Díky aplikacím využívající umělou inteligenci můžete hovořit s mrtvými lidmi (ilustrační foto). Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vývoj na poli umělé inteligence (AI) pokračuje kupředu mílovými kroky. Již dvě společnosti dnes nabízejí, co se před pár lety zdálo nemyslitelné – mluvit s lidmi po jejich smrti. Aplikace využívají umělou inteligenci k tomu, aby prozkoumala hodiny nahrávek rozhovorů se zesnulými, z nichž nakonec vybere a předloží nejlepší odpověď. Tuto službu využívají tisíce lidí včetně známých osobností. Nové schopnosti AI však před lidstvo staví nové otázky ohledně etiky.
Stephenii Lucas Oneyové je 75 let, ke svému otci si ale pro rady chodí dodnes. William Lucas jí odpovídá na otázky ohledně rasismu, jak se nevzdat a jít dál. A to přesto, že je již téměř dva roky po smrti.
Dceři nepředává své zkušenosti její otec osobně, ale jeho avatar vytvořený s pomocí umělé inteligence. Odpovědi na její otázky jí aplikace HereAfter předává hlasem jejího otce, a to na základě hodin rozhovorů, jež s ním aplikace vedla před jeho smrtí v květnu 2022.
ČTĚTE TAKÉ: Facebook a Instagram chtějí označovat obrázky generované AI. Podvodná videa ale nezastaví
Profil prý Stephenie Lucas Oneyová vytvořila spíše pro své čtyři děti a osm vnoučat. „Chci, aby děti slyšely všechny ty věci jeho hlasem, a ne parafrázované ode mě. Měly by je slyšet z jeho pohledu, doby a perspektivy,“ popsala žena pro The New York Times.
AI si nic nevymýšlí, tvrdí zakladatel
Umělá inteligence HereAfter byla představena v roce 2019. Už o dva roky dříve ale fungovala podobná aplikace StoryFile, kterou jako jedna z prvních vyzkoušela Marina Smithová, matka spoluzakladatele společnosti Stephena Smitha a pedagožka v oblasti holokaustu. StoryFile vytváří interaktivní videa, v nichž se zdá, že lidé při odpovídání na otázky navazují i oční kontakt. Avatar Smithové tak prostřednictvím aplikace odpovídal na otázky na jejím pohřbu loni v červenci.
„Má žena a spoluzakladatelka společnosti měla obavy, aby se zachovaly vzpomínky přeživších holokaustu. Přemýšleli jsme, jak bychom tak důležitou součást historie zachovali i pro budoucí generace,“ popsal Smith pro PIX11 News.
Sběr dat umělou inteligencí probíhá prostřednictvím rozhovorů. Člověk odpovídá na otázky, které se nahrávají do úložiště. Po jeho smrti pak pozůstalí mohou nahrávce pokládat otázky, aplikace je během několika okamžiků vyhodnotí a vybere nejlepší pasáž z odpovědí dotazovaného, kterou poté přehraje.
Spoluzakladatel StoryFile Stephen Smith Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Šéf společnosti zároveň vyvrátil, že by si umělá inteligence vymýšlela. Vše prý vychází z rozhovorů s lidmi, jejichž výpovědi následně aplikace vyhodnotila. „AI ve svých odpovědích nevytváří nový obsah, ale prozkoumá vše, co jí o sobě lidé řekli, a dotazujícím vybírá relevantní odpovědi,“ vysvětlil Smith.
Kde se nachází etická hranice?
Profil v aplikaci StoryFile si již založilo přes pět tisíc lidí. Mezi nimi jsou i známé osobnosti, například 92letý herec William Shatner, známý z pořadů Star Trek. Jeho avatarovi můžete klást otázky přímo na webových stránkách společnosti.
Své vzpomínky s rodinou sdílel také již zesnulý kanadský herec Ed Asner. „Bylo to pro mě neuvěřitelné. Moje interakce s otcem byla relevantní a smysluplná, a zároveň jsem z ní cítil jeho skutečnou osobnost. Zdálo se mi, jako by tam člověk, který mi chyběl, doopravdy byl,“ popsal pro The New York Times Asnerův syn Matt.
Avatara svého otce prý pustil i na jeho zádušní mši. Někteří byli podle něj dojatí, ale jiným to bylo nepříjemné. „Byli lidé, kterým to připadalo morbidní a byli z toho vyděšení. Já takový názor nesdílím, ale chápu, proč to tak cítí,“ dodal Matt Asner.
Rozporuplné pocity měla ze schopností umělé inteligence také Lynne Nietová. V aplikaci jsou uloženy rozhovory s jejím manželem, které s ním vedla před tím, než zemřel na amyotrofickou laterální sklerózu. Poprvé StoryFile spustila asi půl roku po manželově smrti. „Nebudu lhát, bylo to trochu těžké sledovat,“ popsala. Její konverzace s avatarem jejího zesnulého manžela jí prý připomínala jejich ranní rozhovory.
Reakce lidí lze podle The New York Times vysvětlit tím, že aplikace nutí spotřebitele čelit tomu, na co jsou naprogramováni nemyslet – smrtelnosti. „Lidé jsou při používání naší služby nuceni čelit realitě, kterou by se raději nezabývali,“ vysvětlil spoluzakladatel společnosti HereAfter James Vlahos.
Stejně jako u jiných inovací umělé inteligence i v tomto případě vyvstávají otázky, kde existují etické hranice. Podle vedoucího pracovníka Saïd Business School na Oxfordské univerzitě Alexe Connocka jde hlavně o souhlas. „Pokud se do projektu dnes již zesnulí lidé zapojili vědomě a dobrovolně, myslím, že většinu etických problémů lze tímto snadno vyřešit,“ uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Které profese nahradí umělá inteligence? AI odpověděla expertům, přinesla vlastní prognózu
