Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění, píše The Guardian.
Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové v tiskové zprávě.
ČTĚTE TAKÉ: Velký objev archeologů. Našli chrám, který postavila civilizace z filmu Indiana Jones
Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis.
Tajemství stavby pyramid? Příznivá doba, popsal Bárta. Na jednu záhadu ale vysvětlení nemá
Mimozemské technologie nebo již nevyužívané, avšak vysoce funkční techniky? Za rychlou a precizní výstavbou světoznámých pyramid v Egyptě stály mnohem prozaičtější důvody, umožnily ji skvělá logistika, vysoké daně a mimořádná úroda, vysvětlil přední český egyptolog a nynější senátor Miroslav Bárta v podcastu filantropa Václava Dejčmara Smrtelník. Hovořil i o českém patentu, který s konstrukcí pyramid úzce souvisí.
Erotické či sexuální motivy nejsou mezi dekoracemi v Pompejích nijak ojedinělé, tehdejší obyvatelé je nepovažovali za skandální ani urážlivé. Jedna z nejpozoruhodnějších objevených fresek představuje obrovský falus. Archeologové objevili také několik fresek zobrazujících homoerotické scény. Loni muzeum v Pompejích dokonce uspořádalo výstavu věnovanou výhradně umění spojenému se smyslností a erotikou.
Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá.
Archeologové ve starověkých Pompejích, znovuobjevených v 16. století, v posledních letech provedli řadu dalších vykopávek a jiných činností, jejichž cílem je zastavit desetiletí chátrání. Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a k hlavním turistickým atrakcím v Itálii.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jana nemůže kvůli long covidu pracovat. Žádosti o důchod jí úřady zamítají
