Umělá inteligence ve škole? Do výuky patří, vyplývá z průzkumu mezi učiteli

Výzkumníci hledali od konce dubna do konce června odpovědi především na tři hlavní témata. Pedagogů se ptali, jaký mají názor na umělou inteligenci, jestli je české školství připravené na zavedení AI do výuky, a v poslední řadě, s jakými nástroji využívajícími umělou inteligenci mají zkušenost a jak často je používají.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obří únik dat odhalil plány Microsoftu a Xboxu. Historický obchod v herním byznysu ale neohrozí

Do výzkumu se zapojilo 2 175 pedagogů z celé České republiky. Soubor tvořili z 85 % učitelé z prvního či druhého stupně základní školy. Průměrný věk respondentů činil 46,5 roku.

„Naším záměrem je ukázat, jak umělá inteligence může pomoci dětem rozvíjet kritické myšlení a kreativní vyjadřování a také pomáhat učitelům při vývoji nových způsobů, jak děti zaujmout. Učitele učíme, jak umělou inteligenci používat, aby se zbavili administrativních a opakujících se úkolů, a také jak mohou identifikovat, zda žáci používají obsah generovaný umělou inteligencí odpovědným způsobem,“ řekl k výzkumu Karel Klatovský, odborník na vzdělávání a bezpečnost na internetu z Microsoft Česká republika a Slovensko.

„Názory na využívání umělé inteligence mezi pedagogy, ale i vedením škol jsou velmi rozdílné, což se následně promítá do zcela odlišného přístupu k výuce a každodenní práci se studenty. Školy se také liší v nastavování pravidel pro využívání umělé inteligence,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z UPOL s tím, že učitelé jsou z AI nástrojů rozdělení především na dva tábory.

Rozpolcená učitelská obec

Jedna část pedagogů vnímá umělou inteligenci pozitivně, jiní však mají obavy. „Je zřejmé, že diskuse o tom, jakým způsobem umělá inteligence v budoucnu ovlivní české školství a jaké nové požadavky bude klást na žáky a učitele, bude v následujících měsících bouřlivá. Věříme, že k pozitivní a jednotné transformaci českého školství přispěje i tento výzkum,“ dodal vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z UPOL.

Rozpolcenost mezi pedagogy potvrzuje samotný výzkum. Z umělé inteligence má strach 35 % učitelů, zcela opačný názor má 30 %, kteří AI nepovažují za hrozbu.

Celých 45,5 % respondentů hodnotí AI jako pozitivní nástroj pro budoucí vývoj. Na druhou stranu se téměř polovina (47 %) dotazovaných domnívá, že využívání umělé inteligence povede ke zhloupnutí lidí.

Vedle toho si tuzemští učitelé myslí, že na rozšíření AI je příliš brzy. Z výzkumu totiž vyplynulo, že šest z deseti respondentů souhlasí s tvrzením, že na masové zavádění umělé inteligence není lidstvo připraveno.

Umělá inteligence do školy patří, ale žákům pomáhá podvádět

V otázce zařazení umělé inteligence do školství panuje mezi učiteli shoda. Více než polovina dotazovaných si myslí, že tato technologie do školy patří. Proti umělé inteligenci se vyhranilo 19 procent učitelů. Podle výzkumníků se tak ukazuje, že ač mají pedagogové jisté obavy, před novým trendem nezavírají oči a chtějí jít s dobou.

Vedle toho si ale 47 procent respondentů stojí za názorem, že studenti si díky AI zjednodušují plnění úkolů, a souhlasí s tvrzením, že umělá inteligence slouží žákům k podvádění.

„Umělou inteligenci bychom neměli vnímat jako nástroj, který za nás odvede veškerou práci. Jedná se však o cennou technologii, kterou můžeme ve školství využít v náš prospěch. Nové technologie by mohly například umožnit každému žákovi mít osobního ‚učitele‘ na míru,“ upozornila generální ředitelka Microsoftu pro Česko a Slovensko Violeta Luca.

Podle šéfky tuzemské pobočky softwarového giganta by umělá inteligence mohla pomoci s individuálním přístupem ke každému žákovi.

Z výzkumu Microsoftu a UPOL dále vyplývá, že si učitelé uvědomují, že zavádění umělé inteligence po nich vyžaduje nové dovednosti a znalosti. Také si myslí, že tyto nástroje změní jejich způsob práce, ale zároveň nevěří, že by je umělá inteligence měla připravit o práci.

Výzkumný tým se zaměřil i na zkušenosti pedagogů s AI nástroji. Ty jsou velmi různorodé. Prvenství si v tomto ohledu připsal nástroj chatGPT, který si vyzkoušelo 36 procent respondentů. Nejčastěji učitelé využívají umělou inteligenci při generování textů do výuky, překládání textů z cizího jazyka nebo k přípravě textů.