Útoků na humanitární pracovníky přibývá, je to válka, říká šéfka UNICEF ČR

Humanitární pracovníci jsou čím dál častěji oběťmi útoků, tvrdí Pavla Gomba, ředitelka české pobočky dětského fondu UNICEF. „Každý rok zemře nebo je uneseno několik našich spolupracovníků," upozorňuje.

Česká organizace UNICEF pomáhá zejména menším státům, kde je práce nejvíce vidět, vysvětluje Gomba. „Dlouhodobě podporujeme Rwandu, Bhútán či oblasti zasažené ebolou v Kongu,“ vyjmenovává ředitelka. Pobočka podporuje také Sýrii, i když jen finančně.

Většinu pracovníků UNICEF tvoří vždy místní lidé. „Je to podobné jako u nás, myslím, že Čechům umí nejlépe pomoci zase Češi,“ myslí si Gomba. Dodává, že k útokům na humanitární pracovníky dochází čím dál častěji, přičemž místní pracovníci jsou terčem útoku zřídka.

„Každý rok zemře nebo je uneseno několik našich spolupracovníků. Dříve to tak nebylo, ale dnešním trendem je, že humanitární pracovníci jsou čím dál více terčem útoku,“ říká ředitelka dětského fondu. „Je to forma psychologické války. Když zabijete lékaře, ukazujete, že se nezastavíte před ničím,“ dodává.

Finanční pomoc, kterou Češi věnují Dětskému fondu UNICEF, vytrvale roste. „Dárci jsou buď hodně staří lidé, kteří zažili nedostatek po válce a UNICEF jim třeba zachránil život, anebo lidé, kteří hodně cestují a podle nich má smysl, aby děti žily tam, kde se narodí,“ vysvětluje Gomba. „Člověk se ale musí smířit s tím, že není spasitel a nelze pomoci všem,“ říká.

Uzavření škol nemá na šíření COVID-19 vliv

Pokud jde o ohrožené děti, tak v současné době je pro ně podle Gomby největším problémem uzavření škol kvůli koronaviru. Jelikož již víme, že neexistuje korelace mezi šířením viru a zrušením prezenční výuky, UNICEF apeluje na obnovení školní docházky ve všech zemích.

„Tři sta milionů dětí nechodilo do školy, ale u nás se alespoň podařilo zajistit alternativní výuku,“ upozorňuje Gomba na takzvanou digitální propast ve světě. Třeba Sýrie se výuku snažila zajistit alespoň prostřednictvím rádií. „V některých zemích se též přestalo s očkováním a zhoršil se přístup nastávajících maminek a dětí k lékařské péči,“ popisuje ředitelka dětského fondu.

Vzdělávání v zemích, kde je situace dětí kritická, považuje Gomba za zcela zásadní. „Má smysl řešit konkrétní problémy, které v dané oblasti či komunitě jsou. Vzdělávaní dívek řeší také přelidnění. Ve Rwandě však dívky nechodí do školy, protože jim v tom brání tradice, která upřednostňuje chlapce. V Bhútánu sice chodí dívky do škol také méně, ale je to naopak proto, že jsou tam preferovány, jsou dědičkami a mají tak být zabezpečeny,“ uvádí Gomba.

Výsledky, kterých UNICEF dosahuje zvyšováním dostupnosti vzdělání, jsou také cílem nenávistných komentářů, které organizace čas od času obdrží. Gomba vysvětluje, že dříve takové reakce přicházely anonymně, dnes se ovšem lidé čím dál častěji podepisují a uvádí na sebe kontakt. Pracovníci UNICEF jim proto občas volají zpět. Na připomínky, že lidí na planetě je mnoho a proto by se ohroženým dětem nemělo pomáhat, odpovídají, že právě díky jejich projektům porodnost vytrvale klesá.

Tagy: