reklama

V dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí

Tyhle řádky jdou možná až moc hluboko. Tam úplně dovnitř, kde je moje pejskařská duše úplně nahá, opravdová a má dvojku bílého vína. Tam někam pod slupku, kde by to mělo dost možná zůstat jako tajemství mezi mnou a mnou. Taky se to může jenom napsat a nesmí se to říkat nahlas, protože kdyby to slyšeli ty dva smraďoši, měla bych doma peklo.

reklama

Tyhle řádky jdou možná až moc hluboko. Tam úplně dovnitř, kde je moje pejskařská duše úplně nahá, opravdová a má dvojku bílého vína. Tam někam pod slupku, kde by to mělo dost možná zůstat jako tajemství mezi mnou a mnou. Taky se to může jenom napsat a nesmí se to říkat nahlas, protože kdyby to slyšeli ty dva smraďoši, měla bych doma peklo.

Když něco potřebuju, třeba aby něco vyndala z huby, někde zůstala nebo se chovala alespoň trochu civilizovaně, dělá Mazánek, že mi vůbec nerozumí. Ale já jí podezřívám, že umí i číst. Alfons rozhodně číst neumí, umí jenom čůrat v kuchyni, ale vona by mu to mohla říct. Je to mrcha. Takže chápeme se, přečíst, zapomenout a nikdy nikde neříkat nahlas a neukazovat.


Vždycky jsem si představovala, že budu mít psa, který se mnou bude chodit do práce, na zmrzlinu i na víno, já mu budu házet tenisák a on mi bude chodit u nohy. Budeme skoro srostlý, taková správná dvojka, se kterou se vždycky počítá jako 1+1. Koupím mu fešáckýho motýlka, budeme spolu běhat a chodit volit.

Mazánek by na poradě v práci nezavřela pusu a Alfons by se zase točil dokola, až by vytočil bobek. Na zmrzlinu je nevezmu ani omylem, natož na víno a při zkoušce společného běhu se Mazánek rozhodla, že tohle jí nebaví a odešla domů.

Někdy bych je zabila a oba jsou to přesně ty typy, které by mohl člověk s trochu pochroumanou duší označit nálepkou „já už je nechci“ a přivázat k samoobsluze k držáku na kola nebo obtočit provaz kolem kmene stromu. Oni tu nálepku vlastně už jednou získali, a tak mám psy.

Já ale nálepky nerozdávám a někde mezi haldou mých příšerných vlastností je duše, která půjčuje příjmení a to se nevrací.

Do průkazu jsem jim napsala Minaříkovic a tam někde se stali rodinou. Rodinou, která, i kdyby se stavěla na uši, rodinou zůstává. Dny se přizpůsobují i jejich potřebám a bude to tak do smrti smrťoucí. A já se na ty dva smraďochy při návratu z pondělní kanceláře dokonce těším a kupuju jim nový podložky a nějaký smradlavý zákusky, protože pokud to strašně smrdí, je to nejlepší, aby mohli být spokojeně ještě víc příšernější, než jsou.

V knihovně mám Malého prince a věta „stáváš se navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutáš“, mi rezonuje hluboko v srdci. Miluju je a prala bych se za ně s celým světem, ale přesto si někdy tajně představuju, jaké to asi je, mít normálního psa a někdy závidím sousedce jejího retrívra, kterej musí jasně meditovat, protože taková povaha snad není ani možná.

Může se tohle vůbec říkat nahlas?

Před Alfonsem a Mazánkem tu bydlel čtrnáctiletý Filípek, kterého jsme si brali poloochrnutého a s hlavičkou už pořád ve svém světě, aby s námi pobyl pouhé čtyři měsíce a na konci mě donutil sáhnout si na dno svých sil. A ta před ním mi tu současnou mrchu určitě poslala a teď se mi tam z místa někde nahoře směje a dělá kiš, kiš.

Oba na konci svých dnů odešli injekcí a po obou zůstalo ticho, které bylo naprosto ohlušující a nesnesitelné.

Vím, že vidění světa i duši máme každý jinou a taky vím, že některé duše se cestou životem trochu pokroutí a někdy potom dělají věci, o kterých se říká, že tohle musel udělat zlý člověk.

Nějak se mi ale nedaří pochopit člověka, který si to ticho způsobí dobrovolně a po dlouhých společných letech řekne „tak čau, já už tě nechci“.

Jenže takových lidí je pořád víc než dost. Díky, že vy takoví nejste. Alespoň doufám.

Tagy:
ON-LINE: Druhý den olympiády. Krejčíková slaví postup, konec hlásí ženská štafeta
OH 2021

Živě
ON-LINE: Druhý den olympiády. Krejčíková slaví postup, konec hlásí ženská štafeta

Druhý den olympijských her v Tokiu byl ve znamení prvních klání. Nejvíce medailí vybojovala Čína, na kontě má hned tři zlatí. Úspěchy slavila česká výprava skrze postupy do dalších kol, úvodní zápasy dopadly dobře pro české tenistky Barboru Krejčíkovou a Markétu Vondroušovou. Soupeře pokořil také stolní tenista Lubomír Jančařík, postup slavily také veslařské posádky.

První den olympiády: Kdo z Čechů postupuje dál a kdo se s Tokiem loučí?

První den soutěží na olympijských hrách v Tokiu dopadl dobře pro české tenistky. Barbora Krejčíková a Markéta Vondroušová se mohou těšit na druhé kolo. První zápas pingpongového turnaje zvládl Lubomír Jančařík, na veslařské regatě slavily postup tři ze čtyř českých posádek. Cyklista Michael Kukrle zanechal ve svém závodě na 230 kilometrů velmi výraznou stopu, třebaže nakonec nedosáhl na medaili.

Kokain maskovaný jako dort. Za speciální zákusek hrozí páru 20 let vězení

Díky oznámení od anonyma agenti z Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) v americkém státě Maine zadrželi muže a ženu, kteří ve voze převáželi čtyři kila kokainu a hotovost, pravděpodobně z nelegální činnosti. Část kokainu však byla neobvykle zabalená. Zhruba kilový blok byl upraven tak, aby vypadal jako dort. Páru nyní hrozí až 20letý pobyt za mřížemi.

Proti zdravotnické diktatuře. Ve Francii protestovalo 160 tisíc lidí, zasahovala policie

Ve městech napříč Francií se v sobotu konaly desítky demonstrací proti opatřením zaváděným v boji proti koronaviru v situaci, kdy nových infekcí každým dnem přibývá. Zapojilo se do nich přes 160 000 lidí, z toho 11 000 v Paříži, uvedlo ministerstvo vnitra. Původně se odhadovala celková účast kolem 110 000 osob. V metropoli a v Lyonu se demonstranti střetli s policií, která použila slzný plyn, uvedla televizní stanice BFM.

Být lesbickou černoškou, nestalo by se to. Propuštění muži vyhráli spor o diskriminaci

Neobvyklý případ diskriminace na základě pohlaví řešil anglický soud. Pracovníci reklamní agentury J. Walter Thompson (JWT), Chas Bayfield a Dave Jenner byli spolu s dalšími třemi kolegy propuštěni, protože jsou muži. Kreativní ředitelka společnosti Jo Wallaceová totiž slíbila, že vymaže zakořeněnou pověst agentury, která je plná „bílých, britských, heterosexuálních mužů“. Následný spor s firmou u soudu dva propuštění zaměstnanci vyhráli.

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama