Univerzita Karlova v úterý na pražském Albertově odhalila bustu lékaře a pedagoga Eduarda Alberta. Vzdala tak poctu muži, po němž byl pojmenován komplex univerzitních budov i ulice v Novém Městě, kde se v letech 1939 a 1989 odehrály historické události spojené se studentstvem. Rektor Tomáš Zima o Albertovi řekl, že byl osobností, která položila základy moderní světové chirurgie.
Busta od sochaře Jakuba Vlčka zdobí od úterý foyer budovy Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Chceme široké veřejnosti připomenout, proč se historické místo spojené s našimi dějinami jmenuje právě Albertov,“ uvedl Zima.
Odhalení busty Eduarda Alberta Zdroj: ČTK
Bronzová socha je v klasickém stylu. Albert třímá knihu s nápisem „ars medicina“, tedy umění léčit. Vlček se podle svých slov pro klasický styl rozhodl proto, že vyjadřuje Albertovu dobu i osobnost. Podotkl také, že když osobnost lékaře studoval, nemohl uvěřit tomu, že toho jeden člověk mohl za svůj život tolik stihnout.
17. listopad: Už i viry jsou schopnější než vláda, zaznělo na Václavském náměstí
Češi a Slováci si dnes připomínají události let 1939 a 1989. Na rozdíl od předchozích let probíhají letos oslavy, piety a demonstrace kvůli pandemii koronaviru ve značně omezeném režimu. Největší pozornost se tradičně upíná na metropole obou států. Zatímco Praha očekává klidný průběh shromáždění, Bratislava se obává násilností. Účast na demonstracích plánují jak příznivci krajní pravice, tak fotbaloví ultras.
Rodák z Žamberku Albert, od jehož smrti letos v září uplynulo 120 let, patří k nejznámějším českým lékařům. Mimo jiné prováděl pokrokové operace kloubů nebo nefrektomie, tedy odstranění ledvin. Působil ve Vídni, kde se stal univerzitním profesorem. Léčil pacienty z různých společenských vrstev včetně císaře Františka Josefa I. Jeho čtyřdílná kniha o chirurgii se stala základním učebním textem mediků a byla přeložena do francouzštiny a ruštiny.
Albert byl oblíbený nejen pro rozsáhlé vědomosti, ale rovněž díky svému vlídnému vystupování. Psal také básně, zajímal se o politiku. Byl donátorem českých studentů a umělců, podporoval výstavbu Národního divadla či vydání Dějin národu českého od Františka Palackého.