V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů. Zdroj: AP
V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o 12 procent více než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.
Z tříměsíčního sčítání vyplynulo, že Keňa má čtvrtou největší populaci slonů na světě. Více jich žije jen v Zimbabwe, Botswaně a Tanzanii. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) eviduje slony na svém červeném seznamu a považuje je za ohrožený druh.
Sloní rodinka, která putuje Čínou, se vrací domů. Udělala si ale zastávku
Sloní rodinka, která putuje jihozápadní Čínou, stále přitahuje mediální pozornost. Po měsících na cestě se teď vrací domů. Podle posledních zpráv se stádo zastavilo k odpočinku u malé vesničky vedle sloní rezervace.
Keňa zaznamenala v roce 2014 největší pokles sloní populace kvůli pytlákům. Počet těchto chobotnatců tehdy klesl na 32 214.
Pytlačení, rostoucí počet lidí a zásahy do přírody však vedly k úbytku několika druhů. Jedním z nich jsou i nosorožci. V zemi žije 1 739 nosorožců, z toho 897 nosorožců dvourohých, 840 nosorožců tuponosých jižních a pouze dvě samice nosorožce tuponosého severního, které jsou posledními zástupkyněmi tohoto druhu na světě.
Samice Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta a obě patří Zoo Dvůr Králové. O záchranu tohoto druhu usiluje tým mezinárodních odborníků, kteří samicím odebírají vajíčka a snaží se z nich vytvořit embrya. Vědci zatím mají 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho a jedno od dalšího uhynulého samce Angalifu. Žádná ze samic v Ol Pejetě už ale není schopná mládě odnosit. Vědci proto chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců tuponosých jižních a míní, že k jejich záchraně bude potřeba vytvořit desítky embryí.
Keňská vláda považuje za kriticky ohrožené druhy, které bez přijetí okamžitých opatření na jejich záchranu vyhynou, nosorožce dvourohé, antilopy vrané a koňské, buvolce hiroly a mangabeje chocholaté. Devět dalších druhů klasifikuje jako ohrožené včetně nosorožců tuponosých, lvů, slonů či gepardů. Tyto druhy mohou na rozdíl od kriticky ohrožených přežít delší dobu i bez vnějších zásahů.
Snahy o ochranu zvířat narážejí na hrozbu stále se zvětšující lidské populace, která divoké zvěři zabírá její přirozené prostředí, píše ve zprávě keňská vláda. Populace Keni se od roku 1963 zvýšila téměř šestkrát, z původních osmi milionů na současných 47,6 milionu lidí. Rozloha země ale zůstává stejná.
„V chráněných oblastech byly zaznamenány aktivity jako chov hospodářských zvířat, těžba dřeva, pálení dřevěného uhlí, zakládání osad a požárů,“ stojí ve zprávě.
Pro Keňu představuje důležitý zdroj příjmů právě turistika za poznáním národních parků a divoké zvěře. V roce 2018 tvořily příjmy z těchto cest 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pandemie covidu ale vedla k prudkému poklesu počtu zahraničních návštěvníků.
