Sociálně vyloučené obce
V Česku loni opět přibylo sociálně vyloučených obcí. Celkem jich je už přes 500. Žije v nich vysoký podíl lidí v exekucích, s dávkami na bydlení i bez práce. Mnoho dětí tam také nedokončí ani základní školu. Vyplývá to z Indexu sociálního vyloučení, který od roku 2016 sleduje Ministerstvo pro místní rozvoj. Mezi obce dlouhodobě ohrožené sociálním vyloučením patří i Rotava na Sokolovsku. Podle tamních obyvatel chybí hlavně pracovní příležitosti. Dojíždět musejí i za lékaři nebo třeba do lékárny.
Při určování míry sociálního vyloučení je důležitých pět parametrů – počet příjemců dávek na bydlení nebo živobytí, počet exekucí, nedokončené vzdělání a vysoká nezaměstnanost. Obcí, kde se lidem žije nejhůře, loni přibylo 80 a celkově jich je v Česku 539. Zkoumají se od roku 2016. „Od toho roku vykazoval každoročně mírné zlepšení. To se ale zlomilo v souvislosti s covidem, ruskou agresí na Ukrajinu a makroekonomickou krizí v Česku, tedy zdražováním energií a vysokou inflací,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel Agentury pro sociální začleňování ministerstva pro místní rozvoj Martin Šimáček.
ČTĚTE TAKÉ: Záhada na Klínovci. Na sjezdovce zastavila pod sněžnými děly dvě auta, řidiči neřekli proč
Problém se netýká jen tradičně těžce zkoušených map regionů v Karlovarském, Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Nově zčervenala i Praha. „Poprvé zaznamenala více než 12 bodů, což již je opravdu kritická hranice,“ sdělil Šimáček.
Situace se zhoršuje i ve Středočeském kraji, třeba severně od Prahy, a červená je i Příbram. Jihočeský kraj se potýká se sociálním propadem podél hranic s Německem a Rakouskem. „Narůstá počet izolovaných území, ve kterých je horší dostupnost služeb, méně příležitostí k zaměstnání, jsou tam horší veřejné služby a dlouhodobě z nich odchází mladší lidé s vyšším vzděláním,“ dodal Šimáček.
Zlepšení ve vyloučených obcích a lokalitách nečekají ani ekonomové, třeba kvůli dopravě. Kromě dopravy a dostupného zaměstnání je podle expertů zásadní, aby děti dokončily aspoň základní školu. V tuto chvíli jich předčasně odejde ze škol v Česku přibližně čtyři procenta. Mezi regiony jsou výrazné rozdíly – například v Praze to je 0,9 % a v Ústeckém kraji 6,9 %.
„Mívali jsme v Rotavě všechno. Teď tu jsou jen Vietnamci“
Déšť zkrápí ulice, mezi paneláky profukuje ostrý vítr, je pošmourno. Podle části obyvatel počasí v podstatě odpovídá tomu, jak se některým z nich ve skoro třítisícové Rotavě na Sokolovsku žije.
Padesát let tady bydlí i žena, kterou reportéři CNN Prima NEWS potkali před jedním z obchodů. „Rotava se zvedla, ale jenom jakoby zvenčí. Já tady třeba už práci neseženu. Je mi skoro 53 let a nemám žádné zkušenosti,“ řekla jedna z místních.
O pár set metrů dál reportéři narazili na paní Zdenu, seniorku o holi, která se právě vrátila z nákupu. Do Rotavy přišla v padesátých letech. Tehdy podle ní obec zažívala rozkvět. „Měli jsme tu všechno. Tři doktoři tu bývali, dnes tady jsou akorát Vietnamci,“ stěžovala si žena. Kromě lékařů chybí i lékárna. V žebříčku obcí ohrožených sociálním vyloučením se Rotava objevuje pravidelně. Fabriky, které zaměstnávaly stovky lidí, zmizely. S nimi i jejich zaměstnanci a městu po nich zbyl značný počet prázdných bytů. „Lidé bez práce odešli a začali se sem stěhovat takoví, kteří tu práci ani nechtěli, čímž se navýšil index sociálního ohrožení a vyloučení,“ řekl starosta Rotavy Michal Červenka (Srdcem pro Rotavu).
Město od takzvaných obchodníků s chudobou už vykoupilo na sedmdesát bytů. Majitelům, kteří další byty pronajímají, pak radnice pomáhá s hledáním spolehlivých nájemníků. Rotava leží v blízkosti německých hranic. Velká část jejích obyvatel tak nedostatek pracovních příležitostí řeší dojížděním za prací do sousedního Německa. I to situaci v Rotavě postupně zlepšuje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Konec sokolovského ghetta. Místo něj chce radnice vybudovat policejní stanici
