Regulace Evropské unie vyžaduje od všech výrobců aut, aby do svých vozů od července 2022 instalovali systém, který bude řidiče varovat při překročení maximální povolené rychlosti. Použije k tomu například nepříjemné zvukové signály.
Evropská unie se rozhodla odradit řidiče od toho, aby na svých cestách pospíchali. Regulace s označením EU 2019/2144 (originál zde) stanovila, že od 6. července 2022 musí být všechny nově uvedené modely osobních aut na trhu vybaveny systémem ISA. Jde o takzvaný inteligentní asistent rychlosti, který má fungovat jako varování při překročení maximální povolené rychlosti.
Systém ISA totiž využívá kombinaci dat z GPS a čtečky dopravních značek, díky čemuž se snaží odhadnout, jakou rychlostí se v daném místě jede. Problém je ale v tom, že ne vždy se mu to bude dařit. To ostatně dokazují už dnes prodávané vozy, které jsou čtečkami vybaveny. Hovoří o tom i britský novinář Rory Reid, který patří mezi hlasité odpůrce této evropské regulace (Velká Británie se jí chce řídit také, i když už není součástí EU).
„Čtečky dopravních značek nejsou přesné. Existují situace, kdy se objevují fantomové hodnoty nebo kdy systém přečte dopravní značku na zádi kamionu či na sjezdu z dálnice. To může dosvědčit skoro každý, kdo už má auto podobným systémem vybavené,“ upozorňuje na problém Reid.
Vibrace, zvuky i slovní varování
Právě kvůli nepřesnosti čtečky (i když bude doplněna o verifikaci signálem GPS), se dá očekávat, že asistent ISA sice bude řidiče při překročení rychlosti varovat obvykle správně, ale v řadě případů také chybně. Jakým způsobem bude řidiči cestu za volantem znepříjemňovat, nechává Evropská unie částečně na samotných výrobcích.
Systém může například varovat podobně výrazným tónem, jako když se někdo z posádky nepřipoutá. Hlasitost přitom může narůstat. Stejně tak je možné měnit i způsob varování, pokud řidič nereaguje. Třeba od vibrací do pedálu přes blikání v přístrojové desce až po nesnesitelný zvuk a vibrace ve volantu či sedadle. Auto může i hovořit. „Nakonec se stane, že na vás váš vlastní vůz bude křičet: Zpomal! Zpomal!“ říká ironicky Reid, který pracuje pro britský web Autotrader.
Není přitom sám. Evropská asociace automobilových výrobců (ACEA) se už k chystanému nařízení vyjádřila jasně: „Někteří akcionáři považují toto řešení za neefektivní a hlavně otravné.“ Překvapivě se pak vyjádřila i Mezinárodní federace chodců (IFP), která existuje už od roku 1963, s tím, že: „Tento systém bude pro řidiče tak obtěžující, že ho jednoduše vypnou. Což regulace dovoluje.“
Systém půjde vypnout
A mají pravdu. EU stanoví, že řidič může systém vypnout. Není ale jasné, zda se znovu aktivuje při opětovném nastartování – podobně jako dnes stop–start ve většině aut nebo asistent pro jízdu v pruzích v některých modelech koncernu Volkswagen. Stejně tak bude platit, že pokud systém bude zapnutý a řidič vydrží určitý čas ignorovat varování, vypne se také. Půjde tedy i o hru nervů.
Evropská unie chce nicméně vědět, jak řidiči budou k asistentu ISA přistupovat. Regulace po výrobcích vyžaduje, aby orgány Evropské unie informovaly o tom, jakým způsobem se právě jejich systém snaží řidičům znepříjemnit překračování maximální povolené rychlosti. Navíc mají EU poskytovat aktuální data o tom, jak řidiči na ISA reagují a kdy a jak často ho při jízdě vypínají. Zatím není zřejmé, jak se taková kvanta dat budou dostávat od řidičů přímo k Evropské unii. Možností je nejen stahování dat při servisní prohlídce, ale i jejich odesílání přes internet k výrobci a poté k EU.
K čemu pak EU tato data využije, je jen na ní. Mohou posloužit pouze jako statistiky, stejně tak se ale mohou stát podkladem pro další zpřísňování. To by pak mohlo vést až k aktivním zásahům do řízení, třeba znemožnění akcelerace nebo brzdění poté, co řidič výzvy systému ignoruje.
