V Česku se ročně ztratí tisíce dětí. Do pátrání po nich nasazují policisté veškeré síly a prostředky. Zdroj: Profimedia.cz
Toto úterý patří celosvětově pohřešovaným dětem. Jen v Česku se jich ročně ztratí tisíce. Většinu z nich se jejich blízkým nebo policistům podaří rychle vypátrat, pravidlem to ale není. Jsou mezi nimi totiž i ty, které jejich rodiny už možná oplakaly, nebo stále zoufale čekají na nějaké rozhřešení.
Stovky dětských tváří se ročně objeví v policejní databázi. Další tisíce krátkodobě pohřešují jejich rodiče. Většinu těchto případů se podaří brzy objasnit. Pak jsou tu ale i ty bez šťastných konců. Honza Nejedlý, Míša Muzikářová nebo třeba Valerie Kvasničková. Pátrání po nich je i po letech bezvýsledné a vyšetřovatelé se už v podstatě mohou spolehnout jen na možné svědky.
Tomáš, Míša nebo Anička. Ročně se pohřešují tisíce dětí. Které případy otřásly Českem?
Už třináctý den se pátrá po patnáctiletém Tomáši P. z Brna. Ten se ztratil minulou středu a od té doby nemá rodina žádné zprávy, kde by se chlapec mohl nacházet. Bohužel se nejedná o jediné dítě, které policisté hledají. V Česku se ročně ztratí několik tisíc dětí, a i když má většina pátracích akcí šťastný konec, někdy se stává, že se tělo vůbec nenajde. Společností tak otřásají například příběhy Míši Muzikářové nebo Aničky Janatkové.
„Pátrání po dětech je velice citlivou záležitostí. Je to emočně velmi vypjatá situace zvlášť pro rodiče. Emoce hrají velkou roli. Každá minuta má pro rodiče ztracených dětí délku dne a vždy mají pocit, že policie dělá málo, ale opak je pravdou. Policie zpravidla nasazuje veškeré síly a prostředky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS šéf oddělení cíleného pátrání Jan Rybár.
Policisté často využívají i pomoc veřejnosti, médií i všímavých svědků. Samotné metody pátraní po dětech ale vždy úzce souvisí s konkrétním případem. Například při pátrání v přírodě pomůže rojnice a dobrovolníci. Pokud ale mají policisté podezření, že dítěti někdo ublížil nebo se stalo obětí únosu, nechávají si raději většinu informací pro sebe, aby neodkrývali karty před možným pachatelem.
Česko se připojilo v roce 2004
Všechna pátrání mají ale jedno společné, vždy hraje nejdůležitější roli čas. „Čím více času uběhne, tím větší nebezpečí hrozí hledané osobě. Ať už jde o dítě, nebo dospělého,“ řekl Rybár.
Mezinárodní den pohřešovaných dětí vyhlásil v roce 1983 tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Spojenými státy totiž otřáslo zmizení teprve šestiletého Etana Patze, který se ztratil cestou do školy. Následovala rozsáhlá pátrací akce. Chlapcova fotografie byla dokonce na krabicích od mléka. Ani to ale nepomohlo a osud Etana se stal na několik desetiletí záhadou. Až v roce 2017 po dlouhých 38 letech byl potrestán muž, který měl chlapce unést a zavraždit. Pedro Hernandez si má odsedět 25 let ve vězení. Etanovo tělo se ale dodnes nenašlo.
Česko se k celosvětové tradici připojilo až v roce 2004. Hlavně kvůli takzvaným pomníčkům starým nevyřešeným případům a kvůli prevenci.
V Česku se ročně ztratí tisíce dětí. Do pátrání po nich nasazují policisté veškeré síly a prostředky. Zdroj: Profimedia.cz
V Česku se ročně ztratí tisíce dětí. Do pátrání po nich nasazují policisté veškeré síly a prostředky. Zdroj: Profimedia.cz
