Archeologové objevili ruiny dva tisíce let starého chrámu postaveného starověkou civilizací, která se objevila ve filmu Indiana Jones. Náboženský chrám měl obdélníkový půdorys a dvě místnosti s přístupem k vnitřním cestám vicus Lartidianus, oblasti určené pro cizince zabývající se obchodem. Informoval o tom britský web Daily Mail.
Objev u pobřeží Puteoli, dnešního Pozzuoli u italské Neapole, představuje první známý chrám postavený Nabatejci mimo Blízký východ. Šlo o kočovnou arabskou kupeckou civilizaci, která pocházela z Jordánska. Z její doby pochází také Al Khazneh, složitá hrobka vytesaná do pískovcové skály v jordánské Petře, kde se v roce 1989 natáčel film Indiana Jones a poslední křížová výprava. „Existence nabatejské svatyně potvrzuje, že se na obchodních aktivitách v Puteoli podílela komunita z této oblasti,“ uvedli badatelé ve studii zveřejněné v časopise Antiquity.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jedinečný nebeský úkaz v Česku. Oblohu opanovaly oblačné vlny, experti zveřejnili snímky
Stavba, která je nyní pod mořskou hladinou, se nachází asi 45 metrů od pobřeží Pozzuoli, které kdysi bylo velkým přístavem pro římské lodě přivážející obchodní zboží z různých částí říše. Během staletí sopečné činnosti v oblasti však starověký chrám zasypaly vrstvy magmatu, dokud jej znovu neobjevili archeologové, kteří v Pozzuolském zálivu pátrali po dávno ztracených pokladech, píše web Daily Mail.
Tajemství stavby pyramid? Příznivá doba, popsal Bárta. Na jednu záhadu ale vysvětlení nemá
Mimozemské technologie nebo již nevyužívané, avšak vysoce funkční techniky? Za rychlou a precizní výstavbou světoznámých pyramid v Egyptě stály mnohem prozaičtější důvody, umožnily ji skvělá logistika, vysoké daně a mimořádná úroda, vysvětlil přední český egyptolog a nynější senátor Miroslav Bárta v podcastu filantropa Václava Dejčmara Smrtelník. Hovořil i o českém patentu, který s konstrukcí pyramid úzce souvisí.
Objev byl učiněn v roce 2023 během podvodní archeologické dokumentace přístavu Puteoli, tým strávil další rok vykopáváním chrámu. Stavba byla pravděpodobně postavena v období, kdy byla nabatejská civilizace bohatá a nezávislá a patřila mezi obchodní partnery Římanů. Z tohoto důvodu tým odhadl, že chrám byl postaven za vlády císařů Augusta (31 př. n. l. až 14 n. l.) nebo Trajána (98 až 117 n. l.).
V každé místnosti jsou stěny v římském stylu a mramorové desky s vyrytým latinským nápisem „Dusari sacrum“, což znamená „zasvěceno Dušarovi“, hlavnímu bohu starověkého nabatejského náboženství.
Archeologové identifikovali místnost A a místnost B, které byly postaveny z místních materiálů. Místnost A obsahovala dva bílé mramorové oltáře, uvnitř osmi obdélníkových výklenků jednoho z nich byly kdysi uchovávány posvátné kameny. Druhý oltář na mořském dně měl tři obdélníkové prohlubně. Nabatejci vyznávali polyteistické náboženství ovlivněné kulturou Řeků a Egypťanů.
Nabatejské království bylo nezávislým politickým útvarem od poloviny 3. století př. n. l. až do roku 106 n. l., kdy bylo připojeno k Římské říši. Starověká arabská civilizace kontrolovala kvetoucí obchodní cesty, po kterých se přepravovalo luxusní zboží od Indického oceánu do Středomoří.
V době největšího rozkvětu kolem narození Krista se nabatejská říše rozkládala na celém Blízkém východě a zahrnovala Jordánsko, Izrael, Egypt, Sýrii a Saúdskou Arábii. Začátkem druhého století získali Římané kontrolu nad Petrou (hlavním městem říše) i všemi Nabatejci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ve Dvoře Králové se narodilo žirafí mládě, kamera zachytila porod