V africké rezervaci se schyluje k události roku. Kvůli pandemii však bez diváků

Národní rezervace Maasai Mara se rozprostírá na jihozápadě Keni a na jihu se přelévá v tanzanský Národní park Serengeti. Každý rok mezi parky procházejí tisíce pakoňů i zeber. Této migraci se dokonce říká Velké stěhování a je symbolem konce léta.

Každoročně se během měsíců září a října stává z parku pozoruhodné místo. Pokud máte štěstí, neuvidíte jen lvice prodírající se trávou na lovu pakoňů. Především se ale můžete stát svědky dechberoucí podívané. Tisíce za tisíci pakoňů tudy migrují ze Serengeti do Maasai Mara, kde se páří. Kvůli tomu musí přejít řeku Mara nebo Sandy. Na své každoroční cestě se tak nemusí vyhýbat jen lvům a dalším šelmám, ale i krokodýlům.

Na osm set kilometrů dlouhou cestu národními parky se nevydává jen milion pakoňů, ale i gazely či zebry. Jde o tak neskutečnou událost, že právě díky Velkému stěhování se Maasai Mara již od roku 2010 uchází o uznání jako místo světového dědictví UNESCO. Pokud vše půjde plánu, stane se keňský národní park dalším divem světa v roce 2022. Kromě toho ale v rezervaci probíhá i zvláštní výzkumný projekt týkající se lvů. Vědci zde pozorují chování ve lvích smečkách i mezi jednotlivými rodinami. Podle jejich odhadů zde žije zhruba 420 lvů starších jednoho roku. Se 17 lvy na sto čtverečních kilometrů jde o jednoho z nejhustěji osídlených míst v Africe.

I na rezervaci Maasai Mara však dopadá stín pandemie. Jde o jednu z nejčastějších afrických destinací, kam se turisté vydávají za Velkou pětkou – lvy, levharty, buvoly, slony a nosorožci. Rezervace byla založena na počátku šedesátých let a od té doby zde nikdo nepamatuje tak malý příliv turistů. Loni se do Keni podívaly na dva miliony lidí, především z USA, Evropy a Číny. Polovina z nich navštívila i Maasai Mara. Bez turistů si sice zvířata mohou užívat větší klid ve vylidněné přírodě, bez jejich peněz však mizí finance na ochranu parku před pytláky.

Tagy: