Unikátní české auto se v USA prodalo za 8,5 milionu. Jezdil s ním Oldřich Nový

Na světoznámé veteránské aukci v kalifornském Monterey byl vydražen jedinečný český kabriolet Aero 50 Dynamik, jeden ze dvou existujících vozů předválečné české značky s karoserií od firmy Sodomka. Prodaný vůz byl před třiceti lety objeven v arizonské poušti a následně nákladně restaurován. Nový majitel si s aerovkou kupuje i kus české filmové historie, protože se stejným vozem jezdil ve filmu Valentin Dobrotivý z roku 1942 nezapomenutelný Oldřich Nový.

Aero 50 Dynamik svým úspěchem na prestižní víkendové aukci překonal dosud nejdražší české auto všech dob Tatru 87, která se před časem vydražila za necelých 7,5 milionu korun. Aukční síň RM Sotheby's, která se na dražby automobilových veteránů specializuje, před zahájením aukce předpokládala závěrečný příklep mezi 300 až 400 000 dolary. Výsledných 346 000 dolarů, což je zhruba 8,5 milionu korun, tedy muselo dosavadního majitele potěšit. Identita výherce je ze zřejmých důvodů neznámá, a tak lze jen těžko odhadnout, zda se vůz skutečně po více než sedmdesáti letech vrátí do rodné země, jak se při zveřejnění aukce spekulovalo.

Vzácný vůz trávil posledních třicet let v expozici amerického muzea. Zdroj: Foto: Darin Schnabel / 2022 Courtesy of RM Sotheby's

Český klenot

Aero 50 Dynamik patří do panteonu legend československého automobilového průmyslu. Jakkoliv tento vůz nese název vysočanské továrny doktora Kabeše, je to především famózní karoserie vysokomýtského designera Josefa Sodomky mladšího, která mu zajistila světovou proslulost. Při úctyhodných rozměrech aerodynamického skeletu je totiž tak trochu záhadou, proč padla volba právě na podvozek kompaktního sporťáku Aero 50.

Důvodem bude nejspíš skutečnost, že Sodomka s Aerem ve třicátých letech hojně spolupracoval a nelehká situace let 1939-41, kdy Dynamiky vznikaly, pouto jen upevnila. Na snímcích to zcela úmyslně tolik nevyniká, ale rozdíl rozchodu předních kol (1180 mm) a šířky karoserie (1940 mm) vyznívá z určitých úhlů poněkud komicky až nedůstojně. Přesný počet vyrobených vozů Aero 50 Dynamik nelze zjistit, neboť neexistují žádné doklady o výrobě, ani o prodeji a odběratelích. Jedinou zbylou dokumentací jsou dobové fotografie.

Karosárna Josefa Sodomky přesahovala svým významem československé hranice. Zdroj: Foto: Darin Schnabel / 2022 Courtesy of RM Sotheby's

Zazdít a pusy na zámek

Každý automobil byl zřejmě originálem s menší či větší mírou různých modifikací a odlišností v detailech. Podle znalce Aerovek Karla Jičínského bylo s největší pravděpodobností vyrobeno šest až sedm kusů, vysokomýtské zdroje zase uvádějí až devět exemplářů. Osudy jednotlivých vozů jsou velice spletité a kolem některých z nich vzniklo mnoho legend. Výjimečný osud měl hned první z vyrobených Dynamiků. Ke svým jedenadvacátým narozeninám (6. ledna 1939) jej dostal Vladimír Kabeš junior, syn majitele automobilky Aero. Mladý muž si s ním však příliš dlouho nezajezdil, jak o tom hovoří Jičínský ve své knize Automobily Aero a jejich doba.

Jezdit za Protektorátu tak luxusním vozem považovali oba Kabešové za provokaci a exkluzivní aerovku proto ukryli vskutku originálním způsobem. Po devíti měsících ježdění byla totiž zazděna v budově automobilky. V bytelném úkrytu byla ponechána až do konce války a vzhledem k revolučním událostem i nějaký čas po ní. Mezi zaměstnanci, kteří o tom věděli, se nenašel nikdo, kdo by zatajený vůz prozradil!

Ani v nových poměrech nechtěl majitel budit nežádoucí pozornost, a proto stroj prodal na Slovensko, odkud s ním jeho další vlastník údajně emigroval na Západ. Na Slovensku existoval ještě v 50. letech podobný vůz, který prošel od války rukama řady majitelů. Poslední z nich jej musel zrenovovat z neupotřebitelného vraku, načež mu byl příznačně znárodněn. Jeden vůz z této šestice si prý za války objednal hrabě Dobřenský, jiný byl údajně zhotoven pro libereckého zástupce firmy Aero a další pro autosalon v Polsku.

Americký Dynamik se při renovaci několika zásahy vzdálil originálu. Má například jiná světla a širší pneumatiky. Zdroj: Foto: Darin Schnabel / 2022 Courtesy of RM Sotheby's

Osudy odrazem dějin

Hvězdou filmu Valentin Dobrotivý byla shodou okolností jedna ze dvou dochovaných aerovek, nikdo ale není s to určit která. „Americký" vůz prapůvodně patřil pražskému staviteli Františku Loudovi, který svůj Dynamik krátce po koupi raději rovněž ukryl – pro změnu v seníku. Po válce Louda vůz údajně přenechal svému příteli S. H. Thomsonovi, profesoru středoevropské historie na univerzitě v americkém Boulderu, který si jej dle Jičínského v prosinci 1945 nechal poslat domů do USA.

Ani toto tvrzení ale nelze stoprocentně doložit, dle slov Jiřího Junka z vysokomýtského regionálního muzea je také dost dobře možné, že vůz byl do USA zobchodován až mnohem později v normalizačních časech výměnou za jakési nedostatkové západní zboží. Buď jak buď, i tato aerovka vystřídala několik majitelů a nakonec téměř deset let stála v arizonské poušti poblíž Tucsonu.

Karoserie byla díky suchému vzduchu téměř beze stop rezavění, i když většina chromovaných částí chyběla. Ředitele kalifornského muzea Blackhawk Collection Dona Williamse zajímal záhadný vrak řadu let, a tak jej nechal v Seattlu renovovat. Kromě motoru, který byl uveden po nezbytných opravách v Los Angeles opět do chodu. Renovací sice vůz poněkud ztratil v některých detailech svůj původní vzhled, stal se však pro Američany ojedinělým exponátem automobilového průmyslu ze země za železnou oponou.

„České“ Aero 50 Dynamik

Aero 50 Dynamik (1939), exponát Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

28 Zobrazit galerii

Druhý kus zůstal doma

Druhý kus, který přežil do dnešních dnů, je petrolejově modrý (modrozelený) krasavec patřící regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě, tedy ve městě, kde firma Carosserie Sodomka působila (po znárodnění z firmy vznikl národní podnik Karosa).

„Když pomineme vlastní exkluzivitu vozu, je na něm podivuhodná a značná mlhavost historie tohoto konkrétního kusu, který je nicméně zhruba ze 70 % skutečně původní“, říká ředitel muzea Jiří Junek.

Vyroben byl prokazatelně v roce 1940, pak ale na dlouhou dobu jeho stopa mizí. „Sledovat ji se daří až od 50. let. Z technického průkazu lze vyčíst, že vůz vystřídal několik majitelů. Nejprve se pohyboval po Vysočině v okolí Jihlavy, až se dostal na Liberecko, kde také skončil. Sice v původním a téměř kompletním stavu, nicméně značně poškozený. Po zakoupení muzeem v roce 2005 na něm šest zaměstnanců renovační firmy odpracovalo 3800 hodin,“ dodává Junek.

My dodejme, že vzdor svému přízvisku Dynamik žádným dynamitem nebyl. Jak už bylo řečeno, jeho technickým základem byl běžný vůz Aero 50, což mimo jiné obnášelo padesát koní z dvoulitrového dvoutaktního (!) čtyřválce. Na hbitosti nepřidala ani třístupňová převodovka bez synchronizace. Sodomkova kreace je ale především o 400 kg těžší než klasické Aero 50, a to už muselo být hodně znát. Vnější vizáž by přitom napovídala cosi o silném osmiválci pod kapotou. Dynamik proto byl a navždy zůstane hlavně uměleckým dílem, spíše než autem pro reálnou sériovou produkci. Tak jako tak je ukázkou výjimečného umu českých karosářů meziválečného období.

Tagy:

umění muzeum aukce auto dražba investice automobilový veterán exponát USA Oldřich Nový Aero Aero 50 Dynamik dynamika Aero 50 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě