Doughty poskytl rozhovor CNN Prima NEWS.

Za nepokoje v Anglii mohli jen násilníci, Ukrajinci bojují i za Evropu, říká britský ministr

Rozhovor

Nepokoje a rabování v Anglii během letních měsíců měli na svědomí jen násilníci, se kterými se tvrdě vypořádají policisté a justice. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl britský ministr pro Evropu Stephen Doughty. Kromě toho popsal, jak hodlá Londýn přistoupit k nelegální migraci, a rovněž vyjádřil přetrvávající podporu Ukrajině, která podle jeho slov bojuje i za zbytek Evropy. Doughty také ocenil českou pomoc Kyjevu a zmínil, zda se Praha v brzké době dočká návštěvy jiných britských politiků či britského krále Karla III.

Vpád Ukrajinců rovněž potvrzuje, že ruská armáda není v příliš dobrém stavu, když ani po měsíci není schopná získat zpět své vlastní území. Kyjevu se tak podařilo alespoň nahlodat myšlení Rusů ohledně síly jejich vlastní armády.

2) Putin invazi přehlíží

The Insider připomíná, že je to poprvé od 2. světové války, kdy se na území Ruska dostala cizí armáda. Běžní Rusové se pak naposledy museli kvůli konfliktu evakuovat na přelomu tisíciletí, přičemž se jednalo o obyvatele pohraničí s Čečenskem.

Když byli Rusové před více než 80 lety napadeni nacisty, tehdejší vládce Sovětského svazu Josif Stalin vyhlásil Velkou vlasteneckou válku. Vyhnání nepřátel ze svého území bylo absolutní prioritou, které podřizoval zcela všechno. To dnes neplatí.

Ruský prezident Vladimir Putin zvolil jinou strategii – ignoraci. Moskva sice oznámila, že se s Ukrajinci vypořádá, ale Putin místo každodenního řešení nepříjemné operace Ukrajinců dělá řadu jiných činností. Navštívil ázerbájdžánské Baku, podíval se za svým čečenským vazalem Ramzanem Kadyrovem či vyrazil na státní cestu do Mongolska, kde byl přijat a uvítán navzdory mezinárodnímu zatykači. Žádná cesta do Kurské oblasti nebyla a není v plánu.

3) Chlapci namísto mužů

Moskva na hranici s Ukrajinou u Kurské oblasti sice měla své bránící jednotky, ale ty se při útoku sesypaly jako domeček z karet. Na místě totiž byli většinou branci s takřka nulovými zkušenostmi. Někteří byli dokonce beze zbraní. Proti zkušeným ukrajinským jednotkám neměli ruští mladíci šanci.

Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu

Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu

Rusové podléhající mobilizaci nastupují do autobusu u vojenského velitelství ve městě Krasnodar

Přechod Verchnij Lars na rusko-gruzínské hranici pod náporem Rusů prchajících před mobilizací

25 Zobrazit galerii

Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny.

Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny.

25 Zobrazit galerii

Velení ruské armády slíbilo, že do oblasti k vypořádání se s Ukrajinci pošle vlastní jednotky zocelené boji na Ukrajině. To se však podle Insideru neděje a místo toho za Rusy stále bojují spíše branci. Podle portálu Moskva nemá k dispozici rezervy. Agentura Bloomberg zároveň píše, že Moskva zatím nemá ani v plánu přemístit do Kurské oblasti své síly z ukrajinské Doněcké oblasti. To mohl být jeden z cílů Ukrajinců, protože by tak dokázali ulevit svým silám na Donbasu.

4) Kyjev zvrátil strategický pat

Karty byly před nečekaným vpádem do Kurské oblasti jasné. Ukrajinci a Rusové se přeli o vesnice a městečka na Donbasu. Zákopové boje připomínají 1. světovou válku. Ukrajinci ale nyní zlomili status quo a mocně bouchli do šachovnice rozehrané partie.

Šéf nadace Free Russia Roland Freudenstein

Freudenstein: Rusko míří do megakrize. Elity mohou Putina zradit, nikdo za něj nechce zemřít

Rozhovor

Rusko pod taktovkou prezidenta Vladimira Putina míří do rozsáhlé ekonomické, politické a vojenské megakrize. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl šéf bruselské pobočky Free Russia Foundation, viceprezident Globsecu a expert na mezinárodní bezpečnost Roland Freudenstein. Podle jeho mínění nemá Evropa šanci být chráněna, pokud v Rusku zůstane u moci právě Putin. Freudenstein, který nyní spolupracuje s ruskými opozičními lídry v čele s Vladimirem Kara-Murzou, dodal, že naprostou loajalitu k Putinovi nemají ani jeho elity z Kremlu, které by ho v případě nutnosti mohly zradit.

V Kurské oblasti jsou Ukrajinci už přes měsíc a nezdá se, že by jen tak brzy měli z ruského regionu zmizet. Na druhou stranu přiznávají, že na operaci většího charakteru nemají zdroje. Svým pohybem však ukázali zranitelnost Rusů. A stále je ve hře, že se jim tímto tahem podaří z Donbasu dostat jednotky, které jsou pro Kreml klíčové.

5) Kde jsou kadyrovci?

O Čečencích je ve válce na Ukrajině hodně slyšet. Jejich lídr Ramzan Kadyrov se pravidelně holedbá prohlášeními o údajných úspěších svých mužů, neváhal ukazovat na videu ukrajinské zajatce, které prý zajali jeho vlastní nezletilí synové. Zkrátka si plnil válečné PR. Když Kyjev vnikl do Kurské oblasti, Kadyrov zase sliboval, že jeho Čečenci udělají s Ukrajinci krátký proces.

Nic takového se však nestalo. Ukrajinci zvládli postupovat a zabírat ruské obce. A Kadyrovovi muži? Podle informací Insideru doslova „zmizeli“ hned poté, co Ukrajinci překročili hranice. Ne nadarmo se kadyrovcům začalo přezdívat „Tik-Tokoví vojáci“. Na sociálních sítích se totiž chlubili záběry z údajných bojů, ale většinou se zdálo, že pálí na prázdné budovy či neexistující cíle, protože nikdo neopětoval palbu.

PODÍVEJTE SE: Nemáme na ně „prachy“, zní z SPD o Ukrajincích. Jste za hranou slušnosti, namítl Jurečka

6) Překvapený Západ

Další zajímavostí na Kurské ofenzivě je to, že ji Ukrajinci zřejmě zvládli naplánovat a uskutečnit bez vědomí svých západních spojenců. Spojené státy americké, NATO i nejbližší spojenecké státy dávaly najevo překvapení, s útokem na Kurskou oblast zřejmě nikdo nepočítal. The Insider komentuje, že tajným úderem Kyjev prokázal, že není „loutkou Západu“, jak často tvrdí Kreml či jeho domácí a zahraniční pohůnci.

7) Eskalace už není problém

Západní mocnosti se dlouhé měsíce obávaly, že se válka na Ukrajině zvrátí v mnohem větší konflikt. Putin například slíbil, že pokud bude napadené území Ruské federace, může klidně sáhnout i k jaderným raketám.

Ukrajinci jsou už přes měsíc v Kurské oblasti. A Putinova hrozba? Zdá se, že nic. Americký list The Washington Post zároveň uvádí, že útok Ukrajinců a následná (ne)reakce Putina vedou USA k tomu, že už se nebojí možné eskalace konfliktu. Místo toho se má řešit, zda Ukrajincům dodat zbraně s delším doletem.

8) Mír za určitou cenu

Kyjev je kvůli válce pod tlakem i ze strany svých spojenců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí chtě nechtě časem řešit mírové jednání se svým rivalem z Kremlu. V západních státech se občas ozývají hlasy o tom, že by se Zelenskyj měl podvolit a i za cenu ztráty části území na východě země či poloostrova Krym zajistit mír.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.

21 Zobrazit galerii

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.

21 Zobrazit galerii

Mír za každou cenu však už není na stole. Rusové stále drží část ukrajinského území, ale to samé v obráceném gardu platí i pro Ukrajince v Kurské oblasti. Putin na jedné straně tvrdí, že ukrajinský vpád znamená konec potenciálních mírových jednání. Autoritář z Kremlu však zároveň později prohlásil, že boje v Kurské oblasti naopak mohou vést ke konci války.

9) Civilisté? Každý sám za sebe

Vpád Ukrajinců vyvolal v Kurské oblasti také jistou humanitární krizi. Mnozí Rusové začali aspoň z části pociťovat to, co Ukrajinci zažívají již třetím rokem. Museli se evakuovat, někteří do ruského týlu, jiní vzali zavděk azylem u Ukrajinců.

Pohraničí již mělo opustit na 130 tisíc lidí. Podle Insideru však Moskva řízenou evakuaci absolutně nezvládla provést. Dařila se jen částečně, a to zejména díky dobrovolníkům nebo neziskovým organizacím. Práci dobrovolníků přiznal a popsal i ruský list Kommersant, který je v područí Kremlu.

10) „Teritoriální nejistota“

Rusko kvůli ukrajinskému vpádu přišlo o zhruba 1300 kilometrů čtverečních Kurské oblasti. To však Moskvě nezabránilo tomu, aby na území nemohlo dojít k volbám tamního gubernátora. Podobně se chovala i na dobytém ukrajinském území, kde vyhlásila neuznávaná referenda o připojení, ačkoliv oblasti neměla zcela pod kontrolou.

Kreml fakt, že nemá pod kontrolou Kurskou oblast, pojmenoval zvláštně – „teritoriální nejistota“. Ani kvůli tomu však volby neodložil. Pouze se v oblastech, které neměl pod kontrolou, nevolilo.